Zápisník jedné Radky

Tělo se mi zaobluje, břicho stoupá k nebesům, prsa se mi lepí ke svému blízkému okolí, bedra se samou tíhou prohýbají. Konec 29. týdne a jsem o 10 kilo bohatší. Jak říká moje kamarádka Janička, jsi takové to zvířátko z kaštánků. Dle slov mé mladší sestry jsem jablko na špejlích. Tak jako tak, ostříhat si nehty je akt hodný olympijské disciplíny.  Pravidelně cvičím jógu, praktikuji ásany. K zemi se zvládnu sklonit poměrně bravurně, ovšem pedikůra jest má noční můra! Kupříkladu dnes, když mě začaly tlačit boty jsem vydedukovala, že je čas použít nůžky, pilník a lak na nehty. Inu jala jsem se vykonávat onu zmíněnou činnost. Usedla jsem na naše sofa barvy jahody, roztáhla nohy, vložila mezi ně břicho a započala jsem svou stříhací symfonii. Třikrát jsem byla nucena zdvihnout svůj křehký trup k nebesům, protáhnout se a odlepit prsa z podbřišku :D Asi po půlhodině hekání, funění jsem celou akci šťastně ukončila. Nehty ostříhány, tvar zapilován, barva nanesena. No a já můžu jít do

Začíná moje nejoblíbenější období v roce, čas Vánoc. Padá na mě nostalgie a tolik slov zůstalo nevyřčených. Odešel jsi moc brzy, tenkrát, když jsem ještě vlastně nevěděla co znamená slovo smrt. Opustil jsi mě a já jsem zapomněla, že už tě nikdy neobejmu. Slova jsou možná už zbytečná, ale já vím, že když pustím svoje myšlenky ven prostřednictvím pera, jako bys tu byl se mnou... Můj milovaný dědečku, říká se, že každá žena má svého osudového muže a opravdu je tomu tak. Ty jsi byl tím mým. Tolik jsi mě toho naučil. Možná to ani nebyl tvůj záměr, ale předal jsi mi nepopsatelné množství cenných rad a životních poznatků. Jako by to bylo dnes, když jsi mi říkal " I to jsem se léé-éék " když jsem na tebe číhala zpoza dveří s úmyslem vylekat tě. Moc dobře jsi znal můj plán a hrál jsi tu hru se mnou. Nikdy nezapomenu na ty okamžiky, kdy sis mě posadil na klín a říkal "i ty dědova kočičko". Brala jsem tvou lásku jako samozřejmost. Ani ve snu mě nenapadlo, že o ni někdy při

Odjakživa jsem věděla, že jsem typ zvaný "rodinný".  Děti jsem chtěla co sama sebe znám. Onen fakt, že je budu mít s tím klukem s dolíčky překvapil ale i mě samotnou.. Představa byla jasná. Budu mít holčičku. Já a moje dcera. Budeme něco jako "Gilmorky". Kámošky do nepohody. Nikdy jsem si nepřipouštěla možnost, že by se mi mohl narodit kluk. Nikdy až do okamžiku kdy jsem otěhotněla... Najednou nastal zlom. Moje snová realita se zcela vychýlila ze svých stanov. Až s neukojitelnou touhou jsem si začala přát, abych pod svým srdcem nosila chlapečka. Ještě dříve, než jsme zjistili pohlaví našeho miminka mi přišlo na mysl jméno Adam. V minulosti mě ani nenapadlo, že bych mohla mít syna a že by se mohl jmenovat právě Adam. Kdo mě zná tak ví, že věřím na duchovno, symboly, osud. A já vím, že můj chlapeček si právě tohle jméno vybral. A čí slovo by mohlo nebo dokonce mělo mít větší váhu, než to jeho? Bod zvratu nastal ve chvíli, kdy jsem si začala pana Božského vážit

