Omlouvám se za vánoční útlum. Ale jak jsem již říkala, my vánoční lidé si užíváme svátky z plna hrdla, tudíž jsem nechtěla brejlit do počítače (občasné jsetí fejsbuku se nepo).
Jaké byly naše první Vánoce ve třech?
Hektické, ale skvělé! Náš malý knedlíček Áda chodí spát se slepicema, v 18 h. Marné snahy o odklad dítěte do peřin na půl 8 byly vetovány, jelikož pokud není přesně ve svůj čas v kutlochu, v 18:03 usíná na zemi.
Tudíž měl vánoční ráno, aby z toho něco měl. Ovšem spíše než li dary veledary ho zajímalo rozmanité cukroví na stole. Takže, balící papír jsem trhala v nadšeném oparu já, Adidi řval, jelikož mu Ondra odebral dva kusy lineckého z úst. Jako závdavek dostal kůrku staré šumavy.
Jakožto zlatý hřeb štědrovečerního rána jsem na "zlatém podnose" přinesla houpací berušku, do které kopl a šel si k lednici pro čokoládové pralinky (ty samozřejmě nedostal). Beruchu vzal na milost až na Boží hod.
Po našem hodobóžovém obdarovávání jsme se jali snídat. Cukroví, co jiného. Malý Božský využil naši nepozornosti a svrhl na sebe talíř rohlíčků. Během cca 5vteřin si jich narval do úst 5. Něco jsem vylovila, ale polykal to jako husa šišky, takže jsem z útrob jisto jistě nezachránila vše.
No a Štědrý večer se konal u mých rodičů. Adamit byl jako vyměněný. Šli jsme se radovat ke stromu již v 16 h, aby mohl jít Ada spát ve svou hodinku. S radostí se vrhal na darstvo. Největší úspěch měly gumové kostky a vyžebraná kůrka od vánočky :D Příští rok mu zabalíme jídlo!
A Silvestr?
No snad bych měla pomlčet. Po roce a půl jsem přišla domů v 5:20. Podělím se s vám ale o vtipnou historku z tohoto večera.
Když jsme se vraceli z onoho veselí s Božským domů (malý Božan spal u mých rodičů) v podchodu jsme narazili na košík z Penny. Ondřej mě do něj naložil, rozeběhl se a vezl mě poměrně značný kus. Měla jsem záchvat smíchu, strach z Městské policie a naklepanou řiť. Naše neskonalá jízda skončila tehdy, kdy se Božskému zamotala hlávka z požitého alkoholu a vozítkem, ve kterém jsem byla naloděna, narazil do odpadkového koše. Vyklopil mě a šel čůrat. :D
Jaké byly naše první Vánoce ve třech?
Hektické, ale skvělé! Náš malý knedlíček Áda chodí spát se slepicema, v 18 h. Marné snahy o odklad dítěte do peřin na půl 8 byly vetovány, jelikož pokud není přesně ve svůj čas v kutlochu, v 18:03 usíná na zemi.
Tudíž měl vánoční ráno, aby z toho něco měl. Ovšem spíše než li dary veledary ho zajímalo rozmanité cukroví na stole. Takže, balící papír jsem trhala v nadšeném oparu já, Adidi řval, jelikož mu Ondra odebral dva kusy lineckého z úst. Jako závdavek dostal kůrku staré šumavy.
Jakožto zlatý hřeb štědrovečerního rána jsem na "zlatém podnose" přinesla houpací berušku, do které kopl a šel si k lednici pro čokoládové pralinky (ty samozřejmě nedostal). Beruchu vzal na milost až na Boží hod.
Po našem hodobóžovém obdarovávání jsme se jali snídat. Cukroví, co jiného. Malý Božský využil naši nepozornosti a svrhl na sebe talíř rohlíčků. Během cca 5vteřin si jich narval do úst 5. Něco jsem vylovila, ale polykal to jako husa šišky, takže jsem z útrob jisto jistě nezachránila vše.
No a Štědrý večer se konal u mých rodičů. Adamit byl jako vyměněný. Šli jsme se radovat ke stromu již v 16 h, aby mohl jít Ada spát ve svou hodinku. S radostí se vrhal na darstvo. Největší úspěch měly gumové kostky a vyžebraná kůrka od vánočky :D Příští rok mu zabalíme jídlo!
A Silvestr?
No snad bych měla pomlčet. Po roce a půl jsem přišla domů v 5:20. Podělím se s vám ale o vtipnou historku z tohoto večera.
Když jsme se vraceli z onoho veselí s Božským domů (malý Božan spal u mých rodičů) v podchodu jsme narazili na košík z Penny. Ondřej mě do něj naložil, rozeběhl se a vezl mě poměrně značný kus. Měla jsem záchvat smíchu, strach z Městské policie a naklepanou řiť. Naše neskonalá jízda skončila tehdy, kdy se Božskému zamotala hlávka z požitého alkoholu a vozítkem, ve kterém jsem byla naloděna, narazil do odpadkového koše. Vyklopil mě a šel čůrat. :D
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.