Šišlání, huhlání a pitvoření slov všeho druhu je na mně moc, možná až příliš. Děti nejsou dementi. Nenechte se mýlit, jedná se o rozumně smýšlející jedince. Dementně pak vypadáte jenom vy...:D
- "Ezisi", "dytyny", "ale posimtebe",... to myslíte fakt vážně?? Jak byste reagovali vy, kdyby se vás prodavačka zeptala "Ezisi, copa to ale kupuješ? Ale dytyny, vyber si něco levnějšího juu. Ale posimtebe, tyhle buřty si fakt nekupuj, ňoo".
- Nemluvte o sobě ve třetí osobě, není to normální. Že nevíte co myslím? Tak hele -" maminka se obuje a hned půjdeme" . Až toto zase použijete, tak rovnou řekněte "maminka si zakloktá hlavou, protože jí haraší".
- "Tááák a jdeme papááát". To nemůžete říct, že jdeme prostě jíst? Nezdá se vám, že i to dítě na vás kouká jako na trubku? Manželovi taky neříkáte, ať se nabumbá piva a zhamá tu svíčkovou (teda doufám).
- Prapodivné tóny hlasu, které se podobají labilním skřekům bych téže vynechala. Samozřejmě pokud nečtete knihu, která tuto situaci vyžaduje. To pak chápu.
Ve svém okolí sleduji velké množství matek. Hodně z nich se chová jako když právě opustily Bohnice. Sama sebe občas přistihnu, že na Adámka mluvím jako na blázna. Ovšem on mi svým pohledem dá ihned najevo, že není idiot. Takže prosím vás, buďme normální. I když, co to slovo vlastně definuje?
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.