Ne, nevyhodil mě z baráku - naštěstí. Jednalo se o zcela jiné vznášení. Acro yoga, znáte? Partnerskou jógu jsem cvičila i se na ní kurzovala, avšak létání šlo mimo mně..
Udělala jsem kukuč, dala v pléd své dolíčky tvořící se při úsměvu a Božský změkl (jakože ledy roztály, jinde se měknutí nekonalo :D ). Obával se zprvu o své zdraví, jelikož se s jógou setkává pouze doma a to na můj popud. Létání okusil zatím jenom okřídleným strojem...
Synáčka jsme předali tetě hlídačce a s hlavou vztyčenou jsme vykročili směr lekce Acro yogy. Jako první nás čekalo seznamovací kolečko. Ahoj já jsem Ondra a jsem alkoholik. Vskutku něco v tomto duchu. Ani já, ani Božský nemáme rádi ona kolečka. Přežili jsme. Následovala rozcvička. Hopsa hejsa do Brandejsa. Doslova. Teda až do Brandejsa se odskok nekonal, nýbrž napříč celou tělocvičnou ano. Již v tento moment jsem funěla jak když jde svině z bukvic a Božského bolela pata :D
Po úvodním zahřátí se šlo na věc. Zpevnit tělo a létat. Celou dobu jsem se snažila zastávat pozici prkna. Povětšinou se mi to i dařilo. Musím se přiznat, že jsem nejprve nevěřila, že Božského chvějící se paže udrží mých 58 kg. Udržel. Ovšem až po té, co jsem překonala svůj vnitřní blok. Pravděpodobně ho ze mně vycítil, jelikož jakmile jsem si začala věřit, paže byly jako z ocele. Je to můj železný Zekon.
A ta jsme se místy vznášeli, místy hádali. Ale jen tak zlehka. Na konci následovala partnerská masáž, která kdyby byla doma, zřejmě bych se na něj vrhla :D Prostě super den :-)
Udělala jsem kukuč, dala v pléd své dolíčky tvořící se při úsměvu a Božský změkl (jakože ledy roztály, jinde se měknutí nekonalo :D ). Obával se zprvu o své zdraví, jelikož se s jógou setkává pouze doma a to na můj popud. Létání okusil zatím jenom okřídleným strojem...
Synáčka jsme předali tetě hlídačce a s hlavou vztyčenou jsme vykročili směr lekce Acro yogy. Jako první nás čekalo seznamovací kolečko. Ahoj já jsem Ondra a jsem alkoholik. Vskutku něco v tomto duchu. Ani já, ani Božský nemáme rádi ona kolečka. Přežili jsme. Následovala rozcvička. Hopsa hejsa do Brandejsa. Doslova. Teda až do Brandejsa se odskok nekonal, nýbrž napříč celou tělocvičnou ano. Již v tento moment jsem funěla jak když jde svině z bukvic a Božského bolela pata :D
Po úvodním zahřátí se šlo na věc. Zpevnit tělo a létat. Celou dobu jsem se snažila zastávat pozici prkna. Povětšinou se mi to i dařilo. Musím se přiznat, že jsem nejprve nevěřila, že Božského chvějící se paže udrží mých 58 kg. Udržel. Ovšem až po té, co jsem překonala svůj vnitřní blok. Pravděpodobně ho ze mně vycítil, jelikož jakmile jsem si začala věřit, paže byly jako z ocele. Je to můj železný Zekon.
A ta jsme se místy vznášeli, místy hádali. Ale jen tak zlehka. Na konci následovala partnerská masáž, která kdyby byla doma, zřejmě bych se na něj vrhla :D Prostě super den :-)
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.