Ráda bych dnešní článek věnovala duším, které mě umí vytáhnout z bahna, které obejmou když se mi chce plakat, které mě podpoří v mých šílených nápadech (které bývají jako neřízená střela) a které se se mnou smějí až do konce.
Když se řekne "anděl", každý z nás si vybaví něco jiného. Pro někoho je to nadpřirozená bytost, pro jiného přítel, dědeček, nebo máma. Pro mě je anděl jak bytost, kterou nevidím, ale jen cítím, tak i člověk, který má andělské vlastnosti. Člověk, který nesoudí, ale přijímá. Člověk, který hledá na všem to krásné. Člověk, který bere život takový jaký je a je smířen se svou smrtelností. Člověk, který vyzařuje čistou energii, dokáže dávat, ale i v dobrém (od dobrého) brát.
Můj anděl je můj manžel. Opravdu. Je to člověk, který se narodil proto, aby šířil štěstí.
Můj anděl je moje máma, která mě s nesmírnou láskou porodila a vychovala. Je to máma, která mi nikdy nezavřela náruč, vždy mě vyslechla a objala.
Do andělské tlupy patří celá moje rodina, která se mnou jedná na rovinu a bez příkras.
Moji andělé jsou moje děti, které se zrodily z té největší lásky.
Moji andělé jsou moje tři kamarádky. Každá je jiná. Jednu znám celý život (doslova od dělohy), druhou několik let a třetí přesně rok a půl. Chci tím říct, že je úplně jedno, jak dlouho se s kým znáte. Je důležité, jestli vysíláte stejné vibrace a jestli se váš kmitočet shoduje :-) Každá z těchto tří je jiná - doslova. Každá mě zná jako nikdo. Každá mě akceptuje, toleruje, nesoudí, vnímá, objímá, otírá mi slzy a směje se mým vtípkům. Doufám, že to samé jsem i já pro ně.
Můj anděl je i jeden ufon, mezi běžným pracím práškem :-)
Můj anděl je i můj dědeček, který mi dnes a denně dává najevo, že je tu se mnou.
Mých andělů je tolik. Některé nevidím a vnímám, některé znám a můžu je pevně sevřít ve své náruči.
A anděl jsem i já sama sobě. Už tolikrát jsem se nakopla, zvedla se z toho prachu tam dole, odpustila si, pochopila se, řekla si pravdu a objala se. Moje cesta k sebelásce je dlouhá a trnitá, ale je.
Snažím se nedělat si hlavu z toho, co si o mně kdo myslí, protože jak praví Tomáš Klus, co lidí, tolik obrázků. Každý kdo mě zná, si o mě něco myslí. Je nemožné, aby si o mě někdo, něco nemyslel. Ale kde je pravda? V každém tom střípku.
Když se řekne "anděl", každý z nás si vybaví něco jiného. Pro někoho je to nadpřirozená bytost, pro jiného přítel, dědeček, nebo máma. Pro mě je anděl jak bytost, kterou nevidím, ale jen cítím, tak i člověk, který má andělské vlastnosti. Člověk, který nesoudí, ale přijímá. Člověk, který hledá na všem to krásné. Člověk, který bere život takový jaký je a je smířen se svou smrtelností. Člověk, který vyzařuje čistou energii, dokáže dávat, ale i v dobrém (od dobrého) brát.
Můj anděl je můj manžel. Opravdu. Je to člověk, který se narodil proto, aby šířil štěstí.
Můj anděl je moje máma, která mě s nesmírnou láskou porodila a vychovala. Je to máma, která mi nikdy nezavřela náruč, vždy mě vyslechla a objala.
Do andělské tlupy patří celá moje rodina, která se mnou jedná na rovinu a bez příkras.
Moji andělé jsou moje děti, které se zrodily z té největší lásky.
Moji andělé jsou moje tři kamarádky. Každá je jiná. Jednu znám celý život (doslova od dělohy), druhou několik let a třetí přesně rok a půl. Chci tím říct, že je úplně jedno, jak dlouho se s kým znáte. Je důležité, jestli vysíláte stejné vibrace a jestli se váš kmitočet shoduje :-) Každá z těchto tří je jiná - doslova. Každá mě zná jako nikdo. Každá mě akceptuje, toleruje, nesoudí, vnímá, objímá, otírá mi slzy a směje se mým vtípkům. Doufám, že to samé jsem i já pro ně.
Můj anděl je i jeden ufon, mezi běžným pracím práškem :-)
Můj anděl je i můj dědeček, který mi dnes a denně dává najevo, že je tu se mnou.
Mých andělů je tolik. Některé nevidím a vnímám, některé znám a můžu je pevně sevřít ve své náruči.
A anděl jsem i já sama sobě. Už tolikrát jsem se nakopla, zvedla se z toho prachu tam dole, odpustila si, pochopila se, řekla si pravdu a objala se. Moje cesta k sebelásce je dlouhá a trnitá, ale je.
Snažím se nedělat si hlavu z toho, co si o mně kdo myslí, protože jak praví Tomáš Klus, co lidí, tolik obrázků. Každý kdo mě zná, si o mě něco myslí. Je nemožné, aby si o mě někdo, něco nemyslel. Ale kde je pravda? V každém tom střípku.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.