Přeskočit na hlavní obsah

Zdravá páteř

Páteř je základní stavební kámen celého našeho skvělého těla. Je velmi důležité se o ní starat. Posilovat svaly, které jí dělají společnost, protahovat je, zvyšovat pružnost páteře pořád a stále dokola. Bohužel má většina lidí už tak zdegenerovanou páteř, že potřebují velké množství času k její nápravě. Ale co, máme na to celý život :-)

Pokud nedodržujeme správnou péči o páteř, hýbají se nám obratle jako na běžící dráze. 98% nemocí je způsobeno špatným stavem páteře. Tak a teď, když to víme, budeme s tím něco dělat?


  1. Budeme chodit rovně ( ramena od uší, lopatky k sobě, břicho dovnitř, zastrčená brada)
  2. Nepřekládáme nohu přes nohu! Pod koleny se nachází dvě tepny, které tímto "posedem"  dosti utlačujeme a zmenšujeme jim životní prostor ( a to nemá nikdo rád!). Pokud na ně takto aktivně působíme,narušujeme krevní oběh a odstartujeme si bolesti páteře a svalů u nohou, křečové žíly a cévní nemoci dolních končetin.
  3. Nezvedáme těžkou váhu ve stoje! Vždy pokrčit nejdříve kolena!
  4. Posilujeme břišní svalstvo a střed těla, bez jeho pevnosti to daleko nedotáhneme. Hodně toho docílíme jen pomocí břišního dechu ( pár nádechů výdechů denně je víc než dost)
  5. Pokud dámy nosí kabelky - střídejte ramena a řádně rozložte váhu :-)

Páteř je kormidlo metabolismu

Nejen, že obratle drží tělo v pozici svislé osy, plní i mnoho dalších funkcí. Pokud nemáme bederní páteř ve stabilním stavu ( = posílenou a uvolněnou) budeme mít sklony k nadváze. Co s tím? Posilovat břicho každý den a provádět lehké uvolňovací cviky, viz video níže.



Záda posilujeme už jen tím, že dbáme na rovný postoj. Vyhněte se spánku na břiše, prohlubujete si tím lordózu a sklon ke kulatým zádům. Usínejte na zádech s tělem uvolněným do podložky. Když dýcháte, nezvedejte ramena - zbytečně se tím nevědomky blokujete. Používejte brániční dech, který je králem dechu. Zajímejte se sami o sebe a starejte se o tělo, které vám bylo přiděleno :-)







Komentáře

Okomentovat

Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vše nemusí být tak jak se zdá

 Myslím, že hlavní záměr té srajdy na "C" (záměrně odmítám zveřejnit název, protože se mi celá kauza příčí) bylo rozdělit lidi. Poštvat je proti sobě. To už tady párkrát bylo ne? Tenkrát se nosili žlutý hvězdy, v módě byl oplzlý knírek a modré oči. Začalo tot taky nevině. Někde zas ženám holí hlavy, aby si posléze mohly vzít paruky a ukázat tak svému muži, že je pro ně ten jediný. O kousek dál nosí ženy zahalené tváře a nosí smutné oči. Podobnost čistě náhodná? Svoboda prý není zadarmo. Asi není úplná náhoda, že celý finanční systém ovládá pár, dejme tomu, bohatých loutek, které hýbají nitkami těch menších figurek na jevišti. Ale to vlastně s tím "céčkem" vůbec nesouvisí že.. "To říkáte, protože vám na to nikdo neumřel". Ne neumřel. A neznám nikoho, kdo by umřel POUZE NA "C". Znám spoustu lidí, které rozežírala rakovina, které zabil alkohol, kteří utrpěli infarkt, mrtvici. Znám i lidi, kteří zemřeli kurva mladí jen proto, aby se v nás cosi probud...
Okomentovat
Další informace

Anička.

Dávno tomu co jsem něco opravdového napsala. Když pominu svoji poslední knížku, která je opravdová až až. Možná, že až s odstupem času poznávám, jako moc sebe jsem do ní dala. V pondělí se mi stala taková zvláštní věc. Až tak zvláštní, že jsem ji vstřebávala do dneška. Byla jsem s klukama v parku (myslím tím své děti, ne žádné kumpány:-), sedím si tak na lavičce, čumím do blba, děti poletují všude okolo a najednou jako by se čas zastavil.  Stála naproti mě blonďatá holčička, asi 5 let a dívala se na mě. Ani se nepohnula. V mém vnímání časoprostoru to trvalo hodiny, ale v současné realitě to byla možná minuta. Ta holčička měla Downův syndrom. Měla otevřenou mysl, radostné oči a nic neočekávala. Najednou naše tiché pozorování přerušila její maminka. Přišla v tichosti, pohladila holčičku po ramenou a řekla "pojď". Blonďatá bytost v růžovém tričku nereagovala. Najednou maminku něžně odstrčila, přistoupila blíž a objala mě. Chtělo se mi brečet, ale ona se smála. Maminka zůstala zk...
1 komentář
Další informace

Ze života s dětmi

Po dlouhé době jsem zase dostala chuť sepsat článek. Jak jste si asi všimli, už na blog nepřispívám zdaleka tak intenzivně jako dřív. Není to tím, že bych neměla co sdělit. Je to proto, že jsem ve fázi, kdy raději poslouchám a nasávám informace. Ale protože chci abyste se smáli, povím vám zase pár příhod od našeho rodinného krbu... Jak se rodí děti... Adámek je chlapec velmi zvídavý, to víme. Je to stará duše a na svůj věk je tak nějak jinde. Už nespočet kamarádek mi řeklo, že z něj vyzařuje cosi, co zkrátka není ani náhodou dětské. Je to možná moudrost a nebo zkušenosti z minulých životů. Dokonce i vím, že jsme se v mém životě potkali už podruhé :-) Onehdá přišel za Ondrou a položil klasickou otázku "jak se rodí děti". Popravdě jsem čekala nějakou pohádkovou historku o semínku, opylení, včeličkách a kytičkách. Ondra usrkl kávu a naprosto bez emocí pravil "penis se vsune do vagíny, v děloze spermie oplodní mámy vajíčko a je z toho dítě". Začala jsem se dusit. ...
Okomentovat
Další informace