Přeskočit na hlavní obsah

Mužské a ženské role

S tímto tématem se potýkám až podezřele často. Respektive ne já osobně, jelikož Ondra je až na výjimky rozumný, ale mé okolí.

Ženo, chop se svého kladiva!

Dle některých (a že jich je) by se žena měla starat o děti sama. K tomu přidat chod domácnosti včetně úklidu. Dále pak roli milenky - hlavně v noci, Emčo. A pak by ještě měla být hezká, ale ne moc, protože pak je to fiflena. Štíhlá, ale tak akorát, jelikož jinak je vychrtlá. A měla by hodně jíst. Nedávat si v restauraci salát, ale bifťoura a stále být tedy štíhlá a nemít madla lásky.

Mělo by být uklizeno, nakoupeno (hodně kvalitního jídla za málo peněz), uvařeno. V noci vstává k dětem žena, aby byl muž hebký, svěží a žádoucí do pracovního procesu.

Muž, lovec mamutů

Má svaly (fákt?) a vydělává prachy. A to je vše.

Co na to já?

Já bych to viděla na zlatou střední cestu - máme to tak u nás doma. A prosím ty, kteří zaostali době kamenné, nechť si zakloktají hlavou, neb jim fouká pod tašky.

Ano, od ženy, která je na mateřské dovolené, se právem očekává, že se bude o děťátko starat. A taky to dělá a s láskou. Nezapomínejme ale, že má pohotovost 24 h denně bez příplatku. Musí být kdykoli schopná zachránit situaci a vymanit dítě ze spáru krvelačných příšer. A tak si myslím, že by si zasloužila trochu té empatie a muži se mohli též občas chopit díla. Sem tam uvařit, vyklidit myčku, uspat dítě a podobně. A ne, nebude za to degradován mezi nadsamci. Muž sice chodí do práce a vydělává peníze k obživě rodiny - mnohem více za svých 8-12 h než žena za svých 24, ale ruku na srdce, občas si do té práce chodí odpočinout.  A navíc není výjimkou, že už i žena na mateřské vydělává peníze "bokem".

A pokud bych se měla vyjádřit k těm svalům, Ondra je má, ale jen proto, že má dobrý genofond a hraje fotbal :D U těch ostatních je to vidět jen zřídka.

A jak to vidíte vy?









Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vše nemusí být tak jak se zdá

 Myslím, že hlavní záměr té srajdy na "C" (záměrně odmítám zveřejnit název, protože se mi celá kauza příčí) bylo rozdělit lidi. Poštvat je proti sobě. To už tady párkrát bylo ne? Tenkrát se nosili žlutý hvězdy, v módě byl oplzlý knírek a modré oči. Začalo tot taky nevině. Někde zas ženám holí hlavy, aby si posléze mohly vzít paruky a ukázat tak svému muži, že je pro ně ten jediný. O kousek dál nosí ženy zahalené tváře a nosí smutné oči. Podobnost čistě náhodná? Svoboda prý není zadarmo. Asi není úplná náhoda, že celý finanční systém ovládá pár, dejme tomu, bohatých loutek, které hýbají nitkami těch menších figurek na jevišti. Ale to vlastně s tím "céčkem" vůbec nesouvisí že.. "To říkáte, protože vám na to nikdo neumřel". Ne neumřel. A neznám nikoho, kdo by umřel POUZE NA "C". Znám spoustu lidí, které rozežírala rakovina, které zabil alkohol, kteří utrpěli infarkt, mrtvici. Znám i lidi, kteří zemřeli kurva mladí jen proto, aby se v nás cosi probud...

Anička.

Dávno tomu co jsem něco opravdového napsala. Když pominu svoji poslední knížku, která je opravdová až až. Možná, že až s odstupem času poznávám, jako moc sebe jsem do ní dala. V pondělí se mi stala taková zvláštní věc. Až tak zvláštní, že jsem ji vstřebávala do dneška. Byla jsem s klukama v parku (myslím tím své děti, ne žádné kumpány:-), sedím si tak na lavičce, čumím do blba, děti poletují všude okolo a najednou jako by se čas zastavil.  Stála naproti mě blonďatá holčička, asi 5 let a dívala se na mě. Ani se nepohnula. V mém vnímání časoprostoru to trvalo hodiny, ale v současné realitě to byla možná minuta. Ta holčička měla Downův syndrom. Měla otevřenou mysl, radostné oči a nic neočekávala. Najednou naše tiché pozorování přerušila její maminka. Přišla v tichosti, pohladila holčičku po ramenou a řekla "pojď". Blonďatá bytost v růžovém tričku nereagovala. Najednou maminku něžně odstrčila, přistoupila blíž a objala mě. Chtělo se mi brečet, ale ona se smála. Maminka zůstala zk...

Ze života s dětmi

Po dlouhé době jsem zase dostala chuť sepsat článek. Jak jste si asi všimli, už na blog nepřispívám zdaleka tak intenzivně jako dřív. Není to tím, že bych neměla co sdělit. Je to proto, že jsem ve fázi, kdy raději poslouchám a nasávám informace. Ale protože chci abyste se smáli, povím vám zase pár příhod od našeho rodinného krbu... Jak se rodí děti... Adámek je chlapec velmi zvídavý, to víme. Je to stará duše a na svůj věk je tak nějak jinde. Už nespočet kamarádek mi řeklo, že z něj vyzařuje cosi, co zkrátka není ani náhodou dětské. Je to možná moudrost a nebo zkušenosti z minulých životů. Dokonce i vím, že jsme se v mém životě potkali už podruhé :-) Onehdá přišel za Ondrou a položil klasickou otázku "jak se rodí děti". Popravdě jsem čekala nějakou pohádkovou historku o semínku, opylení, včeličkách a kytičkách. Ondra usrkl kávu a naprosto bez emocí pravil "penis se vsune do vagíny, v děloze spermie oplodní mámy vajíčko a je z toho dítě". Začala jsem se dusit. ...