Zápisník jedné Radky

Není nad to si občas povyrazit a boku skvělé kamarádky se jedná o zaručenou krasojízdu. Říká se, že nezáleží na tom kde, ale s kým (i u sexu samozřejmě - i když...). No krasojízda, tak ta to rozhodně byla! V každém slova smyslu. S Verunkou jsme kamarádky od těhotenství našich matek, které to měly naprosto stejně. Sdílely jsme spolu již mnohé - jak cimru, tak oběd (chlapa naštěstí ne). Verunku mám natolik ráda, že mi podepsala můj sňatek s Ondřejem. Vím, že jí můžu zavolat kdykoliv a ona mi to občas zvedne. Že jí mohu plakat na rameno a ona se rozpláče taky. Že jí dám ochutnat kus dortu a ona mi ho zaručeně sní :-) No a tak jsme si řekly, že máme pro jednou dost plen, rostoucích zubů a cmundění obědů, večeří a zkrátka všeho. Chtěly jsme čas pro sebe. 24 hodin! Jak jsme řekly, tak se stalo. Budiž světlo! Staniž se! Jak jsem již říkala, s Veru je v oblasti techniky těžké pořízení - odezvu na zprávy mám za několik dní :D Proč to ale říkám. Proto, protože díky této prodlevě nám někdo

Rok 2018 je pro mě zlomový. Sice se mi nenarodilo žádné dítě (to by mě odvezla rychlá do Bohnic), ale zato se děje tolik věcí, které vstřebávám a nakonec si je i užívám. Jak to máte vy? Taky v tomto roce dostáváte lekce, zkoušky, životní změny, rozcestí, naděje, šance a příležitosti ? Já tedy ano a poměrně ve velkém. A zprvu se zdají být některé změny zlé a nepochopitelné, ale nakonec je to to nejlepší, co vás může potkat. Stává se vám to? Dostanete od života ťafku a nedokážete pochopit a přijmout, co se vlastně děje. Jste impulzivní, plní emocí a pak, s odstupem času zjistíte, že se vše děje pro vaše dobro. A to je přesně ono. DOBRO! Každý se rodíme s jiným úkolem, karmickou zátěží, posláním schopnostmi, vibracemi. A je normální, že si k sobě jisté věci, lidi a okolnosti přitahujeme. A potom, když je mise ukončena, život vám pošle jiné věci, lidi a okolnosti. PŘIJÍMEJME TO A NEBOJUJME! Já jsem v tomhle roce ztratila hodně lidí, ale to, co jsem našla, se nedá vůbec připodobnit

Tak asi takhle jo, chtěla bych vám říct, že soužití se mnou a vlastně i kamarádství, příbuzenství dá člověku trochu zabrat. Fak nesnáším, když někdo nemačká pastu odspoda. To to pak musím celý přemačkat, aby to bylo jaksepatří! Nepochopím sběr oděvů na židli. Lépe řečeno na jejím opěradle. Proč? Jasný sběrný dvůr je v koupelně, v koši na prádlo! Již 5 let lamentuji nad tím, že prádlo se zkrátka uklízí! No jo, ale ono se samo neuklízí! Já chodím a třídím - to je do skříně, to do pračky, to na později. Ondra stále nechápe, proč mě to tak vytáčí. Je mi jedno, jestli je linka utřená dosucha a nebo hadr na nádobí dokonale vyprán. To zase vznikne "samoser" u Ondry. A to pak chodí, funí, leští linku a vlastně i onen hadér. Nevypínám vodu, když se sprchuju. Možná proto nespotřebujeme za rok 3 kubíky vody jako tchán, ale 80. Když se spí, musí být zima! Větrám, i když venku mrzne a chuďas Ondřej musí dřímat téměř v hučce. Dost nadával. Nyní už nic neříká, ale nespí nahý, ný

Čas strávený s dětmi, je podle mého názoru stejně cenný, jako ten bez nich. Nechtěla bych tím v žádném případě říci, ať vaše dítě necháte stát třeba před barákem a jdete domů relaxovat, či si lakovat nehty se sklenkou božolé :D Své děti nade vše milujeme, to je snad bez komentáře. Nesmí se ale stát, že po jejich narození degradujete manžela na spodní rodinnou vrstvu. To je začátek konce a vztah jde prostě do kopru, né li dál! Váhy musí být vyrovnané... Co to znamená? Na jedné misce děti, na druhé manžel. Nic nepřevažuje, nic neklesá. Kdybych byla jen a jen s robátky, s Božským už nebudeme spolu. Čas strávený pouze s ním, je krásná nutnost. Miluju, když se můžeme procházet a klidně jen mlčet. Nebo si jít sednout do hospody a při srkání chmelového moku probírat strasti a radosti života, jako nejlepší přátelé. Protože to my jsme. Nejlepší kamarádi, milenci a partneři. A tak se netajím tím, že jeden den, večer z víkendu, máme jen sami pro sebe. Kluci jedou k mým rodičům, kde se mají

V žádném případě se nechci pasovat do role zasloužilé a světaznalé matky. Ale hodně mě inspiruje kamarádka, která mi dává tolik, že to ani sama netuší. Být dobrou mámou není oříšek, ale sakra velký ořech! Na to prostě nejsou poučky! To si musíte vyzkoušet a tak nějak natrénovat a odžít. A navíc, pro každého znamená toto spojení něco jiného. K výchově přistupujeme rozdílně, ale vždy se stejným úmyslem - dělat pro naše děti to nejlepší . Netrestejme se za to, když nám někdy "ujedou nervy" a křičíme na své dítě. Je to normální. Učí nás to a posouvá. Prostě nesuďme sami sebe a pochopme se... Víte ale na co jsem za tu dobu, co jsem máma přišla? Na tohle: děti mají rádi svobodu, bahno a písek (jak na sobě, tak v sobě!)  děti ví moc dobře, co je pro ně dobré, i když nám se to nezdá jako dobrý nápad. děti vědí, co dokážou. Vědí na co si mohou troufnout. Věřme a neodrazujme. děti jsou rovnocenní partneři, ne podřízení.. děti učí z 90% nás, ne my je. děti s námi mlu