Moje drahá matka si zprvu myslela, že jsem se uhodila o futérka do hlávky. Některé kamarádky opěvovaly mou odvahu. Ani odvaha, ani futra. Prostě jednou máme dvě Áčka, takže mimino, nemimino, dovolená se neodkládá.
My a naše malá parta přátel, o třiceti lidech, jsme sbalili své skromné kuférky a jali se navštívit české horstvo. Zapůjčili jsme rakev (ne ta na věčný spánek, nýbrž ta cestovní). Cesta byla poklidná - málo řevu, jedno kojení, poklidná doprava. Zkrátka pohoda jazz.
Když jsme dorazili na místo, zanechali jsme veškerá zavazadla, včetně mužů, na parkovišti. My ženy, jsme se chopily dětí a vyrazily na cestu z kopce. Naštěstí jsme byly dobře vybavené pekáči (ne na kachnu, ale na sníh). A spolu s dětmi jsme frčely až k chatě.
Muži zatím naložili na rolbu naši zavazadlovou drobotinu a poté nás následovali do ubikace.
Celý týden se nesl v duchu obžerství, piva, "ice" (jak praví náš přítel Portugalec - a znamená to slivovice) a sněhových radovánek.
Albis byl výstavní miminečko. Chodil do kanafasu, za zvuku srčejícího kozího mléka, v 17:30. Poprvé se vzbudil na další nášup okolo 23h a poté až před 5 (to už ale oživl nadobro - och, jak je ten den krásně dlouhý). Přes den buď spal v kočárku či v manduce, hrál si na podložce a nebo očumoval situaci v lehátku. Takže Bertík za jedna!
Adámek taktéž prospěl na výbornou.
My a naše malá parta přátel, o třiceti lidech, jsme sbalili své skromné kuférky a jali se navštívit české horstvo. Zapůjčili jsme rakev (ne ta na věčný spánek, nýbrž ta cestovní). Cesta byla poklidná - málo řevu, jedno kojení, poklidná doprava. Zkrátka pohoda jazz.
Když jsme dorazili na místo, zanechali jsme veškerá zavazadla, včetně mužů, na parkovišti. My ženy, jsme se chopily dětí a vyrazily na cestu z kopce. Naštěstí jsme byly dobře vybavené pekáči (ne na kachnu, ale na sníh). A spolu s dětmi jsme frčely až k chatě.
Muži zatím naložili na rolbu naši zavazadlovou drobotinu a poté nás následovali do ubikace.
Celý týden se nesl v duchu obžerství, piva, "ice" (jak praví náš přítel Portugalec - a znamená to slivovice) a sněhových radovánek.
Albis byl výstavní miminečko. Chodil do kanafasu, za zvuku srčejícího kozího mléka, v 17:30. Poprvé se vzbudil na další nášup okolo 23h a poté až před 5 (to už ale oživl nadobro - och, jak je ten den krásně dlouhý). Přes den buď spal v kočárku či v manduce, hrál si na podložce a nebo očumoval situaci v lehátku. Takže Bertík za jedna!
Adámek taktéž prospěl na výbornou.
Tudíž dvě děti a dovolená? No jasně, že to jde! Hlavní je být v klidu a nestresovat!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.