Přeskočit na hlavní obsah

Život paní Lopuchové

Když si zvolíte žít svůj život bez konzumace mrtvých zvířat musíte počítat s tím, že narazíte na "drobná" úskalí :-) Každý druhý člověk Vám bude podsouvat klobásky, prsíčka, stehýnka - protože je to strašně dobrý a já jsem nějaká divná, že mi to nechutí - jatýrka, kůže, párky a další. Po chvilce otravných ksichtů, které házím ze všech stran a úhlů každý raději neúspěšný dialog zakončí se slovy "jdi se napást". Například moji milí rodiče jsou toho názoru, že pokud úspěšně nepojídám vepře, kravky či slépky, hrozí mi minimálně hrozivá smrt na deficit bílkovin :D Marně jim to již deset let vysvětluji.




Nejsem demonstrativní vegetarián nebo pozér, který žije zdravě jenom proto, že se to zrovna nosí. Jsem si moc dobře vědoma toho, že maso obsahuje hodně důležitých látek, které lahodí tělu, avšak znám mnoho krásných cest, jak tyto živiny získat i jinak :-) Maso holt není můj šálek kávy. Opravdu se půjdu raději napást :D Maso mě tíží jako kilo kamení. Nedokážu a ani nechci si tělo uzpůsobit na takovou zátěž. Nicméně nemám ale nic proti masožravcům. Nenutím je k osvětě. Každý ať si jí to, co mu vyhovuje. Člověk od člověka, aneb proti gustu...





Můj milý soused ( kterého mám vlastně moc ráda, jakožto i jeho "pannu" nevěstu) mi jednou povídá - "Měla bys přibrat do boků, dej si maso!". Kdyby chudák věděl, kolik práce mě stálo z těch boků ten otravný tuk vyhnat! Na střední škole jsem měla stehna jako valach a zadnici jako vrata od stodoly. Díky bohu, že jsem došla k osvícení a zjistila, že pečivo není vhodné 5x denně a to v množství větším než velkém, že vysočina mé tělo pěkně nasírá a že horalky  mi jdou do zmíněných partií více, než je příhodné!




Od té doby, co jsem začala provozovat sex jsem zjistila, že pohybem se dá ledacos shodit. Sem tam, sem tam a pár kil je dole :-))) Když k tomu uzpůsobíte stravu a vynecháte přísun"prasáren", začnete se divit, s čím se "vytasí" vaše tělo! Po pár letech jsem přidala ještě praxi jógy a zázrak je na světě :-)
I když jsem paní Lopuchová a nejím mrtvolky, mé tělo krásně prospívá a nebyla jsem nemocná ani nepamatuji :-)


Krásnou neděli!



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

PAN JÁTRO A SLEČNA ŽLUČNÍK :-)

Játra a žlučník jsou kamarádi na život a na smrt, ba co více, jsou to životní partneři :-)  K čemu máme v těle játra? Játra váží cca 1,5kg, jsou hnědočervená a mají dva laloky. Plní přes 500 různých funkcí ( opravdu, nekecám :-) a dokáží regenerovat svou tkáň. Játra hromadí krev, v níž jsou obsaženy minerály, vitamíny a ostatní živiny. Všechna krev ze žaludku a vnitřností protéká játry a přijímá živiny. Játra absorbují a ukládají tuky, cukry, bílkoviny z naší stravy, které se pak v těle přemění na energii nebo se schovají do zásoby. Bílkoviny jsou štěpeny na aminokyseliny. Játra vyrábějí žluč, která se ukládá ve žlučníku. Jelikož filtrují krev, tak odstraňují jedy, toxiny, drogy, chemikálie z těla a štěpí je, aby mohly být vyloučeny.  A s čím se vytáhne žlučník ? Ve žlučníku se hromadí žluč vyrobená játry. Žluč štěpí tuky v potravě. Žluč také podporuje peristaltiku tlustého střeva.  Co když to nefunguje tak, jak má? Fyzické projevy  – nevolnost, zvracení,

Mladé ženy si neholí stehna?!

V průběhu léta probíhal můj velký, osobní průzkum. Nenápadně jsem si hrála na pozorovatele ženských nohou. Mé zjištění bylo bez nadsázky šokující. České ženy si z valné většiny holí nohy do výšky kolen. A co potom? Prales! Depilace, epilace, žiletky či vosk Já sama se mohu řadit do skupiny úchylů, kteří nesnáší chlupy . Vskutku. Neumím si představit ani fakt, že by si můj muž neholil porost v podpaží. Na druhou stranu jsem si vědoma toho, že je to pro mnoho žen sexy (což nechápu, jelikož smradlavé litry potu přestávají být přitažlivé ihned po zachycení v podpažním porostu). Vím, že jsem opravdu "lehce" vybočující z řady, jelikož se mi příčí i chlupatá hruď plná muněk. Omlouvám se, ale to nelze! Moje matka by mi záhy oponovala, jelikož pro ní - čím víc chlupatější muž, tím víc Adidas- bohudík ne vše se dědí! :-)) Vraťme se ale zpět k ženám, dívkám a možná v dnešní době i holčičkám . Je nad slunce jasné, že nohy jako laňka chce mít každá. Ovšem jsou li chlu

Dopis mému budoucímu "JÁ"

Ahoj Radu (vím, že se necítíš dobře v oslovení Radko, tak píšu "Radu"), pamatuješ, jak jsi byla skeptická a nedůvěřivá sama k sobě? Jak jsi nevěřila ve svůj vlastní úspěch a hodnoty? Vzpomínáš na to, jak jsi věřila řečem okolí? Jak jsi nebyla sama sebou? Jen jsi se škatulkovala a chtěla být nejlepší. A vidíš? Vidíš, jak daleko jsi to dotáhla? Te už se cítíš být opravdu ženou - jak uvnitř, tak navenek. Odložila jsi toho kluka do pozadí a dovoluješ si být krásná. Protože ty jsi. A jsi taky moc zajímavá. Každá žena, bytost je. Našla jsi se v psaní. Dovolila jsi prostoupit svoji přirozenost navenek skrze psané slovo. Už nemáš potřebu být přede všemi hezká. Umíš říci "ne". Víš, že okolí se prostřednictvím tebe jen zrcadlí. A hodně se ti ulevilo viď? Víc a víc věříš v sílu lásky a umíš žít okamžikem. Jsi sama sobě největším učitelem, přítelem a láskou. Víš, že nemusíš nikomu nic dokazovat. Umíš žít naplno a opravdově dýchat. Ale byla to cesta, viď? Nestydíš se z