Zápisník jedné Radky

Rok 2016. Rok miminek. V mém okolí se spustila v roce 2015 oplodňovací řetězová reakce, kterou způsobila vlna nošení krátkých sukní.  A jak už to tak bývá, výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Od ledna tohoto roku se rodí o sto šest.. V mém okolí se narodilo asi deset miminek. Každé jsem oplakala. Ono je totiž takové pěkně dopečené miminko, s faldíčky jako barokní andělíček, k nezaplacení. Nemůžete se ho nabažit, protože je prostě krásné a dává nám všem novou naději. Doufání, že další dny, roky budou lepší než ty minulé. Protože naše miminka přeci spasí svět... Když dojdete do určitého věku - u každého je toto numero jiné - uvědomíte si, že smysl života tkví vlastně úplně někde jinde. Nejde o kariéru se statisícovým platem (i když nějaká ta bankovka není na škodu), štěstí nenajdete ani v kapse značkových džín ba ani na písčité Copacabaně v Riu. Rodina, kterou milujete a ona miluje vás, je mnohem víc než trezor plný dolarů (strýček Skrblík by věděl). Já jsem třeba ten typ člov

Na tento starodávný ajurvédský recept mě nepřivedl nikdo jiný, než kamarádka Gábina. Jde o fantastické spojení nespojitelného. A ty účinky? No, to se budete divit! Když vy inženýrku, tak my - to budete koukat! :-)) Nebojte se, nebudete pít střípky kovu - to by se sakra prodražilo. Zlaté mléko je skvělá, chutná a neuvěřitelně zdravá bomba! Zlatavou bravu dodává kurkuma, obsahující kurkumín, což je hlavní účinná složka. Představte si, že má více jak 150 léčebných užití. Tady jsou některé z nich: posiluje imunitu zlepšuje trávení detoxikuje játra výborně regeneruje kůži - super při akné, ekzémech,.. proti vysokému tlaku kontroluje hmotnost prokrvuje mozek Jak na to? Nejprve si připravíme kurkumovou pastu 1/4 hrnku kurkumy v prášku 1/2 čajové lžičky mletého pepře 1/2 hrnku vody Všechno vložte do malého hrnce a dobře promíchejte. Kvrdláme, kvrdláme. Směs vařte na mírném plameni a míchejte až do úplného zhoustnutí. Směs přelijte do uzavíratelné sklenice, nec

Není sranda spokojit se s balíčkem, který nám byl doručen bez našeho objednání. Každý z nás dostal "něco" . Nemohli jsme si vybrat barvu, design, ani vlastnosti. Manuál taky chybí.. Nezbývá nám nic jiného, než balíček otevřít, podívat se na něj a snažit se ho naučit používat. Zapomenout na nedostatky a chtít novější model. Přijmout ho a poděkovat, protože žádný jiný balíček není jako ten váš. Každý obdržel unikátní kus, který se nevyrábí v sérii.. Zcela jistě se ale někde na světě nachází balíček podobný tomu našemu. A když ho najdeme, máme pocit, že tenkrát měly být doručeny společně, protože nechápeme, jak do teď mohly existovat bez sebe... Je lehké kritizovat a soudit. O mnoho těžší je ale přijmout a poděkovat. Myslete na to, že NIKDO nemá stejný počet řas jako vy, NIKDO nemá totožnou barvu očí jakou mají ty vaše, NIKDO nemá tak krásný úsměv jako vy, NIKDO nemá po ránu rozcuchané vlasy stejně tak jako vy. Nic není dvakrát, vše je pouze jednou. Tady a teď. Pozorujte

Ano, bude to již 11 týdnů. Adámek má 6,3 kila a 64 cm. Já o něco více. cvičím denně jógu - občas to obnáší jen to, že si lehnu na podložku drtim břicho co to jde 1 - 2x týdně vibruju na power platu nejím pečivo a jednoduché cukry - příležitostná zmrzlina se nepočítá  venčím Adámka den co den, déšť ne déšť, vítr ne vítr snažím se dodržovat pitný režim, a tak den zakončuji decinkou vína (víc ne, to bliju) hodně uklízím (je to totiž taky pohyb a to se počítá) mám bicák na levé paži - neumím to naše šestikilové miminko nosit na pravačce (doháním to čínkou) při říhání (Adámka) dělám výpady po kuchyni při žehlení rotuji pasem :D Mohlo by to být lepší, ale jistý pokrok tu je..

