Zápisník jedné Radky

Asi nejsem cílová skupina, protože za mně NE. Nebaví. Skoro jsem to nedočetla. Krásný obal, možná i fajn myšlenka, ale jinak "nuda v Brně". Jó, já vím. Knížka je bestseller roku 2015 a trhá rekordy kde jen může. No jo, co naplat, když mě to nebaví. To může být bestseller nejbestsellerovatější. Musím na druhou stranu ale říct, že se mi líbí psychologie postav. Dokázala jsem si do detailu představit jejich vzhled i povahu. No jo, ale to mi nestačí... Asi o knížce nechci ani moc psát. Určitě se najde velké množství lidí, kteří knihu zhltli a považují ji za top. U mně bohužel palec dolůů... Zkuste a dejte vědět :-)

První dovolená v životě našeho Šťastného Buddhy. A jelikož není žádný troškař, vzal to stylově. Nejel sám. Doprovázelo ho devět dětí, včetně milenky Sáry. Sára je starší a má hlas jako Stašová. Sára je cool a má trenýrky jako Olga šípková. Je jí rok. Už ví, jak to v životě chodí.  Vyjeli jsme do Jeseníků . Cesta byla dlouhá. Téměř tři hodiny. Vzala jsem si do auta knihu, ale jakmile jsem započala četbu, chtělo se mi vrhnout. Nikoliv z obsahu, nýbrž z mihotajících se písmen. Adidi půl cesty prospal a druhou půli se smál jako měsíc na hnoji. Po příjezdu jsme si my, matky nalily Aperolek a jaly se dovolenkové nálady. Děti byly v sedmém nebi - pozornost, hluk, hlahol, nekázeň. To vše a mnohem více. Otcové narazili sud a rozlili rum. Vše jak má být. Adam je rozený extrovert . Miluje pozornost. Je rád středem dění. Na dovolené byl proto jako ryba ve vodě. Všude samá teta, strejda, dítě nebo dítě. Žádný řád či režim (což ostatně nemá ani doma), akce okol, prostě léto jak má být.

Každý den, před spaním, vyprávím svému synovi příběh. Ten samý dokola. Že život je jako strom, větve jako cesty, kterýma se v životě vydá, protože nikdy nevím, kam ho vítr zavane. Listy jako lidi, které potká. Někteří zůstanou a jiní odejdou, protože vždycky musí někdo odejít, aby mohl někdo nový přijít. A taky to, že já a jeho táta ho milujeme až na měsíc a zpátky. A to se nezmění... A i já jsem na vlastní kůži zjistila, že někteří lidé odejdou a noví přijdou...a není to asi ničí chyba. Ani jejich, ani moje. Jde jen o to, že jsme spolu měli prožít určitý čas a jít každý svou cestou. Možná mi to je líto a trochu to asi i bolí, je mi smutno, ale na druhou stranu jsem byla obohacena dalšími listy...jako strom. A ty listy jsou mi opravdu drahocenné, aniž bych to bývala čekala.. A můj strom má teď jen několik málo listů. Listy, které mě učí, obohacují, rozesmávají, podporují, přejí a těší se spolu se mnou. Dělají můj strom tím stromem, který tolik miluju. A nechtěla bych jiný strom, pr

Jak jsem řekla, hodlám přečíst jednu knihu týdně. Celá tato mise potrvá do Vánoc a pak se uvidí. Mateřská je fajn, teda lépe řečeno opravdu hooodně fajn, ale člověk dementní. Ať chce, nebo ne. Mozkové buňky odumírají než bys řekl švec. A já se nehodlám jednou vrátit mezi lidi jako blahoslavená chudá duchem :D První knížka v mé výzvě byla ROMEO, JULIE A TMA Sakra, to byla ale depka. Před těhotenstvím jsem hojně četla literaturu týkající se holocaustu, židovství, války,...Od té doby, co ale obsadila mou dělohu nejrychlejší spermie se vše rázem otočilo. Nemohla jsem se tohoto tématu ani zpovzdálí dotknout.. Nyní už je to lepší, ale stejně tu jsou jisté rezervy. Romeo, Julie a tma není drasťárna, na které jsem byla zvyklá. Je to spíš takové něžnější provedení rokem 1942. I když jak se to vezme...ale rozhodně se nejedná o literaturu pro otrlé jako například Továrna na smrt nebo Pavouci.. Pavel , hlavní hrdina, je mladý kluk, který má za sebou část maturity. Jeví se mi jako moc f

