Přeskočit na hlavní obsah

Když se muži nedívají

Já nevím, jak to máte vy, ale mě muž (ten můj) viděl již v mnoha polohách (ne sexuálních, i když v těch taky :D). Ale jsou i takové chvíle, kdy by mě vidět nemusel, respektive neměl.

Dobře, takové to držení vlasů, když si dáte moc ginů s tonicem, a pak to lítá kol dokol, to je v pořádku. To se prostě stává. Holt každý den není posvícení. Stalo se mi to několikrát (4x). Je tedy fajn, když to není každý víkend, protože manželčiny blitky nejsou zrovna akurátní, ale občas se to dá asi přežít.

Pak stavy, kdy na vás vlezl nějaký moribundus a vypadáte jako vyblité lečo. Tomu se prostě neubráníte, sdílíte li společnou ubikaci. V takovéto chvíli mu je vás líto a nevšimne si, že nejste zrovna královnou plesu :D

Ale...

Jsou okamžiky, u kterých být nemusí. Možná to máte jinak, což není nic nenormálního, ale já to vidím asi takto:

  1. Když si ňoupete pupínky (které tam až do onoho ňoupání nebyly) na obličeji a poté jste celá flekatá, rudá, popřípadě poďubkaná aknemycinem.
  2. S hovnem na hlavě (ne reálným, i když o to by asi také nestál). Já mám totiž takový "uklízecí účes", který je teda echt. Jelikož mám zrovna mikádo a při vytírání mi vlasy padají vskutku všude, nosím nějakou hadrovou čelenku a horní vlasy smotané do hovénka. Krasava. Da.
  3. Na WC. No promiňte, ale to snad komentáře netřeba. NIKDY!
  4. Porod. Ano, to je sporné téma. Já vím a nikomu neberu, když tam muže mít chce. Já bych nechtěla. Chápete, že když mi dávala sestra (ne moje) klystýr, a já jsem odháněla Ondřeje z cimry, říkala ať klidně zůstane? Už vidím, jak si s ním povídám o počasí s hadičkou v zadku.
  5. Depresivní stavy. Někdy mám dny, kdy se mi fakt chce brečet jen z toho, že venku prší. Tyto dny se snažím situovat do doby, kdy není Ondřej doma. Nesnáší hysterky. No a kdo je má rád, že jo.

A co vy? Máte to podobně?


Komentáře

Okomentovat

Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.

Populární příspěvky z tohoto blogu

PAN JÁTRO A SLEČNA ŽLUČNÍK :-)

Játra a žlučník jsou kamarádi na život a na smrt, ba co více, jsou to životní partneři :-)  K čemu máme v těle játra? Játra váží cca 1,5kg, jsou hnědočervená a mají dva laloky. Plní přes 500 různých funkcí ( opravdu, nekecám :-) a dokáží regenerovat svou tkáň. Játra hromadí krev, v níž jsou obsaženy minerály, vitamíny a ostatní živiny. Všechna krev ze žaludku a vnitřností protéká játry a přijímá živiny. Játra absorbují a ukládají tuky, cukry, bílkoviny z naší stravy, které se pak v těle přemění na energii nebo se schovají do zásoby. Bílkoviny jsou štěpeny na aminokyseliny. Játra vyrábějí žluč, která se ukládá ve žlučníku. Jelikož filtrují krev, tak odstraňují jedy, toxiny, drogy, chemikálie z těla a štěpí je, aby mohly být vyloučeny.  A s čím se vytáhne žlučník ? Ve žlučníku se hromadí žluč vyrobená játry. Žluč štěpí tuky v potravě. Žluč také podporuje peristaltiku tlustého střeva.  Co když to nefunguje tak, jak má? Fyzické projevy  – nevolnost, zvracení,
1 komentář
Další informace

Mladé ženy si neholí stehna?!

V průběhu léta probíhal můj velký, osobní průzkum. Nenápadně jsem si hrála na pozorovatele ženských nohou. Mé zjištění bylo bez nadsázky šokující. České ženy si z valné většiny holí nohy do výšky kolen. A co potom? Prales! Depilace, epilace, žiletky či vosk Já sama se mohu řadit do skupiny úchylů, kteří nesnáší chlupy . Vskutku. Neumím si představit ani fakt, že by si můj muž neholil porost v podpaží. Na druhou stranu jsem si vědoma toho, že je to pro mnoho žen sexy (což nechápu, jelikož smradlavé litry potu přestávají být přitažlivé ihned po zachycení v podpažním porostu). Vím, že jsem opravdu "lehce" vybočující z řady, jelikož se mi příčí i chlupatá hruď plná muněk. Omlouvám se, ale to nelze! Moje matka by mi záhy oponovala, jelikož pro ní - čím víc chlupatější muž, tím víc Adidas- bohudík ne vše se dědí! :-)) Vraťme se ale zpět k ženám, dívkám a možná v dnešní době i holčičkám . Je nad slunce jasné, že nohy jako laňka chce mít každá. Ovšem jsou li chlu
7 komentářů
Další informace

Dopis mému budoucímu "JÁ"

Ahoj Radu (vím, že se necítíš dobře v oslovení Radko, tak píšu "Radu"), pamatuješ, jak jsi byla skeptická a nedůvěřivá sama k sobě? Jak jsi nevěřila ve svůj vlastní úspěch a hodnoty? Vzpomínáš na to, jak jsi věřila řečem okolí? Jak jsi nebyla sama sebou? Jen jsi se škatulkovala a chtěla být nejlepší. A vidíš? Vidíš, jak daleko jsi to dotáhla? Te už se cítíš být opravdu ženou - jak uvnitř, tak navenek. Odložila jsi toho kluka do pozadí a dovoluješ si být krásná. Protože ty jsi. A jsi taky moc zajímavá. Každá žena, bytost je. Našla jsi se v psaní. Dovolila jsi prostoupit svoji přirozenost navenek skrze psané slovo. Už nemáš potřebu být přede všemi hezká. Umíš říci "ne". Víš, že okolí se prostřednictvím tebe jen zrcadlí. A hodně se ti ulevilo viď? Víc a víc věříš v sílu lásky a umíš žít okamžikem. Jsi sama sobě největším učitelem, přítelem a láskou. Víš, že nemusíš nikomu nic dokazovat. Umíš žít naplno a opravdově dýchat. Ale byla to cesta, viď? Nestydíš se z
Okomentovat
Další informace