Běh ten můžu, ten není vůbec žádnej strašnej. Slyšet, jak toto vychází z mých úst ještě cca před měsícem, klepu si na čelo. Jenže ejhle, kamarádka Želva, zvaná Gazela (chce abych jí tak říkala i když má metr čtyřicet :-)) mi rozšířila obzory..
Možná bych se zprvu ráda zastavila u oné Gazely (Želvy, co chce aby byla Gazela, kdyby nebyla Želva). Mívám to velmi často. Lidé, kteří mi na první pohled přijdou ňáký divný, se nakonec stanou přáteli. A tak to začíná být i zde. Zaprvé nemám moc ráda malý lidi. Zadruhé na mě působila moc sebevědomě, což mám ráda ještě míň. Ale, náš nyní již přátelský vztah zdá se mi jako osudový. Želva, která působila jako nafoukaná slépka, je nakonec príma Gazela...
Jednoho dne se Gazela (Slépka, Želva) usnesla, že vyvede Bludičku (mě) ze tmy. Nakopla mě do zadku a donutila k poklusu. No a dnes jsme pospolu cválaly celých 7 km bez ztráty na životech. Je to super pocit když zjistíte, že něco, co jste nesnášeli, vám přináší radost. A tak se ze mně třeba někdy stane Forest, který prostě běží...
Přestala jsem se dusit a nesvědí mě tělo. Jo, čtete správně. Mé dřívější běžecké pokusy končily asi po 500metrech. Začala mě svědit špekatá stehna, potřebovala jsem nejdříve kyslíkovou masku a poté defibrilátor. Nebylo možné pokračovat. Dnes bez svrabu a smrtelného stavu. Hurá! Běhu zdar!
Možná bych se zprvu ráda zastavila u oné Gazely (Želvy, co chce aby byla Gazela, kdyby nebyla Želva). Mívám to velmi často. Lidé, kteří mi na první pohled přijdou ňáký divný, se nakonec stanou přáteli. A tak to začíná být i zde. Zaprvé nemám moc ráda malý lidi. Zadruhé na mě působila moc sebevědomě, což mám ráda ještě míň. Ale, náš nyní již přátelský vztah zdá se mi jako osudový. Želva, která působila jako nafoukaná slépka, je nakonec príma Gazela...
Jednoho dne se Gazela (Slépka, Želva) usnesla, že vyvede Bludičku (mě) ze tmy. Nakopla mě do zadku a donutila k poklusu. No a dnes jsme pospolu cválaly celých 7 km bez ztráty na životech. Je to super pocit když zjistíte, že něco, co jste nesnášeli, vám přináší radost. A tak se ze mně třeba někdy stane Forest, který prostě běží...
Přestala jsem se dusit a nesvědí mě tělo. Jo, čtete správně. Mé dřívější běžecké pokusy končily asi po 500metrech. Začala mě svědit špekatá stehna, potřebovala jsem nejdříve kyslíkovou masku a poté defibrilátor. Nebylo možné pokračovat. Dnes bez svrabu a smrtelného stavu. Hurá! Běhu zdar!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.