Zápisník jedné Radky

Těhotenství je prý nejkrásnější období v životě ženy. Řekla to Mašlíková a spousty dalších. Období, kdy je žena nejvíce sexy. Řekla Angelina. Co je tu kurva ze kecy? Řekla Sezimová. Víc sexy jsem si už tedy připadala. Včera jsem objevila, že mám na stehnech celulitidu. A to jako dost. Jestli je to sexy, to nevím. Když se "promenáduju" před Ondřejem v negližé, rozhodně nedělám Batmana a nesvádím ho olíznutím rtu. Jsem ráda, když jde spát a nic po mně nechce. Když vidím svá ňadra dmoucí lepící se na břicho, pláču. Podprsenky mě přeštipují jako žížalu, nemohu dýchat a chce se mi zvracet. Ovšem pustit holky na volno, to si netroufám. Jen doma, po tmě. No a to nejkrásnější období ženy....to podle mě nastane po porodu. Když miminko vidíte a máte břicho jako těsto. Takže pro mě bylo nejlepší období, když jsem měla před svatbou, byla jsem jako z kozy dech, Adámek reagoval, smál se, Ondra ze mně byl paf. To bylo období, hola hej (až na stany bez tyček, ty si ale za rok koupím u Ku

Tak konečně jsme se dozvěděli, že malé Áčko je kluk. Tedy je jasné, že do porodu není stoprocentní opravdu nic, ale má ho tam!  A už jsem alergická na takové ty hlášky, že tedy holčička do třetice apod. Poté mě ještě víc napruží otázky, zda jsem zklamaná a že páreček je páreček. Takže milí potencionální kladeči otázek. Nejsem vůbec zklamaná, natož smutná! Jsem naprosto šťastná, že čekám zdravého chlapáka, který se bude (po velké bitvě) jmenovat Albert a bude to další láska jako Adámek. Ovšem včera, když jsem nemohla usnout a tlačilo mě snad úplně vše a mnohem víc, co se v mém těle nachází jsem zjistila, že mě čekají i kruté časy. Chápete, troje špinavé ponožky kdekoliv po bytě, zvednuté prkénko na WC nonstop, tuny žrádla, smrdoucí "oldspajsy" v koupelně, vousy na umyvadle či nekompromisní fotbalové zápasy v tv? No, možná by to chtělo dorovnat síly! :-)))

To vedro jako kráva mě dost nebaví. Prsa se mi lepí na břicho, mám mastné čelo, jsem zpruzlá a nejde mi spát. Takže tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastný. Velmi dobře si pamatuji doby, kdy jsem na letní pařase čekala jako na smilování. Smažila jsem se na slunci jakožto řízek a dle kuchyňské minutky se otáčela z břicha na záda či naopak. A nyní? I kdybych nebyla těhotná, nebaví mě to. Podkrovní byt je velice krásná záležitost, nepadají li mouchy v letu vedrem. Máme to tu krásné, to ano, ale ležet v koupelně na dlaždičkách, jelikož jen toto místo slibuje přežití, není žádná hitparáda. A díky tomu všemu dusnu, potu, mazu, lepkavosti nejsem již hebká, svěží, natož to žádoucí. Mám ráda září. Babí léto, barevné listí, kalhoty a tričko bez prudérních hiců. V současnosti má mé tělo asi 7,5 kilo "k dobru". Prsa jsou na mé poměry velká, což je největší opruz. Všude se lepí a překáží. Šťastný je jen Božský. Jsou mi asi patery šaty, tudíž je má garderóba velmi rozmanitá a j

Už jsme s Adámkem tak nějak pospolu téměř rok a půl. Ani jsem se nenadála a jsem opět otyle šťastná, jelikož v září přivedu na svět dalšího "Božského" nebo "Božskou. Adámek je Šťastný Buddha a jeho vyrovnanost, kterou občas střídá období vzdoru, je naprosto dechberoucí. Moc dobře vím, že mě má učit trpělivosti. A tak někdy, když bouchám jako Etna (ta sopka na Sicílii, ne Edna, to divné americké jméno), si říkám "dýchej, on je úžasný". Musím se tedy pochlubit - jako správná nadutá matka. Ve svém ani ne roce a půl je bez plen. A to i na noc. Pro toaletu říká univerzální slovo "hovno", takže nikdy nevíte, co z toho vyleze. Doslova. Ovšem říká si a to je hlavní. Bláto na hřišti má opravdu minimálně. Nejčastěji tehdy, když ho neslyším a on neovládne své svěrače, jak bych tak řekla. Ale dost o hovnech. Spinká ve velké posteli, umí se sám najíst, vyčistí si zuby, nakrmí psa, vyluxuje ...zkrátka je to partie, dámy. Navíc již není otylý, vytáhl se

