Víte jaká jsem dřív byla? Úplně jiná. A to nejen vzhledově, ale vnitřně. Velký vliv měl na mou proměnu Adam, v momentální chvíli je to můj velký učitel. Klidný a vyrovnaný člověk bez předsudků a unáhlených soudů.
Moje změna netrvá dlouho. Možná mi nenápadně dýchala na záda, ale já jsem dělala, že jí necítím, nevidím. Byla jsem neuvěřitelně povrchní, pokrytecká a tak trošku pozérka. Soudila jsem lidi podle toho, jak vypadají - a to je přece to největší pokrytectví, nemyslíte?
Myslela jsem, že úspěch tkví v tom, kolik lidí vás ocení. Když to teď zpětně čtu, nic mi nepřipadá jako větší hloupost. Úspěch je přece to, že si ceníte sebe sama. Za zdánlivé maličkosti. Přestala jsem dělat co se má a dělám co chci. A můj život je tak naplněný. Píšu a ne proto, abych světu ukázala, jaká jsem "dobrá". Dělám to proto, že je v tom můj smysl života. Předávat slova a věty na papír. Vypsat se, kreativně tvořit a nechat stoupat svoje já.
Asi vám přijde, že je tenhle článek na mé poměry dost vážný, ale někdy je to prostě potřeba...
Hodně jsem záviděla a srovnávala se. Ale jak se můžou lidi srovnávat? Je to nesmysl. Každý jsme jiný, jedinečný. Srovnávání je ztráta času a zbytečně nám to ubírá na vnitřní kráse :-) Závist to samé. Protože teď, když něco opravdu chci, přeju si to. A přeju i ostatním. A jen to nejlepší, opravdu. Jsem šťastná, když je někdo veselý, má radost ze života. Možná vám to zní jako klišé, ale pro mě je to životní pravda...
A teď ten vzhled...jak uvnitř, tak vně. To jsou slova, která mají neuvěřitelnou moc. Když se podíváte na člověka, přesně víte jaký je uvnitř. Ta obálka kterou nosíme je jen vnitřní odraz. Spoustu lidí mi poslední dobou říká, že zářím, že mi to moc sluší. A víte co? No jasně! Vždyť já jsem se začala mít ráda a jsem na sebe hrdá za to, co všechno jsem dokázala. Není to sebestřednost...je to jen pochopení :-)
Moje změna netrvá dlouho. Možná mi nenápadně dýchala na záda, ale já jsem dělala, že jí necítím, nevidím. Byla jsem neuvěřitelně povrchní, pokrytecká a tak trošku pozérka. Soudila jsem lidi podle toho, jak vypadají - a to je přece to největší pokrytectví, nemyslíte?
Myslela jsem, že úspěch tkví v tom, kolik lidí vás ocení. Když to teď zpětně čtu, nic mi nepřipadá jako větší hloupost. Úspěch je přece to, že si ceníte sebe sama. Za zdánlivé maličkosti. Přestala jsem dělat co se má a dělám co chci. A můj život je tak naplněný. Píšu a ne proto, abych světu ukázala, jaká jsem "dobrá". Dělám to proto, že je v tom můj smysl života. Předávat slova a věty na papír. Vypsat se, kreativně tvořit a nechat stoupat svoje já.
Asi vám přijde, že je tenhle článek na mé poměry dost vážný, ale někdy je to prostě potřeba...
Hodně jsem záviděla a srovnávala se. Ale jak se můžou lidi srovnávat? Je to nesmysl. Každý jsme jiný, jedinečný. Srovnávání je ztráta času a zbytečně nám to ubírá na vnitřní kráse :-) Závist to samé. Protože teď, když něco opravdu chci, přeju si to. A přeju i ostatním. A jen to nejlepší, opravdu. Jsem šťastná, když je někdo veselý, má radost ze života. Možná vám to zní jako klišé, ale pro mě je to životní pravda...
A teď ten vzhled...jak uvnitř, tak vně. To jsou slova, která mají neuvěřitelnou moc. Když se podíváte na člověka, přesně víte jaký je uvnitř. Ta obálka kterou nosíme je jen vnitřní odraz. Spoustu lidí mi poslední dobou říká, že zářím, že mi to moc sluší. A víte co? No jasně! Vždyť já jsem se začala mít ráda a jsem na sebe hrdá za to, co všechno jsem dokázala. Není to sebestřednost...je to jen pochopení :-)
KRASNÉ! Vaše články jsou boží!
OdpovědětVymazatKristýna xx
Moc děkuju! :-)
OdpovědětVymazat