Adámek začal chodit do školky a Albik na WC misku. Jsou to změny, to vám povím. Jeden trousí hovna, druhý moudra! :D
Po jakémsi přemlouvání sebe sama jsem se dopídila k názoru, že je dobré Bertíka zbavit plenek a seznámit Adámka se školkou.
Aduš za sebou má druhý týden ústavní docházky a již střílí Amorovy šípy. Bětuška, ona vyvolená, dvou a půlletá "Lolitka" ho doslova uchvátila. V pátek mě s ní seznámil. Je rozkošná a vypadá jako Ádi sestra. Stejně kudrnatá a tmavooká. A asi ho fakt oblbla natolik, protože si Aduš přidal fazolky na kyselo.
Ale nemyslete si, nebylo to tak sluncem zalité. První týden plakal on, i já. Tedy hlavně já, ale ne před ním. Adámek jen trošku kňučel při předání, ale poté si hrál a lovil Bětku. Já jsem doma plakala Bertímu na raménku.
Teď, po týdnu školkové docházky, již nejsem tak citově labilní a vlastně přicházím na to, že je to celkem fajn. Mít doma jen jedno dítě, to je velká pohoda. Obléknu ho s prstem v nose a nohou za hlavou :D
No, Bertís chodí doma již bez plen. Je bystrý, dokáže poznat, kdy na něj vyprazdňování jde, ovšem často mi to oznámí až v průběhu procesu. Někdy to stihne, já ho fofrem odhodím na záchod a potom tleskáme jak dva šílenci. Občas chce být ale nenápadný, tudíž se "jakobynic" vykadí do tepláků, sedne si a splývá s krajinou. Já pak chodím po bytě a osočuji Bohdana (psa, ne manžela), že je větrný.
Už se těším, až budou tyhle fekální příhody za mnou. Jo a Áďa mi oznámil, že je čas, aby Bětuška přišla na návštěvu. Musím koupit lampičku.
Po jakémsi přemlouvání sebe sama jsem se dopídila k názoru, že je dobré Bertíka zbavit plenek a seznámit Adámka se školkou.
Aduš za sebou má druhý týden ústavní docházky a již střílí Amorovy šípy. Bětuška, ona vyvolená, dvou a půlletá "Lolitka" ho doslova uchvátila. V pátek mě s ní seznámil. Je rozkošná a vypadá jako Ádi sestra. Stejně kudrnatá a tmavooká. A asi ho fakt oblbla natolik, protože si Aduš přidal fazolky na kyselo.
Ale nemyslete si, nebylo to tak sluncem zalité. První týden plakal on, i já. Tedy hlavně já, ale ne před ním. Adámek jen trošku kňučel při předání, ale poté si hrál a lovil Bětku. Já jsem doma plakala Bertímu na raménku.
Teď, po týdnu školkové docházky, již nejsem tak citově labilní a vlastně přicházím na to, že je to celkem fajn. Mít doma jen jedno dítě, to je velká pohoda. Obléknu ho s prstem v nose a nohou za hlavou :D
No, Bertís chodí doma již bez plen. Je bystrý, dokáže poznat, kdy na něj vyprazdňování jde, ovšem často mi to oznámí až v průběhu procesu. Někdy to stihne, já ho fofrem odhodím na záchod a potom tleskáme jak dva šílenci. Občas chce být ale nenápadný, tudíž se "jakobynic" vykadí do tepláků, sedne si a splývá s krajinou. Já pak chodím po bytě a osočuji Bohdana (psa, ne manžela), že je větrný.
Už se těším, až budou tyhle fekální příhody za mnou. Jo a Áďa mi oznámil, že je čas, aby Bětuška přišla na návštěvu. Musím koupit lampičku.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.