Vzpomínáte, jak mi babička v těhotenství sdělila, že vypadám šíleně a budu mít jistě holčičku? Tak teď tomu nasadila korunu! Jednou týdně se mi vždy babička nabídne, že vyveze Adámka a ukáže mu taje Žižkova (vždy ve středu, když jsou trhy :D).  Samozřejmě jsem ráda. Nejen že můžu chvíli nic nedělat (uklízet, vařit a tak), ale ona má radost, že je užitečná. Dnes mě ovšem přivítala se slovy-" Jsi vychrtlá, bledá, máš moc tmavý vlasy, ostříhej si ofinu a navlň si to!" :D No...co na to říct...mulatka jsem nikdy nebyla... Aby toho nebyla málo, nabídla mi, že mi zakoupí růž u "vijetnamce" :D Opáčila jsem ji, že tyto propriety vlastním, ba co víc, mám ji nanesenou na tváři! Prý mám špatný odstín a koupí mi vínovou. Asi ze mně chce carevnu...

Kamarádka Gábina mě zásobuje řadou geniálních receptů. Nejlepší na tom je, že jsou nejen chutné, ale i zdravé. Včera jsem se vrhla na čokoládové tyčinky z quinoy. Možná sežeru i ten talíř! Co je quinoa? Obilovina - seznamte se. Původem z Jižní Ameriky, ale už vycestovala i do naší republiky. Cesta to nebyla jednoduchá, protože se prý bojí létat a navíc má mořskou nemoc. Ale zvládla to. Díky Bohu. Je to holka vysoce výživná. A to jak do povahy, tak i do chuti. Má tělo samou bílkovinu, takže je vysekaná jako blázen. A aby toho nebylo málo, vyskytuje se ve více rasách (odrůdách). Je běloška, mulatka a jakási rudokožkyně. Proti gustu... A jak na tyčinky? Vezmete si nějakou misku, do ní nasypete pufovanou quinou (mají snad jedině v Dm za 64,90,-) a pak už přidáváte dle chuti. Já jsem roztavila 70% čokošku a nalila na quinou. Aby toho nebylo málo, přihodila jsem datlový sirup (ač nesnáším datle, tak sirup ten teda můžu!) a opražený sušený kokos. A až si budete jistí, že tomu již n

První měsíc byl naprosto dokonalý. Prďola spinkal celou noc - až na to, že mi mlíko stříkalo snad dva kilometry do dálky, bylo vše jak malované... Začíná vystrkovat růžky Nebo takhle, on je pořád zlatý, to jen já mám sklon k DRAMATIZACI. Už se směje na celé kolo (občas i v noci) a vyžaduje publikum. Přes den je to super. Dělám ze sebe infantilního šaška a za břicho se popadáme. V noci, když chce dělat "buhehe" zafixuju úsměv a spím se otevřenýma očima. Budí se jedenkrát, občas dvakrát za noc. Je mi jasné, že je to v pohodě, protože některá miminka plodí árie celou dobu noční... Nemáte někdo drogy? Druhý měsíc u mně nastolil nějakou krizi. Permanentní únava mě obklopila od hlavy až k patě. Furt by se mi chtělo spát. Samozřejmě nespím. Tedy alespoň přes den ne. Přijde mi to divný :D Takže špacíruju co nohy dovolí, když to jde šůruju, vařím nebo třeba píšu. Vstávání v noci je pro mně za trest. Nemůžu se vykopat. Už jsem mu domlouvala, že ta kojící pětiminutovka snad a

Ač je ze mně kojná, kydačka "hnoje", pradlena, kuchařka a ve večerních hodinách i kurtizána v jednom, nehodlám zanevřít na jakýsi seberozvoj. Přece jen 5v1 nebudu věčně. Vím, že mléko na mozku může způsobit nemalé škody na psychice jedinců v mém okolí žijících a proto bych tomuto stavu ráda alespoň trošku předcházela..:D A jaké jsou mé cíle? Přečíst alespoň jednu malou knihu měsíčně! Bulvární žurnál se ale nepočítá! Dopsat konečně tu knihu co mám v šuplíku a vydělat velký prachy. Mít z břicha beton - ten čokoláda nezařídí. Alespoň dvakrát týdně mít čas sama pro sebe (i kdybych se měla hodinu dloubat v nose a zírat do zdi) Ušetřit na cestu na Bali, kde se pohoupu na chobotu slona a zacvičím si jógu. Prohlubovat své znalosti a dovednosti v józe. Strč prst skrz krk. Nesoudit.  Zlévat ty orchideje pořádně! A jaké cíle máte vy?

