Přeskočit na hlavní obsah

Punc oficiality - jsem na mateřské!

Mateřská dovolená započala svou vládu. Co vám budu povídat, je to šok. Poslední pátek v práci byl křest ohněm. Celou cestu domů jsem plakala tak, že si spolucestující při nejmenším mysleli, že v mém okolí někdo zhynul...


Pátek 11.12.2015 , den jako každý jiný. Pro někoho jistě, pro mě nikoliv. Řekněme si to na rovinu, práce je zdroj obživy a vždy se těšíme na každičkou dovolenou, která nám je umožněna. Když jsem si ale uvědomila, že má nastávající odpočinková pauza není vlastně dovolená v pravém slova smyslu, ale spíše nová životní etapa, měla jsem smíšené pocity. Mísil se ve mně smutek, napětí a nezadržitelná radost, kterou zažíváte jenom po lahvi sektu (ihned po smršti pozitivních pocitů následuje ten zvracecí u záchodové mísy).

Od kolegů, respektive přátel, jsem dostala opravdu krásné dárky, které samotné by stačily k pocitu neskonalého dojetí. Aby toho nebylo málo každý z nich mi věnoval krásné přání, které dle mého úsudku bylo opravdu od srdce. To byl konec. Brada se poklepávala jako na techno party do rytmu basů, oči se pomalu, ale jistě zalévaly slanou tekutinou. To nejlepší nakonec, říká se. Při mém odchodu mi všichni zatleskaly. No a bylo vymalováno. Přesně po třetím schodu jsem vytahovala balení kapesníčků se sovou a spustila ódu na slzavé údolí. Po hodině urputného vzlykání jsem vypadala jako mixamatózní králík.

O víkendu jsem svou pohřební náladu vstřebala. Asi to bylo tím, že jsem se opravdu dokonale zabavila. Třikrát jsem myla záchod (ne, že by to byla taková katastrofa, ale při následujícím mytí jsem vždy zapomněla na to první), upekla jsem další dvě várky vanilkových rohlíčku s nadměrnou dávkou rumu (tudíž nic pro děti a těhotné), kterých jsem snědla asi deset, chodila jsem na dálné procházky se psy, což nebylo nic pro ně (naši dva hoši by se raději viděli na kavalci u vyhřátého topení) a povídala jsem si s miminkem, které momentálně absolvovalo běžecký závod kamsi.

V pondělí jsem utrpěla šok. Vstala jsem jako obvykle, naondulovala si vlasy, pohlédla do skříně na zbytek použitelného šatstva, dala si věci do kabelky. Po veškeré této námaze jsem zjistila, že má velejízda do hlavního města se nekoná, tudíž jsem jela alespoň na nákup do Lidlu (kde, jsem nic nepotřebovala a přesto to stálo 852,-), abych svou námahu při ranním nahazování fasády zužitkovala.

Dnes je úterý a již je mi vše jasné. Mám čs pro sebe, můžu si číst a nemusím mít špatné svědomí. Tento fakt hodnotím za velice kladný! :-))





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

PAN JÁTRO A SLEČNA ŽLUČNÍK :-)

Játra a žlučník jsou kamarádi na život a na smrt, ba co více, jsou to životní partneři :-)  K čemu máme v těle játra? Játra váží cca 1,5kg, jsou hnědočervená a mají dva laloky. Plní přes 500 různých funkcí ( opravdu, nekecám :-) a dokáží regenerovat svou tkáň. Játra hromadí krev, v níž jsou obsaženy minerály, vitamíny a ostatní živiny. Všechna krev ze žaludku a vnitřností protéká játry a přijímá živiny. Játra absorbují a ukládají tuky, cukry, bílkoviny z naší stravy, které se pak v těle přemění na energii nebo se schovají do zásoby. Bílkoviny jsou štěpeny na aminokyseliny. Játra vyrábějí žluč, která se ukládá ve žlučníku. Jelikož filtrují krev, tak odstraňují jedy, toxiny, drogy, chemikálie z těla a štěpí je, aby mohly být vyloučeny.  A s čím se vytáhne žlučník ? Ve žlučníku se hromadí žluč vyrobená játry. Žluč štěpí tuky v potravě. Žluč také podporuje peristaltiku tlustého střeva.  Co když to nefunguje tak, jak má? Fyzické projevy  – nevolnost, zvracení,

Mladé ženy si neholí stehna?!

V průběhu léta probíhal můj velký, osobní průzkum. Nenápadně jsem si hrála na pozorovatele ženských nohou. Mé zjištění bylo bez nadsázky šokující. České ženy si z valné většiny holí nohy do výšky kolen. A co potom? Prales! Depilace, epilace, žiletky či vosk Já sama se mohu řadit do skupiny úchylů, kteří nesnáší chlupy . Vskutku. Neumím si představit ani fakt, že by si můj muž neholil porost v podpaží. Na druhou stranu jsem si vědoma toho, že je to pro mnoho žen sexy (což nechápu, jelikož smradlavé litry potu přestávají být přitažlivé ihned po zachycení v podpažním porostu). Vím, že jsem opravdu "lehce" vybočující z řady, jelikož se mi příčí i chlupatá hruď plná muněk. Omlouvám se, ale to nelze! Moje matka by mi záhy oponovala, jelikož pro ní - čím víc chlupatější muž, tím víc Adidas- bohudík ne vše se dědí! :-)) Vraťme se ale zpět k ženám, dívkám a možná v dnešní době i holčičkám . Je nad slunce jasné, že nohy jako laňka chce mít každá. Ovšem jsou li chlu

Dopis mému budoucímu "JÁ"

Ahoj Radu (vím, že se necítíš dobře v oslovení Radko, tak píšu "Radu"), pamatuješ, jak jsi byla skeptická a nedůvěřivá sama k sobě? Jak jsi nevěřila ve svůj vlastní úspěch a hodnoty? Vzpomínáš na to, jak jsi věřila řečem okolí? Jak jsi nebyla sama sebou? Jen jsi se škatulkovala a chtěla být nejlepší. A vidíš? Vidíš, jak daleko jsi to dotáhla? Te už se cítíš být opravdu ženou - jak uvnitř, tak navenek. Odložila jsi toho kluka do pozadí a dovoluješ si být krásná. Protože ty jsi. A jsi taky moc zajímavá. Každá žena, bytost je. Našla jsi se v psaní. Dovolila jsi prostoupit svoji přirozenost navenek skrze psané slovo. Už nemáš potřebu být přede všemi hezká. Umíš říci "ne". Víš, že okolí se prostřednictvím tebe jen zrcadlí. A hodně se ti ulevilo viď? Víc a víc věříš v sílu lásky a umíš žít okamžikem. Jsi sama sobě největším učitelem, přítelem a láskou. Víš, že nemusíš nikomu nic dokazovat. Umíš žít naplno a opravdově dýchat. Ale byla to cesta, viď? Nestydíš se z