Odjakživa jsem věděla, že jsem typ zvaný "rodinný". Děti jsem chtěla co sama sebe znám. Onen fakt, že je budu mít s tím klukem s dolíčky překvapil ale i mě samotnou..
Představa byla jasná. Budu mít holčičku. Já a moje dcera. Budeme něco jako "Gilmorky". Kámošky do nepohody. Nikdy jsem si nepřipouštěla možnost, že by se mi mohl narodit kluk. Nikdy až do okamžiku kdy jsem otěhotněla...
Najednou nastal zlom. Moje snová realita se zcela vychýlila ze svých stanov. Až s neukojitelnou touhou jsem si začala přát, abych pod svým srdcem nosila chlapečka. Ještě dříve, než jsme zjistili pohlaví našeho miminka mi přišlo na mysl jméno Adam. V minulosti mě ani nenapadlo, že bych mohla mít syna a že by se mohl jmenovat právě Adam. Kdo mě zná tak ví, že věřím na duchovno, symboly, osud. A já vím, že můj chlapeček si právě tohle jméno vybral. A čí slovo by mohlo nebo dokonce mělo mít větší váhu, než to jeho?
Bod zvratu nastal ve chvíli, kdy jsem si začala pana Božského vážit daleko víc než kdy předtím. Najednou jsem si všímala maličkostí. Toho, jak krásně se na mě směje, jakým pohledem se na mě dívá, když mi beze slov říká, jak jsem pro něj krásná. Způsob, jakým se probouzí, jak usíná. Ten roztomilý zvyk s jakým mi hladí vlasy. Jak je zdvořilý a uctivý, citlivý a nekonečně obětavý. To proto, právě proto chci syna, který bude takový jako jeho otec. Dokonalý muž. Muž, který jednou učiní nějakou ženu natolik šťastnou jako jeho táta učinil mě.
V březnu spolu budeme 10 let. Já, můj muž a už i náš malý synáček. A i po tolika letech si říkáme, jak moc nám na sobě záleží, jak se milujeme, děláme malá gesta, která nás snad nikdy neomrzí. Respektujeme se, tolerance je základní kámen našeho vztahu. Umíme se jeden druhému omluvit a přiznat svou chybu.
Mám v plánu vychovat člověka, který bude mít jasno. Jasno o tom, jaký má v životě cíl. Sebevědomého muže, který se nebojí ukázat svou citlivost a něhu, Muže, který bude nade vše milovat a ctít svou ženu. Muže, který si bude vědom svých hodnot, Muže, který bude můj maličký chlapec i když mi bude 90. A jednou se chci ohlédnout a říct si " Jo Radu, to byla sakra dobrá práce!"
Představa byla jasná. Budu mít holčičku. Já a moje dcera. Budeme něco jako "Gilmorky". Kámošky do nepohody. Nikdy jsem si nepřipouštěla možnost, že by se mi mohl narodit kluk. Nikdy až do okamžiku kdy jsem otěhotněla...
Najednou nastal zlom. Moje snová realita se zcela vychýlila ze svých stanov. Až s neukojitelnou touhou jsem si začala přát, abych pod svým srdcem nosila chlapečka. Ještě dříve, než jsme zjistili pohlaví našeho miminka mi přišlo na mysl jméno Adam. V minulosti mě ani nenapadlo, že bych mohla mít syna a že by se mohl jmenovat právě Adam. Kdo mě zná tak ví, že věřím na duchovno, symboly, osud. A já vím, že můj chlapeček si právě tohle jméno vybral. A čí slovo by mohlo nebo dokonce mělo mít větší váhu, než to jeho?
Bod zvratu nastal ve chvíli, kdy jsem si začala pana Božského vážit daleko víc než kdy předtím. Najednou jsem si všímala maličkostí. Toho, jak krásně se na mě směje, jakým pohledem se na mě dívá, když mi beze slov říká, jak jsem pro něj krásná. Způsob, jakým se probouzí, jak usíná. Ten roztomilý zvyk s jakým mi hladí vlasy. Jak je zdvořilý a uctivý, citlivý a nekonečně obětavý. To proto, právě proto chci syna, který bude takový jako jeho otec. Dokonalý muž. Muž, který jednou učiní nějakou ženu natolik šťastnou jako jeho táta učinil mě.
V březnu spolu budeme 10 let. Já, můj muž a už i náš malý synáček. A i po tolika letech si říkáme, jak moc nám na sobě záleží, jak se milujeme, děláme malá gesta, která nás snad nikdy neomrzí. Respektujeme se, tolerance je základní kámen našeho vztahu. Umíme se jeden druhému omluvit a přiznat svou chybu.
Mám v plánu vychovat člověka, který bude mít jasno. Jasno o tom, jaký má v životě cíl. Sebevědomého muže, který se nebojí ukázat svou citlivost a něhu, Muže, který bude nade vše milovat a ctít svou ženu. Muže, který si bude vědom svých hodnot, Muže, který bude můj maličký chlapec i když mi bude 90. A jednou se chci ohlédnout a říct si " Jo Radu, to byla sakra dobrá práce!"
Miluju vás kluci :-)
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.