Přeskočit na hlavní obsah

Náš běžný den...

Přišlo mi pár zpráv, kde se zajímáte o to co přes den dělám. Tož mohla bych říct "co je vám do toho", ale jelikož píšu blog, tak je jasné, že vám to mile ráda sdělím :-)

Zprvu bych ráda podotkla, že jsem na dovolené, takže bych jako nemusela dělat nic :-) A to že je to s mini Božským opravdu dovolená! Je to takový sultán Solimán, vládce náš, slunce naše jasné. A pokud mu dám něco do hubice (jídlo, ne pěstí) je vždy šťasten. Nuže, tím vším chci říci, že toho stíhám docela dost.

Každý náš den je jiný, ale pokusím se to kol okol shrnout:


  1. Okolo 5h se Adamit budí a zahuláká si z postýlky transport (otce) k nám do ložnice. Inu Ondra rozlepí bulvici, nastartuje pohon a cválá pro Didiho. Položí ho do postele mezi nás a spíme zvesela ještě tak do 7. Když ho ukecám, je možná i půl 8 - déle ne, to už mě pak šikanuje.
  2. Takže něco mezi 7:00 - 7:30 se hrabeme s Ádou z kutlochu. On jde na nočník, zapnu mu Dádu Patrasovou, dám do ruky zubní kartáček (jeho nej hračka a má Curaprox ve všech barvách:) A to samé vlastně provádím i já :D Jen zvolím o něco větší mísu než je ta jeho.
  3. Po ranní "hygieně" (já jsem ráda když si hrábnu do vlasů, strčím kartáček do úst a navlhčím oko) následuje snídaně. Adámek na mě z nočníku dost haleká, jelikož není rád hladový. Rychle ucmundim kaši, když je bída, dostane banán. Já sním zbytky.
  4. Pak si Adámek hraje většinou tak hodinu sám a já píšu něco do práce - pracuju na kus úvazku.
  5. Po cca 60 minutách mi visí malý Božský na noze, jdeme tedy stavět kostky, jezdit na odstrkovacím mopedu či skákat do peřin.
  6. Uplyne opět hodina a Áda řve "ham, mňam, mami". Musím mu tedy narvat něco do hrdla. A pak opět nočník, hovínko, tleskáme, tralala.
  7. Snažím se zase pracovat, jelikož píši ještě do novin. Ada mučí Charlese.
  8. Okolo 11 dostane Adamit polévku, navštíví červený nočník, oblékneme se a tradá do kočárku na dvouhodinový špacír. Adys spí, já mrznu nebo utrácím nesmyslně peníze.
  9. Po návratu domů je opět známá etuda s nočníkem a jídlem. Až tento proces skončí, většinou sedíme na podlaze, zpíváme a já háčkuju (má nová záliba). PS: Dnes mi Ada počůral "vlnu" protože jsem zapomněla jak na nočník, tak na plínu.
  10. Okolo 16 h chodí domu Božský. Mazlí se s Ádou, hrají si a já vařím, venčím psy, luxuju, stírám, peru, suším a obědvám :D
  11. V 17 h náš malý chlapík večeří nějakou tu hutnou polévku. Má to rád. 
  12. V 17:30 dělá cáky cáky - doslova.
  13. V 18:03 spí jako dudek.
  14. A pak mám buď lekce jógy a nebo zase pracuju. Božský kouká na bednu, pije božolé po čemž je prý nadsamec, tak máme styky :D

Takže asi tak. No a občas ještě chodíme s Adym na cvičení, navštěvujeme kamarádky, já chodím do fitka, doma cvičím jógu a tak...





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

PAN JÁTRO A SLEČNA ŽLUČNÍK :-)

Játra a žlučník jsou kamarádi na život a na smrt, ba co více, jsou to životní partneři :-)  K čemu máme v těle játra? Játra váží cca 1,5kg, jsou hnědočervená a mají dva laloky. Plní přes 500 různých funkcí ( opravdu, nekecám :-) a dokáží regenerovat svou tkáň. Játra hromadí krev, v níž jsou obsaženy minerály, vitamíny a ostatní živiny. Všechna krev ze žaludku a vnitřností protéká játry a přijímá živiny. Játra absorbují a ukládají tuky, cukry, bílkoviny z naší stravy, které se pak v těle přemění na energii nebo se schovají do zásoby. Bílkoviny jsou štěpeny na aminokyseliny. Játra vyrábějí žluč, která se ukládá ve žlučníku. Jelikož filtrují krev, tak odstraňují jedy, toxiny, drogy, chemikálie z těla a štěpí je, aby mohly být vyloučeny.  A s čím se vytáhne žlučník ? Ve žlučníku se hromadí žluč vyrobená játry. Žluč štěpí tuky v potravě. Žluč také podporuje peristaltiku tlustého střeva.  Co když to nefunguje tak, jak má? Fyzické projevy  – nevolnost, zvracení,

Mladé ženy si neholí stehna?!

V průběhu léta probíhal můj velký, osobní průzkum. Nenápadně jsem si hrála na pozorovatele ženských nohou. Mé zjištění bylo bez nadsázky šokující. České ženy si z valné většiny holí nohy do výšky kolen. A co potom? Prales! Depilace, epilace, žiletky či vosk Já sama se mohu řadit do skupiny úchylů, kteří nesnáší chlupy . Vskutku. Neumím si představit ani fakt, že by si můj muž neholil porost v podpaží. Na druhou stranu jsem si vědoma toho, že je to pro mnoho žen sexy (což nechápu, jelikož smradlavé litry potu přestávají být přitažlivé ihned po zachycení v podpažním porostu). Vím, že jsem opravdu "lehce" vybočující z řady, jelikož se mi příčí i chlupatá hruď plná muněk. Omlouvám se, ale to nelze! Moje matka by mi záhy oponovala, jelikož pro ní - čím víc chlupatější muž, tím víc Adidas- bohudík ne vše se dědí! :-)) Vraťme se ale zpět k ženám, dívkám a možná v dnešní době i holčičkám . Je nad slunce jasné, že nohy jako laňka chce mít každá. Ovšem jsou li chlu

Dopis mému budoucímu "JÁ"

Ahoj Radu (vím, že se necítíš dobře v oslovení Radko, tak píšu "Radu"), pamatuješ, jak jsi byla skeptická a nedůvěřivá sama k sobě? Jak jsi nevěřila ve svůj vlastní úspěch a hodnoty? Vzpomínáš na to, jak jsi věřila řečem okolí? Jak jsi nebyla sama sebou? Jen jsi se škatulkovala a chtěla být nejlepší. A vidíš? Vidíš, jak daleko jsi to dotáhla? Te už se cítíš být opravdu ženou - jak uvnitř, tak navenek. Odložila jsi toho kluka do pozadí a dovoluješ si být krásná. Protože ty jsi. A jsi taky moc zajímavá. Každá žena, bytost je. Našla jsi se v psaní. Dovolila jsi prostoupit svoji přirozenost navenek skrze psané slovo. Už nemáš potřebu být přede všemi hezká. Umíš říci "ne". Víš, že okolí se prostřednictvím tebe jen zrcadlí. A hodně se ti ulevilo viď? Víc a víc věříš v sílu lásky a umíš žít okamžikem. Jsi sama sobě největším učitelem, přítelem a láskou. Víš, že nemusíš nikomu nic dokazovat. Umíš žít naplno a opravdově dýchat. Ale byla to cesta, viď? Nestydíš se z