Najít tu správnou vůni, která pro mě bude znamenat to pravé ořechové a vystihne ono pověstné jádro pudla , nebyl zdaleka jednoduchý úkol. Vyzkoušela jsem vskutku mnohé. Byly chvilky, kdy mi vonělo všechno a kdy naopak nic. Ovšem nemožné na počkání, zázraky do tří dnů se staly skutečností. Našla jsem jí. Bylo nebylo. Před mnoha a mnoha lety, v době mých šakalích let se vyráběla vůně zvaná MODRÁ CHUPA CHUPS .  Byla naprosto boží! Pubescentní hoši ji milovali! Vůně byla dostupná v každé drogerii a cena, kterou jsem si mohla dovolit z velmi prostého kapesného byla více než vyhovující. Používala jsem ji asi tři roky...Pak najednou utrum, šlus a kde nic tu nic...pusto po pěšině. Můj milovaný odér vymizel z prodejních pultů... A tak jsem z CHUPA CHUPS  za 250,- přešla na LIGHT BLUE od   Dolce a Gabany za téměř 2.000,-! Tato suma pro mě byla bez nadsázky šokující. Nedalo se nic dělat. Jako jediná mi připomínala mou lízátkovou vůni. Inu, abych se jakožto studentka nemusela upsat ďáb

Nikdy jsem nebyla valňák obecný. Honza na peci je spíše má vroucně milovaná sestra, která jest s povahou medvěda brtníka přeborník ve spánku dalekém. Ráda bych vám ale řekla, že po překročení hranice 4. měsíce těhotenství jsem sova křížená se skřivanem. Spánkový deficit na mě doléhá jen během dne kolem cca 15 h. To je mi ovšem houby platné, jelikož spát na zubařském křesle v práci se mi nejeví jako tah dobrým směrem. Tudíž tento nemilý fakt raději pominu a raději si dám místo šlofíka něco do hubice. To mě na nějaký čas vždy zabaví. Jakmile padne tma a nachýlí se čas odpočinku, tedy doby, kdy mám jít na kutě, začne Adámek praktikovat pohyby všeho druhu. A tak si tak pospolu ležíme, pan Božský nám chrochtá do ouška, slintá na polštář a já zamyšleně hledím do stropu. Naše nenarozené robě má v noci nejvíce věcí na práci - je opravdu znatelně zaneprázdněn. Chvilku s ním hovořím o možném i nemožném, poté ho dloubu, hladím, popichuju a když uplynou cca dvě hodiny společného tlachání, roz

To,že jiný stav přináší různá úskalí jsem vás již informovala. Dennodenně přicházím na další tajuplná úskalí, strasti a radosti které toto období přináší. Těhotenská demence vrcholí. Jak se to pozná? Když klíčema od auta zamykáte byt a centrál nefunguje. Vaše společnost se pro vás samotné stává neúnosnou . Neustále větráte, jelikož máte návaly. Vzápětí je vám klendra jako blázen, tudíž odíváte svetr s ovčím chlupem a okno zavíráte. Okamžitě po tomto aktu se dusíte poněvadž a jelikož máte nedostatek vzduchu. Otevíráte okno a koloběh se opakuje... Nesnášíte dokonalé ženy - kritéria hodnocení již dávno velmi klesla. Bohatě stačí, když je dotyčná štíhlá, nemá mastné vlasy a vejde se do svého oblečení. I když vám vaše okolí tvrdí, že jste krásou oplývající zdoběna , vy víte své.  Zadek povisle visí  s celulitidou v patách, prsa jsou sice velká, ale za to vám všude překáží, obličej otéká, tudíž místo cudného výrazu krásky v nesnázích nabýváte hodnot jaksi jiných rozměrů. Jediné, co j

Jak jsem již říkala, recenze na kosmetické produkty píšu velmi ojediněle, ale když jsem po několika letech našla opravdu SKVĚLOU řasenku, musím se o delikátnost jejího bytí podělit . Léta jsem zkoušela řasenky různých značek a typů. Většinou šlo o materiál klasicky dostupný v sítích drogerií Dm a Rossmann. Neměla jsem v plánu utrácet majlant za něco, o čem nejsem přesvědčená, že opravdu funguje.Takže jsem kupovala řasenky v cenové relaci 150 - 350,- . Šlo o téměř každoměsíční investici, takže jsem se paradoxně vyšplhala na poměrně vysokou částku. Matematika nikdy nebyla moje silná stránka. Paní učitelka Březinová by vám řekla své... Nicméně, žádná z těchto běžně dostupných propriet nesplnila mé požadavky . Disponuji poměrně kvalitním vybavením - řečeno mužským slangem :-) Mám řasy husté a dlouhé, avšak jediný problém vyvstává v jejich tvaru . Nemám řasy klasicky panenkovsky zatočené, nýbrž rovně trčící. Hledala jsem tedy něco, co by mé mrkačky vytočilo k nebesům bez použití těch o

