To, že je Ondra ten pravý, jsem věděla už tenkrát. Tenkrát, před téměř 12lety. On mě v tom ale každý den utvrzuje. I po tolika letech jsem z něj paf a nemůžu se na něj přestat dívat přes růžové brýle...
Často se stává, že jiskra vyprchá a prvotní zamilované opojení mizí. Začali jsme spolu, když mi bylo 16 a kus. Teď, ve 28 je stále po mém boku a máme spolu dvě děti. I když jsem byla tenkrát zamilovaná až po uši, nikdy by mě nenapadlo, že si toho kluka vezmu a budu s ním mít dva krásné kluky.
Je mi oporou ve všem co dělám. Podporuje mě v bláznivých nápadech. Věří mi. Miluje mě a říká mi to den co den. Zdám se mu krásná i na operačním sále. Drží mě za ruku a obejme, když pláču a nevím proč. Pohladí, když vycítí, že nejsem ve své kůži. Škádlí mě, aby mi ukázal, že to roztomilé hašteření pořád nejde mimo nás.
Je úžasný táta. Nestydí se s klukama mazlit, chválí je, ale zároveň skvěle vychovává. Vše vysvětlí a zbytečně neřve, ale na druhou stranu se nebojí zvýšit hlas a dát najevo, že to bylo přes čáru. Když ho o něco požádám, vždy se mi snaží vyhovět. Není pro něj problém uvařit oběd nebo třeba umýt nádobí.
Po druhém porodu jsem zamilovaná snad víc, než kdykoli předtím. Byl mi neskutečnou oporou, stál při mně a věděl, že to zvládnu. Automaticky mi přinesl nádherný pugét, milované Rafaelo a sošku anděla. Staral se o Adámka, zatímco jsem byla v nemocnici a nic pro něj nebyl problém. A to vše se stálým úsměvem. Nikdy mi nezapomněl dát pusu a pochválit.
A teď, když na něj koukám, přijde mi neskutečný. Tak moc se mi libí. A to nejen kvůli tomu jak vypadá, ale hlavně pro to, jaký je. Můj Božský, nejlepší chlap na světe. V dobrém i zlém.
Často se stává, že jiskra vyprchá a prvotní zamilované opojení mizí. Začali jsme spolu, když mi bylo 16 a kus. Teď, ve 28 je stále po mém boku a máme spolu dvě děti. I když jsem byla tenkrát zamilovaná až po uši, nikdy by mě nenapadlo, že si toho kluka vezmu a budu s ním mít dva krásné kluky.
Je mi oporou ve všem co dělám. Podporuje mě v bláznivých nápadech. Věří mi. Miluje mě a říká mi to den co den. Zdám se mu krásná i na operačním sále. Drží mě za ruku a obejme, když pláču a nevím proč. Pohladí, když vycítí, že nejsem ve své kůži. Škádlí mě, aby mi ukázal, že to roztomilé hašteření pořád nejde mimo nás.
Je úžasný táta. Nestydí se s klukama mazlit, chválí je, ale zároveň skvěle vychovává. Vše vysvětlí a zbytečně neřve, ale na druhou stranu se nebojí zvýšit hlas a dát najevo, že to bylo přes čáru. Když ho o něco požádám, vždy se mi snaží vyhovět. Není pro něj problém uvařit oběd nebo třeba umýt nádobí.
Po druhém porodu jsem zamilovaná snad víc, než kdykoli předtím. Byl mi neskutečnou oporou, stál při mně a věděl, že to zvládnu. Automaticky mi přinesl nádherný pugét, milované Rafaelo a sošku anděla. Staral se o Adámka, zatímco jsem byla v nemocnici a nic pro něj nebyl problém. A to vše se stálým úsměvem. Nikdy mi nezapomněl dát pusu a pochválit.
A teď, když na něj koukám, přijde mi neskutečný. Tak moc se mi libí. A to nejen kvůli tomu jak vypadá, ale hlavně pro to, jaký je. Můj Božský, nejlepší chlap na světe. V dobrém i zlém.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.