Moje milá Radu,
sama moc dobře víš, jak blízké a zároveň vzdálené si jsme. Ty jsi já a já jsem ty, avšak občas, jako bych byla součástí někoho úplně cizího.
Zároveň se navzájem formujeme a rosteme. Jsi bytost, které bys měla dávat nejvíce lásky, ale sama moc dobře víš, že jsi až příliš často chladná. Zapomínáš se chválit a podporovat sebe samu. Ale moje milá, když to neuděláš ty, tak kdo jiný? Pokud o sobě pochybuješ ty sama, pochybují i ostatní.
Vím, že právě prožíváš období, které ti mnohé dává, ale zároveň mnohé bere. Zjišťuješ o sobě věci, které by tě dřív ani nenapadly. Například pomalu ale jistě přicházíš na to, že i ty máš svou cenu. Že říkat ne není prohřešek, ale naopak výhra. Nehádat se a nehodnotit není slabost, ale přelstění ega.
Podporuju tě ve tvé cestě a věřím, že z ní už znovu nesejdeš. Že boj, za opravdové "JÁ" vyhraješ. Protože ty sama sobě bys měla být tím jediným a pravým vzorem. Nestydět se za to, že tě zdobí vrásky od smíchu, nebát se přiznat, že často pláčeš, protože jinak neumíš ventilovat emoce. Neopovrhovat sama sebou, když jsi unavená a jediné tvé přání je spát. Nekritizovat se za to, že nejsi dokonalá, protože ty jsi. Vy všichni jste a jen se to celý život snažíte pochopit.
Nezapomínej si přát. Vždyť jsi to tak krásně uměla. A teď? Občas pochybuješ. Jediné štěstí, že máš vedle sebe učitele, který ti to vždy nenápadně připomene. Věř, přej si a dostaneš. Jen pokaždé prosím poděkuj, ale to ti snad nemusím říkat, viď?
Žij svůj sen. Nezapomínej snít a nedospívej. Buď dítětem tak dlouho, jak jen to půjde. Nejlépe do smrti.
S láskou,
tvá Duše
sama moc dobře víš, jak blízké a zároveň vzdálené si jsme. Ty jsi já a já jsem ty, avšak občas, jako bych byla součástí někoho úplně cizího.
Zároveň se navzájem formujeme a rosteme. Jsi bytost, které bys měla dávat nejvíce lásky, ale sama moc dobře víš, že jsi až příliš často chladná. Zapomínáš se chválit a podporovat sebe samu. Ale moje milá, když to neuděláš ty, tak kdo jiný? Pokud o sobě pochybuješ ty sama, pochybují i ostatní.
Vím, že právě prožíváš období, které ti mnohé dává, ale zároveň mnohé bere. Zjišťuješ o sobě věci, které by tě dřív ani nenapadly. Například pomalu ale jistě přicházíš na to, že i ty máš svou cenu. Že říkat ne není prohřešek, ale naopak výhra. Nehádat se a nehodnotit není slabost, ale přelstění ega.
Podporuju tě ve tvé cestě a věřím, že z ní už znovu nesejdeš. Že boj, za opravdové "JÁ" vyhraješ. Protože ty sama sobě bys měla být tím jediným a pravým vzorem. Nestydět se za to, že tě zdobí vrásky od smíchu, nebát se přiznat, že často pláčeš, protože jinak neumíš ventilovat emoce. Neopovrhovat sama sebou, když jsi unavená a jediné tvé přání je spát. Nekritizovat se za to, že nejsi dokonalá, protože ty jsi. Vy všichni jste a jen se to celý život snažíte pochopit.
Nezapomínej si přát. Vždyť jsi to tak krásně uměla. A teď? Občas pochybuješ. Jediné štěstí, že máš vedle sebe učitele, který ti to vždy nenápadně připomene. Věř, přej si a dostaneš. Jen pokaždé prosím poděkuj, ale to ti snad nemusím říkat, viď?
Žij svůj sen. Nezapomínej snít a nedospívej. Buď dítětem tak dlouho, jak jen to půjde. Nejlépe do smrti.
S láskou,
tvá Duše
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.