Nemusím vám vykládat, že se změnou vašeho statutu z "normálního" na stav "jiný" se bezpodmínečně mění i ten sexuální. A jaké jsou mé postřehy? Zpočátku je vše tak nějak v normě . Postavička je stále "ham, ham" , můžete dýchat bez pomoci kyslíkové masky a v neposlední řadě se vám pravděpodobně vyboulil hrudník.  Neradujte se - tento stav netrvá věčně. Klesnutí sexuálního apetitu se chtě nechtě dostaví. Nebo alespoň u mně tomu tak bylo. Cca v období 4. měsíce se mi chtělo jen spát, jíst, spát a rozhodně jsem neměla náladu na králičí pohyby. V zájmu rodinného krbu jsem se ovšem obětovala :-)) Navýšení sexuálního apetitu se taktéž dostaví. Ihned po frigidním období. Smůla je, že vaše nadrženost přichází ve chvíli, kdy se stáváte nejméně přitažlivou, což je u mně právě nyní. Tento fakt jsem zjistila včera, když mi pan Božský hladil zadek v domnění, že se jedná o břicho. Kámasútra odložena na neurčito. Zapomeňte na gymnastické obraty a jogínské obmotáva

Vlastně úplnou náhodou se mi díky mé milované přítelkyni Jance, dostala do rukou knížka Malý pražský erotikon . S ušima sklopenýma musím přiznat, že až do této chvíle jsem neměla zdání kdo je Patrik Hartl. Po přečtení této skvělé knížky mám jasno. Je to skvělý autor, který oplývá mně humorem velmi blízkým, smyslem pro nadsázku a uměním pro nalezení životní ironie... Asi takhle. Kdo má rád knihy jako je HRDÝ BUDŽES,  díly ARISTOKRATKY nebo třeba DENÍČEK MODERNÍHO FOTRA, nebude zklamán. Jedná se o velmi podobný styl psaní jakožto i humoru a nutné dávky vtipu. Nechybí klasicky sucharský smysl pro humor, líčící barvité životní situace, které vás možná ani ve snu nenapadnou... Jedná se o vyprávění životních příběhů několika lidí, respektive dvou rodin od útlého mládí až po nástup do rakve. Každá postava v románu je natolik rozdílná a přece se něčím podobají. Rodina číslo jedna má čtyři členy, respektive pět včetně úchylného psa Fida. Matka, lesbická kráska Táňa, majíc dva sexuálně v

Událost z pátku 13.11 otřásla celým světem. Ani já jsem nebyla výjimka. Přeju celé Francii z celého srdce mnoho sil, lásky a energie. Pozitivní myšlenky vytváří krásné věci. Jediné, co můžeme všichni udělat, je mít radost ze života, milovat a předávat lásku všude okolo nás. Nic nás to nestojí a uděláme tak víc dobrého, než si myslíme. Jenom pouhá myšlenka má nekonečnou sílu a moc. Je jen na nás, na co si dovolíme myslet.. To, že budeme sledovat zprávy, které již tak tragickou událost mnohonásobně převracejí, upravují, dramatizují, akorát přiléváme vody do ohně . Aniž bychom si to uvědomovali tak tím, že se díváme na  zlo, ho vlastně mlčky šíříme dál. Je to taková nevědomá podpora, kterou vyjadřujeme aniž o tom víme. Místo Televizních novin se raději jděte projít po lese, obejměte své blízké, pusťte si příjemnou hudbu nebo si jen vzpomeňte na nějakou veselou historku pro zasmání. Úsměv a pocit štěstí vydají tolik pozitivní energie, že při troše snahy dokáže zaplavit celý svět. Ne

