Nejsem a nebudu knižní blogger. Ráda čtu a tak vám sem občas hodím dojmy z knihy, kterou jsem četla a líbila se mi víc než některá před ní či po ní. A tak to bylo i s Holčičkou, která nechtěla vyrůst.
Tahle knížka na mně vykoukla v knihovně v polici a natolik mě zaujala, že jsem si ji půjčila. Té doby neznalá, kdo Isabelle Caro vlastně je, jsem začala číst. Asi v půlce knihy jsem se začala víc zajímat a googlila jsem.
O mnoho víc mě zdrtilo, že se příběh opravdu stal. Samozřejmě moc dobře vím, že anorexie je nemoc, o které se už naštěstí mluví nahlas, ale zde mě dostal příběh. Nikdy jsem se nepátrala po tom, proč jsou lidé trpící anorexií, jak to vlastně celé vznikne. Ale pomocí této knihy se mi dostalo alespoň malé osvěty...
Isabelle Caro je pseudonym. Respektive jeden z pseudonymů, které si modelka dala. Nechtěla být tou, co se narodila. A nedivím se jí. Opičí láska její matky udělala její život peklem. Doslova. Opravdu šťastné byly možná první 4 roky jejího života - jestli nepřeháním. Isabellina matka trpěla depresemi a byla očividně psychicky narušená. Nechtěla, aby její dcera někdy dospěla a dělala proto vše, co mohla. Nepouštěla jí ven, protože dle jejich slov se vzduchem stárne. Kupovala jí i v 11letech oblečení na čtyřleté holčičky, dávala ji o dvě čísla menší boty, v devíti letech ji nutila plenky na noc a musela spát v postýlce pro miminka.
Isabelle matku milovala. Nenáviděla a milovala. A tak si myslela, že vyrůst je něco špatného. Proto přestala jíst. Chtěla, aby ji měla máma pořád ráda. 26 kilo, 165 cm.
Zbytek si přečtěte...
Tahle knížka na mně vykoukla v knihovně v polici a natolik mě zaujala, že jsem si ji půjčila. Té doby neznalá, kdo Isabelle Caro vlastně je, jsem začala číst. Asi v půlce knihy jsem se začala víc zajímat a googlila jsem.
O mnoho víc mě zdrtilo, že se příběh opravdu stal. Samozřejmě moc dobře vím, že anorexie je nemoc, o které se už naštěstí mluví nahlas, ale zde mě dostal příběh. Nikdy jsem se nepátrala po tom, proč jsou lidé trpící anorexií, jak to vlastně celé vznikne. Ale pomocí této knihy se mi dostalo alespoň malé osvěty...
Isabelle Caro je pseudonym. Respektive jeden z pseudonymů, které si modelka dala. Nechtěla být tou, co se narodila. A nedivím se jí. Opičí láska její matky udělala její život peklem. Doslova. Opravdu šťastné byly možná první 4 roky jejího života - jestli nepřeháním. Isabellina matka trpěla depresemi a byla očividně psychicky narušená. Nechtěla, aby její dcera někdy dospěla a dělala proto vše, co mohla. Nepouštěla jí ven, protože dle jejich slov se vzduchem stárne. Kupovala jí i v 11letech oblečení na čtyřleté holčičky, dávala ji o dvě čísla menší boty, v devíti letech ji nutila plenky na noc a musela spát v postýlce pro miminka.
Isabelle matku milovala. Nenáviděla a milovala. A tak si myslela, že vyrůst je něco špatného. Proto přestala jíst. Chtěla, aby ji měla máma pořád ráda. 26 kilo, 165 cm.
Zbytek si přečtěte...
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.