K tomuto článku mě inspiroval jiný článek, který jsem četla na webu. Byl o tom, že akné v dospělosti je pouze důsledkem špatného vztahu k sebe sama. A pod to já se podepíšu!
Celý život jsem si nepřipadala hezká. Paradoxně jsem se klukům vždycky líbila, ale já jsem na sobě viděla jen samé mouchy a veřejně jsem se kritizovala. Nedokázala jsem přijmout kompliment a pokud jsem nějaký na svoji adresu obdržela, okamžitě jsem ho negovala.
Veškeré dívky v mém okolí mi připadali tak hezké a já, když jsem se viděla bez líčidel, měla jsem fakt deprese. A tohle není póza, opravdu to tak bylo. Změnilo se to až v mých 27letech. Opravdu. Minulý rok.
Začala jsem se mít ráda. Byla to dlouhá cesta. Sakra, ale pekelně dlouhá. Když mi někdo řekl, že mi to sluší, odpověděla jsem zkrátka, že děkuji. A co víc, začala jsem tomu věřit. Přestala jsem se téměř malovat. A prostě si nepřipadám "nahá". Když se podívám do zrcadla, bez známky make upu, nepřijdu si ošklivá, ale prostě fajn a hezká holka.
A když jsem se přijala, zmizely problémy s pletí. Najednou nepotřebuju ani píď pudru. A není to tím, že bych přestala jíst sladké apod. Jen jsem si řekla, že kdo by mě měl mít víc rád, než já sama? Nikdo. A o tom to je.
Přijměte se. Není to o narcismu či samochvále. Je to přirozený vývoj, ke kterému když dospějete, zkrásníte a budete opravdově šťastná.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.