Tento týden, se mi stala věc - prý vtipná věc - o kterou se s vámi musím chtě nechtě podělit. Jak již všichni víte a nehodlám vám to zase cpát, rodila jsem císařem. Inu a po tomto zásahu se musí po šestinedělí na kontrolu.... a tak jsem šla..
Nešla jsem po šesti týdnech, nýbrž po osmi. Proč? No, doma jsem jizvu omrkla a konstatovala jsem, že je jako v pohoděěě a tak to počká než budu mít čas (ano vím, jsem na mateřské a mám času haba kuk). Prostě jsem lajdák a snažím se to na něco svést..
Nejprve jsem nastartovala vůz a jala se koupě whisky pro ctěného lékaře (kterou jsem mu nakonec v zápalu šoku zapomněla darovat). Lahev jsem zakoupila, odložila do kabelky, syna předala prababičce (jeho, né mojí - to bych musela na hřbitov). U pana doktora nikdo nebyl, šla jsem tedy ihned na kozu. Omrknul mě jak zevnitř tak zvenku. Stav zhodnotil na výbornou. Když jsem z kozy ladně seskočila, čekal mě ještě vnitřní ultrazvuk... zde náš rozhovor (s lékařem, ne s ultrazvukem):
Lékař: Jak že se jmenuje malej Hartman?
Já: Adam.
Lékař: Aha, tak to by chtělo ještě Evu ne?
Já: Myslím, že né.
Lékař hledíc na obrazovku ultrazvuku : Hmm, možná že ta Eva bude dřív, než si myslíte..
Já, kolabujíc na lehátku: Cožeeee????
Lékař mlčí
Já: Pane doktore?
Lékař: Jééé, dělám si srandůůů!
Už vím jaké to je mít náběh na infarkt myokardu!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.