Tento týden, se mi stala věc - prý vtipná věc - o kterou se s vámi musím chtě nechtě podělit. Jak již všichni víte a nehodlám vám to zase cpát, rodila jsem císařem. Inu a po tomto zásahu se musí po šestinedělí na kontrolu.... a tak jsem šla.. Nešla jsem po šesti týdnech, nýbrž po osmi. Proč? No, doma jsem jizvu omrkla a konstatovala jsem, že je jako v pohoděěě a tak to počká než budu mít čas (ano vím, jsem na mateřské a mám času haba kuk). Prostě jsem lajdák a snažím se to na něco svést.. Nejprve jsem nastartovala vůz a jala se koupě whisky pro ctěného lékaře (kterou jsem mu nakonec v zápalu šoku zapomněla darovat). Lahev jsem zakoupila, odložila do kabelky, syna předala prababičce (jeho, né mojí - to bych musela na hřbitov). U pana doktora nikdo nebyl, šla jsem tedy ihned na kozu. Omrknul mě jak zevnitř tak zvenku. Stav zhodnotil na výbornou. Když jsem z kozy ladně seskočila, čekal mě ještě vnitřní ultrazvuk... zde náš rozhovor (s lékařem, ne s ultrazvukem): Lékař: Jak že s

Už mu jsou dva měsíce. Joo, jako 8 týdnů. Začínáme si dost rozumět. Snad nám to vydrží až na věky, ámen. Náš "malý" koblížek roste jako z vody. Domnívám se, že místo mléka kojím smetanu. Plnotučnou. Tu 33%. Božský se mě obezřetně a velmi nenápadně otázal, zda u nás za jeho nepřítomnosti, nebyl náš kamarád Mára. Abyste tomu vy, kteří Máru neznáte rozuměli, tento jinoch je postavy statné ba až místy mohutné a jeho kostra se tyčí až do nebes. S přihlédnutím k rozměrům našeho synka se ani nedivím, že ho napadla tato hříšná myšlenka. Ale samozřejmě, že je Božského. Je mu natolik podobný, že si naopak nejsem  jistá já, zda jsem matka :D Možná že by ho měl Božský s Márou? Nebudeme pátrat. A jelikož má Adámek muskulaturu takovou, jakou má, vymyslela jsem mu povolání (fikaná matka). Bude hokejistou v zámoří, co koupí mamince dům na Floridě (do moře nelezu bojím se žraloků) a bude se o nás pečlivě (finančně) starat, dokud s Božským božsky neskonáme. Doufám, že mou představu nezklam

Šišlání, huhlání a pitvoření slov všeho druhu je na mně moc, možná až příliš. Děti nejsou dementi. Nenechte se mýlit, jedná se o rozumně smýšlející jedince. Dementně pak vypadáte jenom vy...:D "Ezisi", "dytyny", "ale posimtebe" ,... to myslíte fakt vážně?? Jak byste reagovali vy, kdyby se vás prodavačka zeptala "Ezisi, copa to ale kupuješ? Ale dytyny, vyber si něco levnějšího juu. Ale posimtebe, tyhle buřty si fakt nekupuj, ňoo". Nemluvte o sobě ve třetí osobě , není to normální. Že nevíte co myslím? Tak hele -" maminka se obuje a hned půjdeme" . Až toto zase použijete, tak rovnou řekněte "maminka si zakloktá hlavou, protože jí haraší". "Tááák a jdeme papááát". To nemůžete říct, že jdeme prostě jíst? Nezdá se vám, že i to dítě na vás kouká jako na trubku? Manželovi taky neříkáte, ať se nabumbá piva a zhamá tu svíčkovou (teda doufám). Prapodivné tóny hlasu , které se podobají labilním skřekům bych téže vynec