Včera to bylo přesně půl roku, co na mě z dutiny břišní vykoukl maličký, dokonalý chlapík. Vůbec mi nevadilo, že měl na obličeji jakýsi šlem a že vypadá jako scvrklý Ondra. Rozbušilo se mi srdce, ztratila jsem hlas a zamilovala se. To je totiž ta pravá, opravdová láska! Ta k dítěti... Adámek je prostě šťastný Buddha . Pří úsměvu se mu na tváři vykouzlí ony pověstné dolíčky . Neuvěřitelné. Na to určitě nabalí nějakou bloncku, jako tehdá jeho táta. Možná, že jí nebudu mít ráda...ale pokusím se ovládat :D Za těch krásných půl roku jsem zjistila například toto: k tomu, abych byla vyspalá, mi stačí dvě hodiny - fakt. uplácím dítě jídlem - fakt. mluvím jako kretén - fakt. mluvím jako kretén i na cizí lidi - to jako fakt. říkám roztodivné básničky  a to ne pouze Adámkovi. jím jeho jídlo - dobrá dietka - a není špatný! tak moc ho miluju, že to sama nechápu. připadám si jako zkušená matka, která odchovala minimálně pět robat. naštěstí stále nepoužívám výrazivo jako : mimísek, těh

Tak každý má pro něco slabost, že jo. A netvrďte mi opak. To já moc dobře vím tohle to. Jakýpak copak. Nejsem výjimka. Radmila má slabost pro.. ZMRZLINU! A nejlépe takovou tu hutnou smetanovou ! Já teda nejím kravský věci jo, ale máslo a zmrzlina, to se nepočítá. A úplně nejradši mám vanilkovou, čokoládovou, jogurtovou a třeba sypanou mandlema a politou čokoškou, to mé srdéčko plesá. SNĚDÉ JINOCHY . Romy, to ne. To pozor. Spíš taliány (nemyslím klobásy z Gruntu, ale muže z Itálie, aby bylo jasno), španěláky (ne ptáčky) a nebo prostě tmavé klukováky, viz Božský :-)) ČOKOLÁDU . Ta musí být doma děj se co děj. I kdyby na chleba nebylo. A nejlepší je ta na vaření od Orionu... ONDŘEJE BRZOBOHATÉHO . To už tedy není moc aktuální, protože jako Gregor je dost trapnej. A o bonboniéře Taťáně nemluvě. Docela slušně ho ale zastupuje David Gránský :)) RICHARDA KRAJČA . To je aktuální až až. Božský odpusť, ale to je láska jako trám. Vrrr... LEVANDULI . I když mě sere jak opadává, když usyc

Nejprve bych ráda řekla, že nejsem takový ten konvenční čtenář. To, co baví všechny okolo, mě většinou mine - viz Analfabetka (ta mě tedy dost zklamala) nebo cokoli od Nesba (prostě nebaví). Letos k narozeninám jsem od kamarádky dostala knihu Bábovky. Kdyby mi o ní cca 14 před obdarováním nevyprávěla, vůbec bych nevěděla co to je a už vůbec kdo to napsal.. Radka Třeštíková se mi jeví jako docela dobrá spisovatelka . Baví mě její obraty a nesmyslné přechody (jako když něco vyprávíte a vezmete to kolem Aše :D ). To, že se jmenuje Radka , je už jen malé, leč významné plus :-) Bábovky jsou moje prvotina od této dámy. Tak jdeme na to... Než jsem pochopila, oč tu kráčí, nudila jsem se . Autorka popisuje jakousi Rebeku, která spí s ženatým a zjevně obtloustlým Martinem. Hnedle jsem si říkala, že je mi Martin nesympatický. Leč může, pomlouvá svojí ženu Karolínu a i přes to se k ní stále vrací. Rebeka je takový jouda v ženském provedení - Martina vroucně miluje a čeká nemožné, co