Hodně velkou část svého života jsem zkrátka nevěděla (né, že bych teď již věděla, ale tuším). Nějak jsem proplouvala všechno mi více méně vždycky vycházelo. Brala jsem to jako samozřejmost, ale až teď jsem opravdu vděčná. Za veškeré příležitosti, které mi přichází a já je s díky přijímám!
Základku jsem prošla bez většího učení s vyznamenáním (nechápu mou dvojku z matiky!). Na to, že učitelka v první třídě magistra Veselá (Veselá kráva, jako ten sýr, akorát hůř chutná. Je stará a tuhá) tvrdila mojí mamce, že jsem "ňáká divná", celkem dobrý.
Střední jsem si vybrala omylem, protože zdravotní laborant ze mně nebude ani v krizi (to se radši naučím šít). Odmaturovala jsem - dvě dvojky, dvě jedničky, takže ta divná to zvládla celkem obstojně.
Po zkoušce dospělosti jsem si ale nepřipadala ani trochu dospělá a vůbec jsem nevěděla, co bych měla dělat. Jediné, co mě v té době naplňovalo, byla angličtina. Zkusila jsem vysokou v Pardubicích, ovšem to byl omyl. Dostala jsem se sice na obor, kde brali 56 lidí, ale nějak to nebyl můj šálek kávy. Anglická filologie tedy padla za vlast.
Místo vysoké jsem to zkusila o trochu níže. Na rok jsem si švihla jazykovku a o rok později FCE. No a teď jsem se rozhodla, že zkusím ještě vyšší level CAE. Do porodu, aby bylo jasno. Po jazykovce přišla ještě VOŠ a kurzy psaní.
Ve svých 28 letech už vím, co od života chci. Každý den na tom pracuji a vím, že se mi to daří. A co to teda je?
Základku jsem prošla bez většího učení s vyznamenáním (nechápu mou dvojku z matiky!). Na to, že učitelka v první třídě magistra Veselá (Veselá kráva, jako ten sýr, akorát hůř chutná. Je stará a tuhá) tvrdila mojí mamce, že jsem "ňáká divná", celkem dobrý.
Střední jsem si vybrala omylem, protože zdravotní laborant ze mně nebude ani v krizi (to se radši naučím šít). Odmaturovala jsem - dvě dvojky, dvě jedničky, takže ta divná to zvládla celkem obstojně.
Po zkoušce dospělosti jsem si ale nepřipadala ani trochu dospělá a vůbec jsem nevěděla, co bych měla dělat. Jediné, co mě v té době naplňovalo, byla angličtina. Zkusila jsem vysokou v Pardubicích, ovšem to byl omyl. Dostala jsem se sice na obor, kde brali 56 lidí, ale nějak to nebyl můj šálek kávy. Anglická filologie tedy padla za vlast.
Místo vysoké jsem to zkusila o trochu níže. Na rok jsem si švihla jazykovku a o rok později FCE. No a teď jsem se rozhodla, že zkusím ještě vyšší level CAE. Do porodu, aby bylo jasno. Po jazykovce přišla ještě VOŠ a kurzy psaní.
Ve svých 28 letech už vím, co od života chci. Každý den na tom pracuji a vím, že se mi to daří. A co to teda je?
- Napsat knihu (hodně knih) :-)
- Projet se na slonovi
- Procestovat Bali
- Mít velkou a zdravou rodinu
- Vzdělávat se v józe
- Naučit se jezdit na koni
- Nepomlouvat lidi
- Být sama se sebou spokojená, smířená, pokorná
- Nesoudit
- Nehodnotit
- Podat si ruku s Rodenem
- Pořádně se naučit s,z BEZ PRAVIDEL ČESKÉHO PRAVOPISU
A jak jste na tom vy?
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.