Holka nebo kluk, je to opravdu tak důležité? Pinďour nebo vagína, sakra, vždyť stejně skončí spolu :D
Když jsem čekala Adámka, chtěla jsem Zoe. Tedy ne, aby se jmenoval Zoe, to by mě choť zabil, ale aby byl holka. Fakt jsem moc nepřipouštěla jinou možnost. No, ale najednou mi doktor sdělil, že ta holčička má něco navíc. Respektive že ta holčička, je kluk jako buk! První den jsem byla trošku zklamaná, ale potom jsem se naladila na mužskou energii. Neuměla jsem si moc představit, jak se máma chlapečka chová, ale rozhodla jsem se to vzít jako výzvu!
Asi máme všeobecně zafixováno, že holčičky jsou něžné, křehké víly, které tíhnou k mamince. Že pospolu můžeme nakupovat, česat se a líčit, chodit na kosmetiku. Ale víte co je fajn? Že s klukem můžete přestat být fifinou. Skáčete v blátivých kalužích jako Peppa :D, kopete si s míčem, i když jste tele jako vrata, civíte na hokej, protože už ve dvou letech ho to baví víc než Máša a medvěd a neřešíte moc dresscode, protože ten nejlepší jsou tepláky a následně odřená kolena.
A co nejvíc změnilo mé předsudky je to, že chlapečci jsou neskutečně mazliví! To by mě ani ve snu nenapadlo. A to vidím prosím pěkně nejen u sebe doma, kde se tulí všichni včetně Ondry a Bohdana, mopse smrdutého, ale i všude okolo.
Zároveň ale nevím, jaké je to mít holčičku. Určitě super, protože každé dítě je senzační! A vím, že kdybych ji někdy ještě měla, budu ji milovat stejně, jako ty moje dvě "Áčka".
Jen tím vším chci říct, že mě fakt, ale opravdu vytáčí, když někdo upřednostňuje nějaké pohlaví. Je to úplně fuk, protože každé zdravé dítě je dar! A i holka může být neskutečný raubíř a větrnice a kluk může být mazlivý koblížek :-)
Rozmohl se nám tady takový nešvar...
Mám okolo sebe hodně těhotných žen, kamarádek, anebo jen kolemjdoucích. Některá pohlaví řeší, jiná méně a další vůbec. Kdo to ale řeší vždycky, a nejvíc, je okolí. A z mého průzkumu vyplývá, že jsou lehounce protěžované holčičky. Většinou tedy od matek holčiček. Pak je mi trošku líto těch malých pindíků, kteří stojí tak trošku opodál.Když jsem čekala Adámka, chtěla jsem Zoe. Tedy ne, aby se jmenoval Zoe, to by mě choť zabil, ale aby byl holka. Fakt jsem moc nepřipouštěla jinou možnost. No, ale najednou mi doktor sdělil, že ta holčička má něco navíc. Respektive že ta holčička, je kluk jako buk! První den jsem byla trošku zklamaná, ale potom jsem se naladila na mužskou energii. Neuměla jsem si moc představit, jak se máma chlapečka chová, ale rozhodla jsem se to vzít jako výzvu!
Asi máme všeobecně zafixováno, že holčičky jsou něžné, křehké víly, které tíhnou k mamince. Že pospolu můžeme nakupovat, česat se a líčit, chodit na kosmetiku. Ale víte co je fajn? Že s klukem můžete přestat být fifinou. Skáčete v blátivých kalužích jako Peppa :D, kopete si s míčem, i když jste tele jako vrata, civíte na hokej, protože už ve dvou letech ho to baví víc než Máša a medvěd a neřešíte moc dresscode, protože ten nejlepší jsou tepláky a následně odřená kolena.
A co nejvíc změnilo mé předsudky je to, že chlapečci jsou neskutečně mazliví! To by mě ani ve snu nenapadlo. A to vidím prosím pěkně nejen u sebe doma, kde se tulí všichni včetně Ondry a Bohdana, mopse smrdutého, ale i všude okolo.
Zároveň ale nevím, jaké je to mít holčičku. Určitě super, protože každé dítě je senzační! A vím, že kdybych ji někdy ještě měla, budu ji milovat stejně, jako ty moje dvě "Áčka".
Jen tím vším chci říct, že mě fakt, ale opravdu vytáčí, když někdo upřednostňuje nějaké pohlaví. Je to úplně fuk, protože každé zdravé dítě je dar! A i holka může být neskutečný raubíř a větrnice a kluk může být mazlivý koblížek :-)
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.