Nejsou to žádné pověry. Těhotenská demence existuje. Myslím si, že je v mnoha ohledech horší, než ta stařecká. Jestli je tohle pouze začátek, upřímně se obávám konce.
- To, že nenacházím slova i přes fakt, že neustále čtu, je smutné. Nedokážu se vymáčknout. Ne, že bych nevěděla co říct. Já nevím jak to říct! Doufám, že se to po šestinedělí vrátí do normálu!
- Dojímám se nad reklamou na Pampers! Každé dítě mi přijde krásné. I to ošklivé.
- Ukládám špinavé nádobí do ledničky. Všimnu si toho až poté, co zapnu prázdnou myčku.
- Neustále si myju ruce. Strach z virů je až panická.Před spaním i po probuzení.
- Nesnáším lidi. Obzvláště ty v dopravních prostředcích. Buď smrdí a nebo smrdí ještě víc.
- Mluvím jen o dítěti. Snažím se to omezovat, takže končím asi po dvaceti větách, když mě někdo přeruší.
- Nemám chuť na sladké, kromě koláčků, lineckého, loupáků v čokoládě, kynutých koláčů,...
- Jím nepřeberné druhy zeleniny.Pouze mrkev.
- Místo nějaké smysluplné činnosti nakupuji infantilní věci, které nebudu zřejmě nikdy potřebovat.
- Všichni jsou blázni, jenom já jsem letadlo!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.