Snažím se mít radost z maličkostí, ale stále se mi nevyhýbají takové ty klasické rozmary. Nová sukně, boty, šaty. Myslím si, že když je budu mít ve skříni, najednou mě jejich vlastnictví spasí, a já budu hýřit štěstím.
Děje se mi to v menších či větších vlnách pořád dokola. Moc dobře vím, že ani tuny oblečení, ani nové auto ten krásný pocit nenavodí. Velmi často se mi totiž děje, že si tu či onu věc koupím a očekávaná radost se ani moc nedostavuje. Mám to a tím to pro mě končí.
Tak jsem se pídila po tom, co lidi činí opravdu šťastné. A je to samozřejmě spokojená rodina, zdravé děti a milující partner. Přijde mi, že to všechno víme, ale někdy se zkrátka necháváme moc unést virtuální realitou a tyto věci zní nakonec jako klišé, protože to neumíme procítit. Včetně mě. Všude nám cpou trendy, značky, pózy a my, ač chceme nebo ne, více či méně podléháme.
Já jsem zažila takový ten dokonalý pocit štěstí upřímně jen párkrát. Někdo říká, že se to děje při narození dětí. To jsem zcela upřímně neměla. Samozřejmě, cítila jsem obrovskou radost, že svá miminka mám a že jsou zdravá, ale více než záplavu nekonečné lásky jsem chtěla vyndat cévku a dát si kus žvance.
Ale včera, včera se mi stalo něco, co se stává jen párkrát. Možná jednou, máte li štěstí. Ležela jsem s Adámkem v posteli v objetí. Koukali jsme na sebe a jen tak si užívali společné chvilky. Adámek se najednou neskutečně zamilovaně usmál, pohladil mě po tváři a řekl "miuju tě maminko". Čas se zastavil. Obklopilo mě teplo a přišlo TO ŠTĚSTÍ!
Děje se mi to v menších či větších vlnách pořád dokola. Moc dobře vím, že ani tuny oblečení, ani nové auto ten krásný pocit nenavodí. Velmi často se mi totiž děje, že si tu či onu věc koupím a očekávaná radost se ani moc nedostavuje. Mám to a tím to pro mě končí.
Tak jsem se pídila po tom, co lidi činí opravdu šťastné. A je to samozřejmě spokojená rodina, zdravé děti a milující partner. Přijde mi, že to všechno víme, ale někdy se zkrátka necháváme moc unést virtuální realitou a tyto věci zní nakonec jako klišé, protože to neumíme procítit. Včetně mě. Všude nám cpou trendy, značky, pózy a my, ač chceme nebo ne, více či méně podléháme.
Já jsem zažila takový ten dokonalý pocit štěstí upřímně jen párkrát. Někdo říká, že se to děje při narození dětí. To jsem zcela upřímně neměla. Samozřejmě, cítila jsem obrovskou radost, že svá miminka mám a že jsou zdravá, ale více než záplavu nekonečné lásky jsem chtěla vyndat cévku a dát si kus žvance.
Ale včera, včera se mi stalo něco, co se stává jen párkrát. Možná jednou, máte li štěstí. Ležela jsem s Adámkem v posteli v objetí. Koukali jsme na sebe a jen tak si užívali společné chvilky. Adámek se najednou neskutečně zamilovaně usmál, pohladil mě po tváři a řekl "miuju tě maminko". Čas se zastavil. Obklopilo mě teplo a přišlo TO ŠTĚSTÍ!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.