Každý si tím svým životem a tím svým světem kráčíme po svém. Různě měníme názory, postoje, nadhledy, pohledy i priority. Jedna kamarádka mi kdysi říkala, že lidi se nemění. Já si to ale nemyslím. Vlastně si myslím pravý opak. Lidé se mění a hodně.
To, že se v danou chvíli nějak chováme a zpětně si řekneme, že v tuto dobu bychom už dělali úplně něco jiného, to je naprosto normální. Člověk je podle mně tvor "houbovitý". Co to znamená? Že nasává vše, co právě potřebuje - bohužel někdy i to, co nepotřebuje.
Soudím li dle sebe, tak já jsem se tedy změnila hodně. Od kdy? Bylo to na etapy. Například po maturitě jsem naprosto přetransformovala svůj životní styl. Začala jsem přemýšlet o jídle a cvičit jógu. Změnila jsem se taky po nemoci mamky, kdy jsem si uvědomila, že padnout na samotné dno je jako lusknutím prstu. A že až na to dně člověk pozná, jak moc má sil. Změnila jsem se, když mi umřel děda. Změnila jsem se, když se mi narodili kluci. A nejvíc jsem se změnila, když jsem veškeré své zkušenosti a prožitky dala dohromady. Začala jsem poznávat nové lidi, kteří mi k jakési transformaci pomohli a pomáhají stále. Viď Lukáši? :-)
Že o věcech hodně přemýšlím a nejsem splachovací.
Že nemám ráda otevřené konce - jak v životě, tak ve filmech.
Že nejčastější důvod hádky mezi mnou a Ondrou je neutřená linka v kuchyni :D (to štve jeho - a mimochodem, já ji utírám, ale většinou se dostatečně netřpytí :D)
Že mám ty dráty v hubě už po druhé! A snad tedy naposledy.
Že nesnáším marmelády s kouskama.
Že jsem si párkrát prožila úzkost.
Že nesnáším pohádku O statečném kováři.
Že můj životní sen je pohladit si slona.
Že dokážu být pekelně vzteklá.
Že nesnáším zimu a lyže!
To, že se v danou chvíli nějak chováme a zpětně si řekneme, že v tuto dobu bychom už dělali úplně něco jiného, to je naprosto normální. Člověk je podle mně tvor "houbovitý". Co to znamená? Že nasává vše, co právě potřebuje - bohužel někdy i to, co nepotřebuje.
Soudím li dle sebe, tak já jsem se tedy změnila hodně. Od kdy? Bylo to na etapy. Například po maturitě jsem naprosto přetransformovala svůj životní styl. Začala jsem přemýšlet o jídle a cvičit jógu. Změnila jsem se taky po nemoci mamky, kdy jsem si uvědomila, že padnout na samotné dno je jako lusknutím prstu. A že až na to dně člověk pozná, jak moc má sil. Změnila jsem se, když mi umřel děda. Změnila jsem se, když se mi narodili kluci. A nejvíc jsem se změnila, když jsem veškeré své zkušenosti a prožitky dala dohromady. Začala jsem poznávat nové lidi, kteří mi k jakési transformaci pomohli a pomáhají stále. Viď Lukáši? :-)
A co jste možná nevěděli?
Že o věcech hodně přemýšlím a nejsem splachovací.Že nemám ráda otevřené konce - jak v životě, tak ve filmech.
Že nejčastější důvod hádky mezi mnou a Ondrou je neutřená linka v kuchyni :D (to štve jeho - a mimochodem, já ji utírám, ale většinou se dostatečně netřpytí :D)
Že mám ty dráty v hubě už po druhé! A snad tedy naposledy.
Že nesnáším marmelády s kouskama.
Že jsem si párkrát prožila úzkost.
Že nesnáším pohádku O statečném kováři.
Že můj životní sen je pohladit si slona.
Že dokážu být pekelně vzteklá.
Že nesnáším zimu a lyže!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.