Jackpot na váze stoupá!

Každá těhotná snáší přibírání na váze jinak. Jedna lépe, druhá hůře. Já jsem ta druhá. Ano, jsem hysterka se sklonem k vysoké sebekritice s kapkou cholerika. Mimochodem, není to 
diagnóza?

Začnu hezky od začátku...

Jako malé, rozkošné miminko jsem byla, až na krychloidní velikost své hlavy, drobotinka. Jídlo mě moc nezajímalo a pohybu jsem měla odjakživa na rozdávání. Asi do 9. třídy základní školy jsem vážila 45 kilo, což se samozřejmě změnilo hned na střední...

Od puberty záhadný vzestup

Na střední škole jsem se pomalu, ale jistě zateplovala. Jistě, nebylo to nic až tak dramatického, ale oprati stavu původnímu, tedy hubenému, to byl jistý skok. Počátek všeho byla nadměrná konzumace pečiva právě vyndaného z pece. A to to jelo....jako na drátkách. Madla lásky byla viditelná na několik kilometrů, špek na spodním břiše lemoval můj kožený opasek, prsa jsem měla i v podpaží. A tak se stalo, že jsem před maturitou vážila 67 kilo. 

Řekla jsem si dost

Moje matička si se mnou nikdy nebrala servítky a tak mi s libostí říkávala fráze jako "máš prdel jako štýrský valach" nebo  "tvoje stehna jsou jako vrata od stodoly". Zpočátku jí má puberta ignorovala, ovšem později, když jsem započala svůj vztah s panem Božským mi nebyl stav mého těla lhostejný. Tenkrát mi nic neřekl, ovšem nyní, když na toto téma zaběhne řeč, mi s oblibou říká, že jsem byla "pořádná"!

Odmaturovala jsem a rozhodla se učinit změnu. Začala jsem se stravovat opravdu zdravě. Nakoupila jsem žurnály o zdravém životním stylu a vydala se dráhu sportu. Nejprve jen tak z zlehka. Váha šla dolů opravdu rychle a zanedlouho jsem zhubla na 56 kilo. Možná to bylo už moc, protože se svou výškou 175 cm jsem působila jako přeživší Holocaustu.

O pár let později jsem začala svůj život pojit s jógou, která mě změnila k nepoznání. Nejen fyzicky, ale i psychicky a celkovým přístupem k životu. Moje tělo se najednou jakoby vyrýsovalo a už nepůsobilo tak vychrtle. Stala jsem se opravdu tím co jím.

A pak se zatoulala spermie

Miminko jsme se oba moc přáli a tak nebylo většího štěstí. Změnu zaznamenalo i mé tělo. Hned ve druhém trimestru jsem byla o 6 kilo těžší (ale pořád jsem nevážila tolik co na střední!). Bylo fajn, že díky tomu, jak jsem byla hubená předtím, nevypadalo mé tělo odule, ale normálně. Dnes, ve 35. týdnu těhotenství jsem se vážila a mám 13 kilo nahoře. Vážím 73 kilo. Lehce jsem se zděsila, ale při pohledu do zrcadla to zas až taková hrůza není. Výhodou je, že mi nepřibraly nohy, ani ruce. Váhový přírůstek se omezil pouze na břicho a hlavu :D No nevadí. Po porodu se dám do svého původního režimu a budu opět holka jako lusk. Zelená a křivá :D