Jmenuju se Adam, jsou mi 2...

..a umím spoustu užitečných věcí! Něco mě naučila maminka (a dělá, že ne), něco tatínek (chlubí se tím), něco děda (nechtěně), něco babí a zbytek jsem odposlouchal (nenápadně).

8. února mi byly dva. Jakože roky. Jmenuju se Adam Sezima a nejvíc na světě miluju jídlo. Hned za mafem (čti masem), následují těstoviny a ogult (čti jogurt). A ihned za tím vším Bertíček, máma a táta.

I když si se mnou máma často hraje, občas musí dát Beltímu mléko a to pak nevím do čeho píchnout. A tak vymýšlím kdesi cosi. Třeba odeberu vejce z lednice a klepu je dovnitř, do WC, o záchodové prkénko. A máma pak řve a já ji zacpávám pusu, páč mě to štve. A jí štvu asi já, protože potom počítá do tří a na "3" následuje sekec, kterej mi přijde vtipnej.

Ale už mi jsou ty dvaaa, takže se musím pochlubit, co umím!

• Vím, že kluci mají pinďoula a holky magínu.
• Taky vím, že kluk je táta, děda, Bertí a já. Holka je babi, Sári a máma.
• Vím, že když se mi něco nepovede, říká se "kurva dopdele" (slyším to často u dědy a tak to říkám taky).
• Taky máma říká, že když někoho potkám, musím říct "dobý den" a pak "nascheanou". Tak to žikám taky.
• Pak vím, že má máma dudy a teče z nich mlíko. To táta nemá. Ten má pinďoula.
• Jo a táta žiká, že se holkám řiká "pojď sem číčo". Tak jsem včera na kolonádě plácnul po zadku jednu holku a řekl jí číčo. Máma se hrozně smála, páč to byla ňáká Iva Kubelková a natáčela Jak se staví sen.
• Nenosím plíny už od června a to ani na noc! Héééč!
• Občas můžu Harribo, když není máma doma.
• Jo a taky prej pojedeme k móži. To jsem tý Ivě taky řekl.

Tak to jsem já teď!