Tak my už jdeme do finále a za všechno vážně dík. Možná, že přijde i kouzelník...Začínám své poslední tři měsíce těhotenství.. . 1.- 3. měsíc To, že jsem opylovaná stejně jakožto květ, na který přilétla včelka, jsem zjistila až na konci prvního trimestru. Celé toto období mi ale připadalo krajně podezřelé . Pozici mostu jsem nezvládala již s takovým obratem a grácií sobě vlastní, bolela mě prsa při domácím šůrování podlahy, kynula mi horní polovina těla, aniž bych zvýšila přísun kalorií. Paradoxem ale je, že mě těhotenství vlastně vůbec nenapadlo , i když jsme se o zplození potomka snažili druhým měsícem. Celý potutelný stav jsem přisuzovala hrozivému červencovému vedru a občasnému přísunu Studentské pečetě po večerce. To pan Božský měl tušení zcela správné. Když pozoroval, jak se můj chlapecký hrudník mění na dekolt pubertální slečny, měl jasno. Něco tu nehraje říkal...a měl recht Mařenko, měl recht. Gynekolog jeho vjem potvrdil a tak začalo nejkrásnější období v životě. Alespo

Nikdy jsem nebyla bordelář. Lépe řečeno extrémní bordelář. Po střetnutí s panem Božským v pubertálním období se ze mě začala stávat pečlivka se smyslem pro detailní čistotu :D Když jsme spolu začali před několika lety žít u mé tchyně, jeho matky, jsem zjistila, že na její poměry jsem bordelář extrémní! A s přívalem rostoucího břicha se stávám ptačí samicí vytvářejíc malebné hnízdo.. . Tento článek rozhodně není o mé tchyni, proto bych jí ráda zmínila jen okrajově. Domnívám se, že apeluje na titul NEJVĚTŠÍ ÚKLIDOVÝ MANIAK STOLETÍ . Nikde nesmí být drobeček, otisk prstu nebo snad kapka vody na kuchyňské lince. Bez mučení přiznávám, že naše neshody pramenily hlavně z její posedlosti po chorobném pořádku. Myslím si, že měla být spíše než účetní přednosta hygienické stanice.. Můj milý ledacos zdědil. Například pečlivost s jakou myje hadr na nádobí je jen těžko k uvěření. Drhne ho ze všech stran pod proudem tekoucí vody za pomoci kamaráda Jaru. To já ho radši vyhodím a koupím za 9,50 no

To, že my ženy vnímáme těhotenství jako velkou změnu, o tom žádná. Raší hrudník dmoucí, boky se zaoblují a jsou jak říká Eva, jako skříň, nálada jako na houpačce, nemůžeme spát, nebo naopak ležíme v kanafasu celé hodiny, dny.....Ale co muži?  Z té sexy ženy, kterou sbalili se stává náladová megera, která nemá chuť na sex. S postupem času se mění tělo jejich ženy před očima a i tak se musí donutit k erekci aby neranili její city. Musí jí opakovat jak je krásná, i když je odulá a má nohy jako báně. Neakceptovatelné nálady musí tolerovat v rámci příměří u rodinného krbu. Po porodu musí dodržovat zákaz styku s veřejností - lépe řečeno s tou úzkou veřejností. Zkrátka a jistě styky nějakou dobu nejsou. V době aktivního kojení si mohou nechat o prsou jen zdát - neholdují li chytání tryskajícího mléka... Domácnost začne okupovat další tvor, který jim vzal veškerou pozornost. Je o tolik roztomilejší a krásnější než oni, takže se nedá svítit a musí se s tím smířit. Slzavé údolí je na

Cca druhým rokem dojíždím denně vlakem do práce. Za tu dobu jsem si již stihla všimnout nevšimnutelného. .. Lidem je úplně jedno, že ve vlaku nejsou sami. Halekají stejně hlasitě jako doma v koupelně při sprchování. Telefonování je snad nejčastějším jevem, který opruzuje vlakové okolí. Žvásty o totálních nesmyslech, Čím déle, tím lépe. Parfém jako nesmyslný výdobytek doby. Nač se zbavit nepříjemného odéru, když ho může čichat spolucestující. Hodování, aneb jídlo lítá všude. Pakáže z Burger Kingu, balíky z Mekáče, nafasování se v KFC. Stačí jeden kous a zelí spolu s majonézou letí klidně až na protější sedadlo, kde sedíte čirou náhodou právě VY! Tundra nebo tropy. ČD nedokáží regulovat přísun tepla. Topení buď nefunguje, nebo fajrá naplno i v době když je venku abnormální hic. "Jste těhotná? No a co, uhněte, já tu byla dřív!" A aby toho nebylo málo, ještě do vás kopnou :D Nucené klafání. Existuje poměrně velké množství lidí, kteří mají touhu po konverzaci s vámi! Slu