Nanuky už zásadně nekupuju a dělám jen domácí. Ovšem teď jsem asi objevila Ameriku. Jsem lehce zabrzděná a mražené banány jsem zkusila až teď. Ovšem na ně nic nemá! Vůbec nechápu, jak může mít mražený banán tak skvěle krémovou chuť! A nejlepší na tom je, že jako posypku a polevu můžete použít cokoliv a neustále to měnit! A mlsat téměř bez výčitek. Kam se hrabe ta z Opočna. Jako polevu zkusila hořkou čokoládu, kterou jsem rozpustila s kokosákem a přisypala mandle. 24h zmražený banán jsem v tomto jen obalila a buď můžete ihned jíst, protože to okamžitě tuhne či odložit na den druhý (třetího se nedožije).  Slyšela jsem ale, že moc dobré je i namáčet banán do dobrého jogurtu. Vanilkový Alpro  například. Dále taky do javorového sirupu, citrónové šťávy a mleté vanilky. A jako posypku cokoliv  pistácie, kokos, pražené oříšky - co hrdlo ráčí! A moje by teda ráčilo! Jak na to, zlato? Ingredience : 5 větších zralejších banánů překrojených na půlku  10 špejlí, nanukových dř

Jsou některé věci, které má hlávka nepobírá. Buď je nechápu, nebo mi přijdou stupidní nebo obé dohromady. "Kolik je tomu vašemu chlapečkovi? Rok a půl? Aha. To té naše krasotince je 32,5 měsíce :D" Já prostě neumím počítat věk na měsíce! Jsem ráda, že vím, že 12 měsíců = rok. Poté počítám na roky, popřípadě půlroky. Víc ode mně nechtějte. Ženy, které vypouštějí "kozy v háj". Tedy lépe řečeno,  pokud nemáte krásná či téměř žádná prsa, prosím neopouštějte prostory své podprsenky mimo domov. Zdá se mi velice dechberoucí, když na kolonádě vidím paní, která má jedno prso u knoflíku od kalhot a druhé v podpaží.  Vytetované obočí. Nemyslím tím ten "mikrocosi"  to bývá hezké. Ale takovou tu klasickou tetovačku ala dva slimáci na pasece :D Tlusté matky vedle "za gro škudla" mužů. Ano, ne každý je hubený, to je v pohodě. Ovšem když potkám (často) "droběnu" s kouskem pizzy v ruce s tříletým dítětem (výmluvy  nezhubla jsem po porodu neberu)

Po dlouhých a dlouhých letech kytování jsem zjistila, že méně je více a že více než - li make up jsou krásně vyčištěné zuby!  Není to tak dávno, co jsem neopustila bytový prostor bez špachtlování obličeje make upem. A  baby toho nebylo málo, přidala jsem dosti výrazný oční stín, 65 vrstev řasenky, hutnou rtěnku a nedej Bože linku, kterou jsem neuměla nakreslit. Ovšem nějak jsem si uvědomila, že zaprvé mě nebaví mít půlku obličeje bez nátěru (jelikož si ho stále šmudlám) a zadruhé bych ráda, aby se Božský budil vedle stejné ženy, vedle které usíná :D A možná je to taky hodně tím, že jsem se začala mít ráda taková, jaká jsem. Jediné, čím si tak nějak dopomáhám je, že si nechávám jednou měsíčně zvýraznit o tón obočí a řasy. A když se jóoo rozvášním naťupkám si bronzer a v sezónně "vyblitého leča", tedy mimo léto, kdy jsem bledá jakožto ta stěna, nanáším tvářenku. Myslím si, že než na sebe patlat kila a kila stavebního materiálu, je o hodně důležitější starat se o pleť, zub

U mně mnohé. Včera jsem poslala sedmadvacítku k šípku a přivítala dvacetosmičku. Je to krůček ke třicítce, kdy je prý žena na sexuálním vrcholu - to jsem zvědavá 👌👀😝 Bude mi třicet, budu mít dvě děti, jednoho manžela (zaplať pán Bůh, že jich není víc, chvála monogamii) no a jsem víc dospělá, než bych chtěla. Horší bude, až mi bude padesát, děti mě budou posílat do prdele a nepomůže ani oční krém😌 Každopádně jsem velmi ráda za to, co se dosud v mém životě stalo i nestalo a za to, co se snad ještě stane. Potřebuju toho totiž ještě hodně stihnout (například ten most ze stoje mi nedá spát!).  Začala jsem mít ráda uklízení (což mě dost děsí), občas jsem frigidní (ne tak často) a přestávám se malovat (sakra). Holt člověk míní, věk mění!