Rok 2016. Rok miminek. V mém okolí se spustila v roce 2015 oplodňovací řetězová reakce, kterou způsobila vlna nošení krátkých sukní. A jak už to tak bývá, výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Od ledna tohoto roku se rodí o sto šest..
V mém okolí se narodilo asi deset miminek. Každé jsem oplakala. Ono je totiž takové pěkně dopečené miminko, s faldíčky jako barokní andělíček, k nezaplacení. Nemůžete se ho nabažit, protože je prostě krásné a dává nám všem novou naději. Doufání, že další dny, roky budou lepší než ty minulé. Protože naše miminka přeci spasí svět...
Když dojdete do určitého věku - u každého je toto numero jiné - uvědomíte si, že smysl života tkví vlastně úplně někde jinde. Nejde o kariéru se statisícovým platem (i když nějaká ta bankovka není na škodu), štěstí nenajdete ani v kapse značkových džín ba ani na písčité Copacabaně v Riu. Rodina, kterou milujete a ona miluje vás, je mnohem víc než trezor plný dolarů (strýček Skrblík by věděl).
Já jsem třeba ten typ člověka (ženy), pro kterého je "šetřit" sprosté slovo. Prostě to neumím. Ještě že nade mnou bdí tvrdá ruka Božského, která co může šetří na dovolenou v Chorvatsku a další sociální jistoty. Jsem totiž člověk velmi bohémský. Božský konzerva s nohama na zemi. Díky němu bude mít naše dítě na tašku do školy a možná i školu v přírodě :-) Nicméně, co tím chci říct. Asi to, že s příchodem mateřské (a tedy o dost menšího finančního polštáře) jsem se naučila býti skromnější. Stačí mi, když se Adámek usměje a hned jsem o něco bohatší. Respektive o mnoho bohatší. Protože takovou radost mi nic nenahradí...
Miminka jsou andělé. Božská stvoření. Dělejte miminka :-) Mějte se rádi, protože život je jako bonboniéra a nikdy nevíš, co ochutnáš..
V mém okolí se narodilo asi deset miminek. Každé jsem oplakala. Ono je totiž takové pěkně dopečené miminko, s faldíčky jako barokní andělíček, k nezaplacení. Nemůžete se ho nabažit, protože je prostě krásné a dává nám všem novou naději. Doufání, že další dny, roky budou lepší než ty minulé. Protože naše miminka přeci spasí svět...
Když dojdete do určitého věku - u každého je toto numero jiné - uvědomíte si, že smysl života tkví vlastně úplně někde jinde. Nejde o kariéru se statisícovým platem (i když nějaká ta bankovka není na škodu), štěstí nenajdete ani v kapse značkových džín ba ani na písčité Copacabaně v Riu. Rodina, kterou milujete a ona miluje vás, je mnohem víc než trezor plný dolarů (strýček Skrblík by věděl).
Já jsem třeba ten typ člověka (ženy), pro kterého je "šetřit" sprosté slovo. Prostě to neumím. Ještě že nade mnou bdí tvrdá ruka Božského, která co může šetří na dovolenou v Chorvatsku a další sociální jistoty. Jsem totiž člověk velmi bohémský. Božský konzerva s nohama na zemi. Díky němu bude mít naše dítě na tašku do školy a možná i školu v přírodě :-) Nicméně, co tím chci říct. Asi to, že s příchodem mateřské (a tedy o dost menšího finančního polštáře) jsem se naučila býti skromnější. Stačí mi, když se Adámek usměje a hned jsem o něco bohatší. Respektive o mnoho bohatší. Protože takovou radost mi nic nenahradí...
Miminka jsou andělé. Božská stvoření. Dělejte miminka :-) Mějte se rádi, protože život je jako bonboniéra a nikdy nevíš, co ochutnáš..
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.