Přeskočit na hlavní obsah

Moje Vánoce 2015

Jak jsem již říkala, Vánoce miluju. Od ledna se na ně každoročně těším. Na tu kouzelnou atmosféru nic nemá. Každoročně si myslím, že právě ty "letošní" Vánoce byly ty nejlepší. I kdyby Ježíšek přiletěl na peruti a řekl nase*u ti, radovala bych se. Nikoliv z obdrženého exkrementu, ale z myšlenky, že si na mě někdo vzpomněl. I když poněkud svérázně :-)

Co mi udělalo největší radost je hodně těžké říct. A víte co? Asi povánoční sex s panem Božským :D


Panu Božskému nechybí nutná dávka humoru..


  1. Tričko s kozama mi vykouzlilo úsměv od ucha k uchu. Nosila bych ho od slunce východu do slunce západu, je totiž boží!


2.  Kniha - Bikram Jóga, Bikram Čoudhuri tak moc jsem si jí přála! To není kniha, to je bible! Nikdy se jí nenabažím!



3. Polštářek s mopsíkem - no jasně, jsem mopsoposedlá! On to ví. Nejen, že je polštář krásný, ale neskonale úžasně se na něm spí.


4. Oblíbený parfém, který používám již dobu delší než dlouhou. Pan Božský mě podle něj prý pozná a tak mi ho zakoupil, kdyby mě hledal a nenalézal :-))

5. Poukaz na mou oblíbenou kosmetiku - řekněte, která žena by se urazila?



Rodiče ví jak na mě


Jelikož mi toho dali opravdu až nadměrné množství, zmíním jen něco málo, abych nevytvořila článek na 15 stránek :-) Takže tady je moje TOP 3 :-)

  1. Freshovač zvaný dělo! - myslím se, že můj nový kámoš do kuchyně by ihned dostal pracovní příležitost v UGU. Je to totiž ďábel. Odšťavní vám i nohu od stolu!



2. Příspěvek na Adámkovo Ferrari - ano, nemuseli jsme kupovat vozítko na leasing, rodiče nám pořizovací náklady s radostí uhradili :) Moc děkujeme!

3. Knihy, knihy, knihy - jako příklad za všechny TA ZRZAVÁ - Sára Saudková. Nemůžu se dočkat až ten skandál přeloutám :-)




Ségra byla originální jako vždy..


Od mé malé, kdysi otravné, sestřičky snad nemohu nudný dárek ani očekávat! Obdržela jsem obrovskou tašku dárků, kde se mimo jiné nacházely věci pro Adámka, ohřívací lahévka se sobem, pamětní knížka, vonné tyčinky aaaaa toto:



No není jevíc nejlepší? :)


To byl malý výčet veledarů, které jsem obdržela. Asi jsem byla moc hodná, nebo jsou všichni rozněžnělí z mého těhotenství, protože příští rok už mám prý smůlu a prim bude hrát Adys :-) 

A jaké byly vaše Vánoce?




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vše nemusí být tak jak se zdá

 Myslím, že hlavní záměr té srajdy na "C" (záměrně odmítám zveřejnit název, protože se mi celá kauza příčí) bylo rozdělit lidi. Poštvat je proti sobě. To už tady párkrát bylo ne? Tenkrát se nosili žlutý hvězdy, v módě byl oplzlý knírek a modré oči. Začalo tot taky nevině. Někde zas ženám holí hlavy, aby si posléze mohly vzít paruky a ukázat tak svému muži, že je pro ně ten jediný. O kousek dál nosí ženy zahalené tváře a nosí smutné oči. Podobnost čistě náhodná? Svoboda prý není zadarmo. Asi není úplná náhoda, že celý finanční systém ovládá pár, dejme tomu, bohatých loutek, které hýbají nitkami těch menších figurek na jevišti. Ale to vlastně s tím "céčkem" vůbec nesouvisí že.. "To říkáte, protože vám na to nikdo neumřel". Ne neumřel. A neznám nikoho, kdo by umřel POUZE NA "C". Znám spoustu lidí, které rozežírala rakovina, které zabil alkohol, kteří utrpěli infarkt, mrtvici. Znám i lidi, kteří zemřeli kurva mladí jen proto, aby se v nás cosi probud...

Anička.

Dávno tomu co jsem něco opravdového napsala. Když pominu svoji poslední knížku, která je opravdová až až. Možná, že až s odstupem času poznávám, jako moc sebe jsem do ní dala. V pondělí se mi stala taková zvláštní věc. Až tak zvláštní, že jsem ji vstřebávala do dneška. Byla jsem s klukama v parku (myslím tím své děti, ne žádné kumpány:-), sedím si tak na lavičce, čumím do blba, děti poletují všude okolo a najednou jako by se čas zastavil.  Stála naproti mě blonďatá holčička, asi 5 let a dívala se na mě. Ani se nepohnula. V mém vnímání časoprostoru to trvalo hodiny, ale v současné realitě to byla možná minuta. Ta holčička měla Downův syndrom. Měla otevřenou mysl, radostné oči a nic neočekávala. Najednou naše tiché pozorování přerušila její maminka. Přišla v tichosti, pohladila holčičku po ramenou a řekla "pojď". Blonďatá bytost v růžovém tričku nereagovala. Najednou maminku něžně odstrčila, přistoupila blíž a objala mě. Chtělo se mi brečet, ale ona se smála. Maminka zůstala zk...

Ze života s dětmi

Po dlouhé době jsem zase dostala chuť sepsat článek. Jak jste si asi všimli, už na blog nepřispívám zdaleka tak intenzivně jako dřív. Není to tím, že bych neměla co sdělit. Je to proto, že jsem ve fázi, kdy raději poslouchám a nasávám informace. Ale protože chci abyste se smáli, povím vám zase pár příhod od našeho rodinného krbu... Jak se rodí děti... Adámek je chlapec velmi zvídavý, to víme. Je to stará duše a na svůj věk je tak nějak jinde. Už nespočet kamarádek mi řeklo, že z něj vyzařuje cosi, co zkrátka není ani náhodou dětské. Je to možná moudrost a nebo zkušenosti z minulých životů. Dokonce i vím, že jsme se v mém životě potkali už podruhé :-) Onehdá přišel za Ondrou a položil klasickou otázku "jak se rodí děti". Popravdě jsem čekala nějakou pohádkovou historku o semínku, opylení, včeličkách a kytičkách. Ondra usrkl kávu a naprosto bez emocí pravil "penis se vsune do vagíny, v děloze spermie oplodní mámy vajíčko a je z toho dítě". Začala jsem se dusit. ...