Přeskočit na hlavní obsah

S upřímností nejdřív pojdeš!

Rčení, že "s upřímností nejdál dojdeš" až tak neplatí. Ruku na srdce, kdo z nás je schopen unést pravdu? Tedy ne tu svoji, ale pravdu někoho druhého, třetího. Já si myslím že ten, kdo se nad názorem druhého dokáže povznést, zamyslet se a neurazit se, je opravdu borec, takže tomu klobouček!

Téměř každá žena tvrdí, že její ideální partner by měl být mimo jiné právě upřímný. Ale sakra holky, co je to za kecy? :D Například já, já chci slyšet, že vypadám dobře, i když jsem zrovna jako zombie po probdělé noci s Albertem, nebo že jsem štíhlá a neskutečně přitažlivá, například ve 40. týdnu těhotenství.

Která z nás chce slyšet, že prsa už láká gravitace, madla lásky mrkají pod tričkem, vrásky kolem očí jsou jak notová osnova a že po ránu, to je teda síla! Jo, někdy si říkám, když se ráno vynořím z kutlochu"tak tohle Sezimo, to ti nepřeju" :D

Takže můj ideální partner mi říká milosrdné lži! S upřímností ať si vytře víte co...:D Kdyby vám byl parner nevěrný, chcete to vědět? No nechcete! Co byste s tím asi tak dělala? Buď mu uřízla bimbátko mezi nohama a nebo ho poslala do háje! Zbytečně zkažený den! :D

Díky Bohu, Božský takový je. Už mě zná a ví, že se na mě musí opatrně! :D Takže mi lichotí, i když je nad slunce jasné, že kecá!

Ovšem třeba mezi přáteli by špetka té upřímnosti být měla. A to i když se špatně poslouchá. To, co vidí ostatní, my sami většinou vidět nechceme a nebo zkrátka neumíme. A já jsem šťastná, že mi moje opravdu dobré kamarádky řeknou "teď seš Radmilo teda pěkná kráva", "prosim tě, spadlas z Marsu?", "uklidni si, už ti to leze na mozek". A to samé čekám o sebe, pokud se jedná o ně. Nemažu med kolem pusy. A proč? Protože je mám ráda. Na to, abych jim lhala, je mám moc ráda!

Takže rozmyslete, zda o upřímnost stojíte. Pokud totiž ne, měli byste to svému okolí dát najevo. Předejdete tak dusnu, hádkám a možná i koncům. A zdali si ji žádáte, pochlapte se a popřemýšlejte, zda na tom opravdu něco není. Tohle je moje životní výzva! Oběma směry!


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vše nemusí být tak jak se zdá

 Myslím, že hlavní záměr té srajdy na "C" (záměrně odmítám zveřejnit název, protože se mi celá kauza příčí) bylo rozdělit lidi. Poštvat je proti sobě. To už tady párkrát bylo ne? Tenkrát se nosili žlutý hvězdy, v módě byl oplzlý knírek a modré oči. Začalo tot taky nevině. Někde zas ženám holí hlavy, aby si posléze mohly vzít paruky a ukázat tak svému muži, že je pro ně ten jediný. O kousek dál nosí ženy zahalené tváře a nosí smutné oči. Podobnost čistě náhodná? Svoboda prý není zadarmo. Asi není úplná náhoda, že celý finanční systém ovládá pár, dejme tomu, bohatých loutek, které hýbají nitkami těch menších figurek na jevišti. Ale to vlastně s tím "céčkem" vůbec nesouvisí že.. "To říkáte, protože vám na to nikdo neumřel". Ne neumřel. A neznám nikoho, kdo by umřel POUZE NA "C". Znám spoustu lidí, které rozežírala rakovina, které zabil alkohol, kteří utrpěli infarkt, mrtvici. Znám i lidi, kteří zemřeli kurva mladí jen proto, aby se v nás cosi probud...

Anička.

Dávno tomu co jsem něco opravdového napsala. Když pominu svoji poslední knížku, která je opravdová až až. Možná, že až s odstupem času poznávám, jako moc sebe jsem do ní dala. V pondělí se mi stala taková zvláštní věc. Až tak zvláštní, že jsem ji vstřebávala do dneška. Byla jsem s klukama v parku (myslím tím své děti, ne žádné kumpány:-), sedím si tak na lavičce, čumím do blba, děti poletují všude okolo a najednou jako by se čas zastavil.  Stála naproti mě blonďatá holčička, asi 5 let a dívala se na mě. Ani se nepohnula. V mém vnímání časoprostoru to trvalo hodiny, ale v současné realitě to byla možná minuta. Ta holčička měla Downův syndrom. Měla otevřenou mysl, radostné oči a nic neočekávala. Najednou naše tiché pozorování přerušila její maminka. Přišla v tichosti, pohladila holčičku po ramenou a řekla "pojď". Blonďatá bytost v růžovém tričku nereagovala. Najednou maminku něžně odstrčila, přistoupila blíž a objala mě. Chtělo se mi brečet, ale ona se smála. Maminka zůstala zk...

PAN JÁTRO A SLEČNA ŽLUČNÍK :-)

Játra a žlučník jsou kamarádi na život a na smrt, ba co více, jsou to životní partneři :-)  K čemu máme v těle játra? Játra váží cca 1,5kg, jsou hnědočervená a mají dva laloky. Plní přes 500 různých funkcí ( opravdu, nekecám :-) a dokáží regenerovat svou tkáň. Játra hromadí krev, v níž jsou obsaženy minerály, vitamíny a ostatní živiny. Všechna krev ze žaludku a vnitřností protéká játry a přijímá živiny. Játra absorbují a ukládají tuky, cukry, bílkoviny z naší stravy, které se pak v těle přemění na energii nebo se schovají do zásoby. Bílkoviny jsou štěpeny na aminokyseliny. Játra vyrábějí žluč, která se ukládá ve žlučníku. Jelikož filtrují krev, tak odstraňují jedy, toxiny, drogy, chemikálie z těla a štěpí je, aby mohly být vyloučeny.  A s čím se vytáhne žlučník ? Ve žlučníku se hromadí žluč vyrobená játry. Žluč štěpí tuky v potravě. Žluč také podporuje peristaltiku tlustého střeva.  Co když to nefunguje tak, jak má? Fyzické projevy ...