Zápisník jedné Radky

5:00 hodin ráno. Budí mě sestra se slovy "klystýr paní Sezimová". Tak jsem se orosila doslova až na prdeli. Dobře, šla jsem. Šla a věděla, že za chvíli se to stane a bez hudby. 19.9.2017, můj první klystýr. Ale to nebylo důležité, protože v ten samý den, jen o pár hodin později se narodil můj druhý syn. Že to bude kluk jsme nevěděli. Bylo to prostě 50:50. Já jsem čekala kluka, Ondra holku, Aničku. Tak jo, dali mi tam hadičku. Čekala jsem a pak to přišlo. Frk mrk a bylo po klystýru. Přežila jsem. Horší bylo, že už jsem měla fakt žízeň. Pít jsem nemohla a na sál jsem měla jít až někdy po obědě. Císaře jsem nechtěla. Přála jsem si rodit přirozeně. Do poslední chvíle jsem doufala, že to půjde. Jizva byla ale příliš tenká, a tak se nesmělo nic riskovat. Čas na hrdinství přijde jindy. 13:00, jedu na sál. Ondra po mém boku. Spinál mi napíchli na čtvrtý pokus. Noha mi vystřelovala jak ve třetím stádiu Syfilisu. No a pak začali řezat. Jak se v momentě ukázalo, rozjeli to velmi b

Albert je velmi veselé a šťastné miminko. No, i když miminko - za pár dní mu bude rok. Neskromně musím říct, že jsem ještě nikdy neviděla dítě, co by se tolik smálo jako on. Někdy si myslím, že je snad z jiné planety :-) Onehdy jsme spolu měli velmi kuriózní zážitek. Stejně jakožto jeho bratra v jeho věku, jsem začala dávat Albiho na nočník. Zaprvé mě vysírá ho přebalovat v letu a za druhé mě nebaví za ně utrácet peníze. Tudíž se chci hecnout a odít mu trenky do Vánoc (těchto). Nuže, ten den poprvé něco hmotně vykonal na nočník. Konkrétně to byl bobek i to druhé. Konala se sláva veliká. Já, Adámek i Bertík jsme tleskali, jásali, křičeli "hurááá". V euforii jsem šla vylít exkrementy do toalety a vypustila Berťajze do terénu, aby si vyvětral kulky. Když se vracím, pohlédnu vpřed a vidím jak Albert něco jí. Přijdu tedy blíže. Po detailním prozkoumání jsem zjistila, že debužířuje HOVNO! Po cestě od nočníku k TV trousil bobky jako koza.V cíli vykonal ten největší, vzal ho do

Mateřská a rodičovská dovolená je príma věc, opomeneme-li, že to rozhodně není dovolená. Nicméně mluví se vždy jen o rozkošnosti miminek, jejich buclatých nožičkách a ručičkách, hebkých prdýlkách, ale méně už o výši příspěvku, který vám chodí na účet. No hele, já vím, že jsme na tom oproti jiným státům fakt dost dobře. To jo. Někde vám nedají nic. Já si nechci a nemám důvod stěžovat, ale dnešní nákup v Dmku mě vedl k zamyšlení. U nás doma to funguje tak, že se snažíme nechat účet hezky v klidu a na měsíční chod domácnosti si vybíráme hotovost. Něco na jídlo, drogérii a podobně. Na účet házíme přebytečné obolosy, které se snažíme přinutit k tomu, aby se množily! :-) Vždy, na začátku měsíce se seberu a jedu nakoupit drogistické výrobky na měsíc dopředu. Mám ráda zásobu a nebaví mě jezdit každý týden pro toaleťák. Dnes byl tento den. Jala jsem se navštívit Déemko. Do košíku jsem dala tři balíky plen, zmíněný toaleťák, nějaká ta mýdla, pastu na chrup, mezizubáky, deoš, šampóny, ubrou