No jistě, ani já nejsem výjimka. Prvopočátek byl takový divoký abych tak řekla. Že jsem březí bylo zjištěno v 8. týdnu těhotenství a v ten samý den začaly i zvracející manévry.
Krok sum krok na záchod
Těžká jsou rána opilcova. Jak říkával můj dědeček babičce -" kdybys bývala věděla jak mi je, vůbec bys mi nenadávala" :-)) A já konečně přesně vím, o čem mluvil. Do konce 3. měsíce jsem zažívala obdobnou písničku. Ranní vzbuzení s pocitem šíleného hladu, ovšem Fazole odmítá cokoliv pozřít. Motolice jako po lahvi vodky, tělo slabé, téměř nemohoucí. Když jsem můj milovaný plod po chvilce negace přemluvila k alespoň malé snídani, ač nerado, svolilo. Ovšem co se dělo potom? Tornádo Lů!
Večery ve znamení zimní únavy
Ranní nevolnost vymyslel zcela jistě chlap! Večery byly daleko horší ( občas ještě bývají)! ve 20:05 jsem byla znavena jako bych kalila celou předešlou noc. Odebrala jsem se tedy k ústupu do věčných lovišť. Ihned po ulehnutí se mi udělalo né příliš volno a cítila jsem se, jak říká má kamarádka, velmi nekomfortně. Hlava jako na kolotoči, žaludek na vodě. Jediný lék bylo rychlé usnutí - ne vždy to bylo možné.
Blýská se na lepší časy
2. trimestr byl vstupem do nové éry. Éry vykoupení. Ranní nevolnosti ustoupily zcela a já si tak mohu ihned po probuzení dopřávat tak oblíbenou pohankovou kaši. Radostí bych tančila čtverylku :D Co se týká těch večerních, není ještě tak zcela vyhráno. Například včera v práci jsem tak zezelenala a věřte, že závistí to nebylo :-) Nu což, zhruba jednou týdně se to dá s prstem v nose vydržet a nezbývá nic jiného než doufat, že za pár okamžiků bude už jen a jen dobře. Hlavně neztrácet radost a dobrou náladu. Kefíru zdar! Ještě že existuje :-)
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.