Kdo mě zná tak ví, že mám fobii z ptáků (těch okřídlených, aby nedošlo k mýlce :D ). Holubi jsou ze všech nejhorší. Ten jejich pohled, ukývaná hlavička a červené pařátky. Hned v závěsu za nimi jsou slepice, andulky a další drůbež... Jelikož pracuji na Václaváku, je pro mě cesta z hlavního nádraží vždy stezkou odvahy a sebezapření. Nedívám se okolo sebe a jdu přímo vpřed. Pokud mi holub kříží cestu, vždy mu dám přednost v jízdě a přecházím na druhou stranu vozovky. Pochopte, nechci nic riskovat... Při včerejší cestě z práce se mi stala situace jako vytržená z hororu PTÁCI. Šla jsem jako obvykle, žádné změny, odchylky z trasy. Musím uznat, že jsem byla nepozorná a četla si zrovna nějaký "velmi zajímavý" status na Facebooku. A najednou zaslechnu ono pověstné víření křídel. Kdé jéé- éé dům, holu-ůůbí.... Zvuk byl bohužel natolik blízko, že jsem stačila jen odklopit zrak od displeje mé Ostružiny. Následoval křik, panika, zoufalství. Pták mi narazil do ramene a skolil se k zemi

Často nepíšu recenze na kosmetické produkty, ale řekla jsem si, že v tomto případě udělám výjimku. A proč? Protože stojí opravdu za to! V mém oblíbeném DMku (kde bych mimochodem mohla strávit celý život) jsem narazila vlastně úplnou náhodou na suché šampony BATISTE. Suché šampony poměrně používám, jelikož nejsem milovník mytí hlav, ale samozřejmě nechci chodit s mastnou hlavou, jako když mě lízlo tele :D Je fajn, že si můžete zakoupit jak malé balení, tak i to klasické, velikosti cca laku na vlasy. Zkusila jsem "příchuť" třešně. Celkově jsem byla velmi mile překvapená. Vůně je jemná, "nedávivá" a tak i když zastříkáte v zápalu vášně celou koupelnu, nenásleduje dušnost. Po aplikaci zůstávají vlasy krásně voňavé, hebké, svěží, žádoucí :D Šampon nezanechává žádné bílé, pudrové stopy - jak je to u suchých šamponů zvykem. Má záhadné rozčesávací schopnosti, tudíž se vlasy necuchají a vypadají opět jako nové :-) Pokožka hlavy po aplikaci nesvědí, naopak n

Takže k věci. Nikdy jsem neměla ten dar, že můžu sníst cokoli a kdykoli. V tanečních mě má drahocenná matička upozorňovala na to, že mám stehna jako valach a prdel jako vrata od stodoly. K mé vytoužené postavě vedla opravdu trnitá cesta... Poslední 4 roky jsem byla opravdu hubená. Každý den jsem cvičila, dodržovala základy zdravé stravy, prasila jenom výjimečně (čokoládu nepočítám jako hřích). Madla lásky zmizela, obézní nohy se změnily v ty útlé, na břiše se rýsoval mírný svalový pekáč. Prsa žádná. Ticho po pěšině. Ale mně to bylo jedno. Mám ráda malá prsa, když si můžu vyjít jen tak ven bez podprsenky a nevypadám jako když chci kojit medvědy z mostu.. Nastal zvrat. Mé tělo se mění před očima. Pocity štěstí střídají návaly krizového neštěstí. Například onehdá v pátek. Pan Božský mě vzal na večeři a já jsem si objednala - jakožto zarputilá vegetariánka - vepřovou panenku s hříbkovou omáčkou. Adámek odmítal pocit zasycení akceptovat, tudíž jsem na talíři nechala jak se tak říká &quo