Poslední dva roky nad věcma hodně přemýšlím. Nad životem, blízkými lidmi, ale hlavně sama nad sebou. Nikdy dřív jsem to do takové míry nedělala. Jsem ráda sama. A už netrávím svůj čas s někým jen proto, že bych měla.
Vždycky je příliš brzy...
Na co? Na odchod. I když vám bude osmdesát a za sebou budete mít celý život, nebudete chtít odejít. Život je tak rychlý, až mám pocit, že jdeme z nuly na sto. Narodíme se a najednou máme i my, děti a vnoučata, možná i pravnoučata. Vždycky je zkrátka příliš brzy na to si říct, že teď je ten čas...
A proto už neztrácím čas. Když něco cítím, prožiju to a řeknu. Když mi někdo chybí, zkrátka nemám problém udělat první krok a dát své pocity najevo. A naopak, když v něčem být nechci, už odcházím.
V současné době mám kolem sebe velmi málo lidí. Ale když to vezmu z druhé strany, pro někoho málo, ale pro mně obrovský počet lidí milujících, radostných a hlavně se svou tváří. A to je pro mě nejlepší stav, k jakému jsem se mohla propracovat.
Jsem cílevědomá žena, která si jde za svým cílem. Nevzdávám se, nikdy. A i když vím, že vždycky je příliš brzy, už se přestávám bát. O sebe se nebojím, vím, že jdu správnou cestou a to opravdu poprvé v životě. Zahodila jsem přetvářku, jsem nahá. Sama před sebou a sama přede všemi.
Za 30 let, co jsem dostala tu šanci zahrát si strategickou hru na naší Zemi, mi odešlo hodně lidí. Milovala jsem je a milovat budu a opravdu bylo vždycky příliš brzy. Nikdo z nás se tomu nevyhne, je to koloběh. Můžeme ale udělat hodně proto, abychom žili čestně, podle svého, radostně a s láskou. Každou minutu.
Vždycky je příliš brzy...
Na co? Na odchod. I když vám bude osmdesát a za sebou budete mít celý život, nebudete chtít odejít. Život je tak rychlý, až mám pocit, že jdeme z nuly na sto. Narodíme se a najednou máme i my, děti a vnoučata, možná i pravnoučata. Vždycky je zkrátka příliš brzy na to si říct, že teď je ten čas...
A proto už neztrácím čas. Když něco cítím, prožiju to a řeknu. Když mi někdo chybí, zkrátka nemám problém udělat první krok a dát své pocity najevo. A naopak, když v něčem být nechci, už odcházím.
V současné době mám kolem sebe velmi málo lidí. Ale když to vezmu z druhé strany, pro někoho málo, ale pro mně obrovský počet lidí milujících, radostných a hlavně se svou tváří. A to je pro mě nejlepší stav, k jakému jsem se mohla propracovat.
Jsem cílevědomá žena, která si jde za svým cílem. Nevzdávám se, nikdy. A i když vím, že vždycky je příliš brzy, už se přestávám bát. O sebe se nebojím, vím, že jdu správnou cestou a to opravdu poprvé v životě. Zahodila jsem přetvářku, jsem nahá. Sama před sebou a sama přede všemi.
Za 30 let, co jsem dostala tu šanci zahrát si strategickou hru na naší Zemi, mi odešlo hodně lidí. Milovala jsem je a milovat budu a opravdu bylo vždycky příliš brzy. Nikdo z nás se tomu nevyhne, je to koloběh. Můžeme ale udělat hodně proto, abychom žili čestně, podle svého, radostně a s láskou. Každou minutu.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.