A máme tu začátek roku 2020. Vnímáte ten start stejně jako já? Začínáme znovu. Já tedy tuplovaně. Stojí přede mnou echt výzvy.
Do života se mi vrátil jeden člověk, po jehož odchodu byla tenkrát obrovská díra. Naštěstí se zacelila. Vrátily (záměrně s y) jsme se k sobě sice ve stejném životě, se stejnou fyzickou podobou, ale s jiným vntiřkem :-) Beru to jako osudový vztah, možná až karmický. Děkuji za něj.
Můj vztah s Ondrou se dostal taky na mnohem vyšší rovinu. Jsou z nás obří parťáci. 14 let. Je to 14 let, co si vybral on mě a já jeho. Ovšem poslední dva roky spolu tak rosteme, že mi to bere dech. Spřízněná duše. Měla jsem to štěstí, že ji mohu mít za manžela.
Když se rozhlédnete kolem sebe, svět už není jako dřív - nebo alespoň v mých očích. Ať si říká kdo chce co chce, je zkrátka lepším místem pro život. Možná jsem naivní, možná se jen obklopuji dobrými lidmi, ale cítím to tak. Ve svém životě se mi tak nějak samo od sebe oddělilo zrno od plev. I když "plev" je silné slovo, protože pro jednoho zrno, pro druhého přítěž. Takže co tím chci říct? Že i když si s někým nerozumím já, neznamená to, že je špatný člověk. Pořád si jen skládáme dílky puzzlí. A já mám pocit, že ty mé jsou téměř zaplněné. Opět říkám téměř, protože zaprvé cítím, že ještě kolem mě není plný počet andělů, ale nad druhou stranu je jich už opravdu hodně.
Hodně lidí umírá. Ale zároveň se znovu rodí. Od nás odchází, ale někam zase přichází - a třeba právě znovu k nám, jen v jiné formě.
Možná jsem víc senzitivní než jsem byla, možná jen otevírám vědomí, ale věci, které se dějí okolo mě se nedají popřít a jsem za ně šťastná.
Do života se mi vrátil jeden člověk, po jehož odchodu byla tenkrát obrovská díra. Naštěstí se zacelila. Vrátily (záměrně s y) jsme se k sobě sice ve stejném životě, se stejnou fyzickou podobou, ale s jiným vntiřkem :-) Beru to jako osudový vztah, možná až karmický. Děkuji za něj.
Můj vztah s Ondrou se dostal taky na mnohem vyšší rovinu. Jsou z nás obří parťáci. 14 let. Je to 14 let, co si vybral on mě a já jeho. Ovšem poslední dva roky spolu tak rosteme, že mi to bere dech. Spřízněná duše. Měla jsem to štěstí, že ji mohu mít za manžela.
Když se rozhlédnete kolem sebe, svět už není jako dřív - nebo alespoň v mých očích. Ať si říká kdo chce co chce, je zkrátka lepším místem pro život. Možná jsem naivní, možná se jen obklopuji dobrými lidmi, ale cítím to tak. Ve svém životě se mi tak nějak samo od sebe oddělilo zrno od plev. I když "plev" je silné slovo, protože pro jednoho zrno, pro druhého přítěž. Takže co tím chci říct? Že i když si s někým nerozumím já, neznamená to, že je špatný člověk. Pořád si jen skládáme dílky puzzlí. A já mám pocit, že ty mé jsou téměř zaplněné. Opět říkám téměř, protože zaprvé cítím, že ještě kolem mě není plný počet andělů, ale nad druhou stranu je jich už opravdu hodně.
Hodně lidí umírá. Ale zároveň se znovu rodí. Od nás odchází, ale někam zase přichází - a třeba právě znovu k nám, jen v jiné formě.
Možná jsem víc senzitivní než jsem byla, možná jen otevírám vědomí, ale věci, které se dějí okolo mě se nedají popřít a jsem za ně šťastná.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.