Přeskočit na hlavní obsah

4 měsíce po porodu

Albert, Brďoch, Albi, Cipísek, Berťas, Bertík je s námi už čtyři měsíce a kousek. Neuvěřitelné! Minulý rok touhle dobou jsem už byla těhotná. Nevěděl to nikdo, jen já, ploditel (Ondřej), těhotenský test a Jen (gynekolog). Zítra touhle dobou už to věděli skoro všichni :D

A jaké to je, mít dva kluky?

Super! Vždycky jsem si myslela, že budu mít určitě jedno dítě a bude to holka. Bude taková Rory a já Lorelai. Tak mám dva kluky. Člověk míní, život mění. Ale víte co? Já bych ani za mák neměnila. I když se říká, že by každá žena měla mít dceru a každý muž syna. Ale mě ta mužská energie fakt baví (většinou). No a víte co? Možná občas tu holčičku mám, protože Adámek má u babičky šperkovnici s cetkama a v Tescu si vybral stříbrnou peněženku s flitry :D

Kluci jsou super. A mohla li bych si znovu vybrat, chci zase kluky. Jediný co mě bude fakt vytáčet, a to už vím teď, jsou za pár let zvednutá prkénka, "svěží" vítr z hor krát tři, tuny knedlíků a rohlíků, špinavý ponožky na podlaze a smrkání do umyvadla :D To holky nedělaj, jsem si jistá :D

Ale zase na druhou stranu nebudou chodit zmalovaný jako kurvy (snad:D), nebudou nosit ultra mini sukně (snad) a nebudou furt bulet (snad).

Takže jo, mít dva kluky je super! Mějte kluky! A mějte i holky, protože když jsou ty děti vaše, milujete je s vagínou i s penisem! :-)

Co se změnilo?

Místo dvou, mám tři. Respektive čtyři, včetně psa. Taky se změnilo to, že jsem zjistila, že množství lásky není omezené a můžu ji rozdávat tolik, kolik budu chtít. Miluju všechny moje kluky stejně - akorát teda Charlese o trošku méně :D Taky se změnily priority, den je hektičtější, noci bohužel delší, nervy slabší, trpělivost se snaží zlepšovat a štěstí je nekonečné. Jsme kompletní. Myslela jsem si, že budu chtít ještě trojku. Jakože ještě někdy miminko. Ale teď nevím. Nějak cítím, že jsme tak, jak máme být!

Co na to tělo?

Tělo držkuje, ale pomalu se dostává do formy. Ale dávám mu fakt záhul. Baví mě to a když polevím, nudím se. Pondělí fitko, úterý jóga, středa běh, čtvrtek jóga, pátek fitko, sobota běh, neděle dvakrát jóga.

Před otěhotněním jsem vážila asi 60 kilo. V den porodu 71. Teď 62. Jde to, né že ne. A se dvěma je to výživný tělocvik, obzvlášť bydlí te li v podkroví a nemáte výtah. To pak musí postačit silné paže :D No a jídlo...víte jak já jim, zdravě. Prasím jen 90% Lindt a to je ale krásný hřích! :D




Komentáře

  1. A kdo ti kazdej den hlídá ty super kluky,když pořád něco cvičíš? Jestli jsi matka od dvou kluků a kazdej den ses dvě hodiny v pí*i tak chápu že jsi v klidku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když chodím cvičit, moji super kluci už spí. Uspím je a v 8 večer jdu buď s čelovkou do parku, nebo do fitka. Jógu cvičím ráno, Adámek se mnou a Bertík na nás kouká z lehátka. Jediný den, kdy hlídá můj super manžel je neděle dopoledne. Takže je to o volbě jestli se budu válet, nebo jestli se zvednu a půjdu a ne o tom, že jsem v klídku. Nic nedělám na úkor chlapečků.

      Vymazat

Okomentovat

Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vše nemusí být tak jak se zdá

 Myslím, že hlavní záměr té srajdy na "C" (záměrně odmítám zveřejnit název, protože se mi celá kauza příčí) bylo rozdělit lidi. Poštvat je proti sobě. To už tady párkrát bylo ne? Tenkrát se nosili žlutý hvězdy, v módě byl oplzlý knírek a modré oči. Začalo tot taky nevině. Někde zas ženám holí hlavy, aby si posléze mohly vzít paruky a ukázat tak svému muži, že je pro ně ten jediný. O kousek dál nosí ženy zahalené tváře a nosí smutné oči. Podobnost čistě náhodná? Svoboda prý není zadarmo. Asi není úplná náhoda, že celý finanční systém ovládá pár, dejme tomu, bohatých loutek, které hýbají nitkami těch menších figurek na jevišti. Ale to vlastně s tím "céčkem" vůbec nesouvisí že.. "To říkáte, protože vám na to nikdo neumřel". Ne neumřel. A neznám nikoho, kdo by umřel POUZE NA "C". Znám spoustu lidí, které rozežírala rakovina, které zabil alkohol, kteří utrpěli infarkt, mrtvici. Znám i lidi, kteří zemřeli kurva mladí jen proto, aby se v nás cosi probud...

Anička.

Dávno tomu co jsem něco opravdového napsala. Když pominu svoji poslední knížku, která je opravdová až až. Možná, že až s odstupem času poznávám, jako moc sebe jsem do ní dala. V pondělí se mi stala taková zvláštní věc. Až tak zvláštní, že jsem ji vstřebávala do dneška. Byla jsem s klukama v parku (myslím tím své děti, ne žádné kumpány:-), sedím si tak na lavičce, čumím do blba, děti poletují všude okolo a najednou jako by se čas zastavil.  Stála naproti mě blonďatá holčička, asi 5 let a dívala se na mě. Ani se nepohnula. V mém vnímání časoprostoru to trvalo hodiny, ale v současné realitě to byla možná minuta. Ta holčička měla Downův syndrom. Měla otevřenou mysl, radostné oči a nic neočekávala. Najednou naše tiché pozorování přerušila její maminka. Přišla v tichosti, pohladila holčičku po ramenou a řekla "pojď". Blonďatá bytost v růžovém tričku nereagovala. Najednou maminku něžně odstrčila, přistoupila blíž a objala mě. Chtělo se mi brečet, ale ona se smála. Maminka zůstala zk...

Ze života s dětmi

Po dlouhé době jsem zase dostala chuť sepsat článek. Jak jste si asi všimli, už na blog nepřispívám zdaleka tak intenzivně jako dřív. Není to tím, že bych neměla co sdělit. Je to proto, že jsem ve fázi, kdy raději poslouchám a nasávám informace. Ale protože chci abyste se smáli, povím vám zase pár příhod od našeho rodinného krbu... Jak se rodí děti... Adámek je chlapec velmi zvídavý, to víme. Je to stará duše a na svůj věk je tak nějak jinde. Už nespočet kamarádek mi řeklo, že z něj vyzařuje cosi, co zkrátka není ani náhodou dětské. Je to možná moudrost a nebo zkušenosti z minulých životů. Dokonce i vím, že jsme se v mém životě potkali už podruhé :-) Onehdá přišel za Ondrou a položil klasickou otázku "jak se rodí děti". Popravdě jsem čekala nějakou pohádkovou historku o semínku, opylení, včeličkách a kytičkách. Ondra usrkl kávu a naprosto bez emocí pravil "penis se vsune do vagíny, v děloze spermie oplodní mámy vajíčko a je z toho dítě". Začala jsem se dusit. ...