Přeskočit na hlavní obsah

Nejen na Valentýna

Se svým nyní již manželem jsem téměř 11 let. Na to, že je mi 27 pryč, super skóre, že? A víte co? Neměnila bych! Pro mě neexistuje lepší člověk, který by mohl být mou druhou polovinou. A to nepíšu, abych se chvástala, Ondřej totiž můj blog nečte. Tudíž tady pšenka nepokvete :-))

To, že je pro mě (až na svou ne tak valnou výšku) nejkrásnější chlap na světe, nemusím snad ani zmiňovat. Černé vlnobití na hlavě, uhrančivé oči, krásné ruce, šibalský úsměv a navrch ty pověstné dolíčky. Tady se prostě geny vyřádily! :-)  Ale aby toho nebylo málo, jeho povaha je až na drobné nedostatky (zmíním později) opravdu neuvěřitelná! Nejen, že je pokorný a nic nepotřebuje (krom vychlazené "plzínky"), navíc je velmi štědrý a pozorný a to nejen 14.2.

Ale například letos na Valentýna, kterého většinou neslavíme, mi opravdu vyrazil dech. Nechal mi poslat přenádhernou kytici s 15tulipány až do "obýváku". Vzkaz, který pugét doprovázel si nechám pro sebe, byl dojemný, krásný a plný lásky. A to se děje často. Taková malá překvapení. Jen tak mi na benzínce koupí lízátko, které mám fakt ráda, i když nesnáší jak ho na konci koušu. Jen tak uspí malého a napustí mi vanu, kde připraví knihu, abych si mohla odpočinout. A toho bych mohla jmenovat desítky...

Jsem šťastná, že nám ve vztahu nechybí láska. A je pořád přirozená a nenucená. Když kolem sebe procházíme, šibalsky na sebe mrkneme, on mě plácne po zadku, já mu vlepím pusu. A ne výjimečně, pořád.

A tak ta jeho povaha, ač je sluncem zalitá, má ony drobné neduhy. Například všude odkládá ponožky. I ty smrduté. Nedělá to schválně a ani o tom neví. Takže to nekomentuji a odnáším je do koše na prádlo (někdy je Adámek rychlejší a okusí jejich aromatickou chuť). Taky neumí říkat ne (jenom mně). A to je někdy velmi nasrání hodná vlastnost.
Chodí doma jenom v pantoflích a ten jejich klapot mě přivádí k šílenství. Jedny jsem vyhodila, druhé si koupil.
Je nedochvilný a řeší věci na poslední chvíli. Zde se naše povahy značně rozchází, jelikož moje nátura je pravý opak. Ale jinak, je to ten nejlepší Ondra Sezima pod sluncem! :-)





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

PAN JÁTRO A SLEČNA ŽLUČNÍK :-)

Játra a žlučník jsou kamarádi na život a na smrt, ba co více, jsou to životní partneři :-)  K čemu máme v těle játra? Játra váží cca 1,5kg, jsou hnědočervená a mají dva laloky. Plní přes 500 různých funkcí ( opravdu, nekecám :-) a dokáží regenerovat svou tkáň. Játra hromadí krev, v níž jsou obsaženy minerály, vitamíny a ostatní živiny. Všechna krev ze žaludku a vnitřností protéká játry a přijímá živiny. Játra absorbují a ukládají tuky, cukry, bílkoviny z naší stravy, které se pak v těle přemění na energii nebo se schovají do zásoby. Bílkoviny jsou štěpeny na aminokyseliny. Játra vyrábějí žluč, která se ukládá ve žlučníku. Jelikož filtrují krev, tak odstraňují jedy, toxiny, drogy, chemikálie z těla a štěpí je, aby mohly být vyloučeny.  A s čím se vytáhne žlučník ? Ve žlučníku se hromadí žluč vyrobená játry. Žluč štěpí tuky v potravě. Žluč také podporuje peristaltiku tlustého střeva.  Co když to nefunguje tak, jak má? Fyzické projevy  – nevolnost, zvracení,

Mladé ženy si neholí stehna?!

V průběhu léta probíhal můj velký, osobní průzkum. Nenápadně jsem si hrála na pozorovatele ženských nohou. Mé zjištění bylo bez nadsázky šokující. České ženy si z valné většiny holí nohy do výšky kolen. A co potom? Prales! Depilace, epilace, žiletky či vosk Já sama se mohu řadit do skupiny úchylů, kteří nesnáší chlupy . Vskutku. Neumím si představit ani fakt, že by si můj muž neholil porost v podpaží. Na druhou stranu jsem si vědoma toho, že je to pro mnoho žen sexy (což nechápu, jelikož smradlavé litry potu přestávají být přitažlivé ihned po zachycení v podpažním porostu). Vím, že jsem opravdu "lehce" vybočující z řady, jelikož se mi příčí i chlupatá hruď plná muněk. Omlouvám se, ale to nelze! Moje matka by mi záhy oponovala, jelikož pro ní - čím víc chlupatější muž, tím víc Adidas- bohudík ne vše se dědí! :-)) Vraťme se ale zpět k ženám, dívkám a možná v dnešní době i holčičkám . Je nad slunce jasné, že nohy jako laňka chce mít každá. Ovšem jsou li chlu

Dopis mému budoucímu "JÁ"

Ahoj Radu (vím, že se necítíš dobře v oslovení Radko, tak píšu "Radu"), pamatuješ, jak jsi byla skeptická a nedůvěřivá sama k sobě? Jak jsi nevěřila ve svůj vlastní úspěch a hodnoty? Vzpomínáš na to, jak jsi věřila řečem okolí? Jak jsi nebyla sama sebou? Jen jsi se škatulkovala a chtěla být nejlepší. A vidíš? Vidíš, jak daleko jsi to dotáhla? Te už se cítíš být opravdu ženou - jak uvnitř, tak navenek. Odložila jsi toho kluka do pozadí a dovoluješ si být krásná. Protože ty jsi. A jsi taky moc zajímavá. Každá žena, bytost je. Našla jsi se v psaní. Dovolila jsi prostoupit svoji přirozenost navenek skrze psané slovo. Už nemáš potřebu být přede všemi hezká. Umíš říci "ne". Víš, že okolí se prostřednictvím tebe jen zrcadlí. A hodně se ti ulevilo viď? Víc a víc věříš v sílu lásky a umíš žít okamžikem. Jsi sama sobě největším učitelem, přítelem a láskou. Víš, že nemusíš nikomu nic dokazovat. Umíš žít naplno a opravdově dýchat. Ale byla to cesta, viď? Nestydíš se z