V úterý to bude devět týdnů. Devět týdnů, co se mi narodil druhý chlapeček. Můj gang se rozrostl - Božský, Šťastný Buddha, Anděl a Knedlik (mops :-D). " A bude ještě ta holčička?" ptají se. Třetí klidně a klidně kluka - myslím si já. "Ani náhodou" hodnotí situaci Ondra. Takže leda v budoucnu psí fenečku nebo znásilnit za pár (spíš 7,8) let chotě.
Jaký byl "porod" číslo dvě jsem vám psala. Na hovno a nic. Ale výsledek ten stál a stojí za to. Budu ale upřímná. To, že máme druhé děťátko mi došlo vlastně až teď. Nebudu vám nic nalhávat - když se Bertík narodil, byla jsem samozřejmě šťastná, ale žádný nával nekonečné lásky se nekonal. Přicházelo to až postupně. Měla jsem najednou menší břicho, větší prsa a mimino v postýlce. Myslela jsem ale hlavně na Adámka a na to, jak moc se mi stýská. A vnitřně jsem doufala, že se bude pocit lásky stupňovat stejně jako u Ádi, což se stalo :-)
Když se mě někdo zeptá, jestli mám kluky stejně ráda, teď už odpovím že JASNĚ! Ta láska k nim je nekonečná a za oba bych dala život. Ale nebylo to tak. Silnější to bylo k Adámkovi, ale jen chvilku. Jak Bertík roste, potřebuje mě, usmívá se, pláče, voní a zkrátka, že JE, to je ten smysl, ta láska.
Chci tím vším jen říct, že si myslím, že je normální necítit po porodu euforii nebo bezmeznou lásku a cit. Vše to přijde. A tvrdím si říct, že čím je dítě starší, tím víc ho milujete.
Bertys je úplně jiný než Adámek. Oba jsou jedinečné bytosti a snažím se od nich učit. Hlavně trpělivosti a klidu. Jsem moc ráda, že mám kluky - nevím, jestli bych na holku měla "koule" :-) Potřebovala jsem seslat učitele a tak je tu mám! Děkuji!
Jaký byl "porod" číslo dvě jsem vám psala. Na hovno a nic. Ale výsledek ten stál a stojí za to. Budu ale upřímná. To, že máme druhé děťátko mi došlo vlastně až teď. Nebudu vám nic nalhávat - když se Bertík narodil, byla jsem samozřejmě šťastná, ale žádný nával nekonečné lásky se nekonal. Přicházelo to až postupně. Měla jsem najednou menší břicho, větší prsa a mimino v postýlce. Myslela jsem ale hlavně na Adámka a na to, jak moc se mi stýská. A vnitřně jsem doufala, že se bude pocit lásky stupňovat stejně jako u Ádi, což se stalo :-)
Když se mě někdo zeptá, jestli mám kluky stejně ráda, teď už odpovím že JASNĚ! Ta láska k nim je nekonečná a za oba bych dala život. Ale nebylo to tak. Silnější to bylo k Adámkovi, ale jen chvilku. Jak Bertík roste, potřebuje mě, usmívá se, pláče, voní a zkrátka, že JE, to je ten smysl, ta láska.
Chci tím vším jen říct, že si myslím, že je normální necítit po porodu euforii nebo bezmeznou lásku a cit. Vše to přijde. A tvrdím si říct, že čím je dítě starší, tím víc ho milujete.
Bertys je úplně jiný než Adámek. Oba jsou jedinečné bytosti a snažím se od nich učit. Hlavně trpělivosti a klidu. Jsem moc ráda, že mám kluky - nevím, jestli bych na holku měla "koule" :-) Potřebovala jsem seslat učitele a tak je tu mám! Děkuji!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.