O tom, že miluju víkendy není pochyb. Na druhou stranu, kdo by neměl. A víte co je na nic nejlepší? Ty rána! S Ondrou vstaneme, obložíme si stůl vším co doma máme i nemáme a hodujeme. Třeba hodinu i víc. Někdy jen tak mlčíme, někdy tlacháme blbosti, občas se pošťuchujeme, ale hlavně - užíváme si společné chvíle.
V týdnu na tyto okamžiky není čas. Každý se rozejdeme do své práce a těšíme se na večer, až se po celém dnu potkáme doma. Mimo to, jsem asi vítací typ :-)) strašně ráda se vítám. Je to taková chvilková radost, která mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech.
A naše víkendové nacpávání pupíčků bych nevyměnila za nic na světě. Ani za pytel dukátů :-) Jsou to chvilky něhy, lásky a kouzla přítomného okamžiku :-)
V týdnu na tyto okamžiky není čas. Každý se rozejdeme do své práce a těšíme se na večer, až se po celém dnu potkáme doma. Mimo to, jsem asi vítací typ :-)) strašně ráda se vítám. Je to taková chvilková radost, která mi vždycky vykouzlí úsměv na rtech.
A naše víkendové nacpávání pupíčků bych nevyměnila za nic na světě. Ani za pytel dukátů :-) Jsou to chvilky něhy, lásky a kouzla přítomného okamžiku :-)
A vy? snídáte?:-)
PS: Jak je možné někoho po 9 letech milovat tak moc, jako tenkrát, při první puse? :-)
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.