Stejně tak, jako je velmi důležité s dětmi být, je naprosto stejně důležité být bez nich. Možná vás přepadly někdy pocity, že se vám chce skočit z okna, prodat vaše milované poupátko a nebo ho seřezat na jednu hromadu. Nic z toho neuděláte. Možná proto, že je to jen momentální citový kolaps a možná proto, že máte strach z policie :D
Byla bych ráda, kdybyste tento můj článek nebrali příliš vážně, protože svoje děti samozřejmě zabít nechci (většinou) :D
O své děti se staráme. Je to tak nějak přirozené a stejně nám nic jiného nezbývá. Dokud si neumí to naše rozkošné robě samo odskočit na toaletu a ostříknout řiťku v bidetu, zkrátka musíte jít a čuchat ta hovna všude okolo. Tedy vlastně nejen čuchat, ale i otírat a ještě se tvářit, že je to strašně roztomilý.
Děťátko nejprve kojíte, potom krmíte, šišláte na něj, občas se před ostatníma matkama na pískovišti tváříte, že vás ten váš malej kedloubek fakt nikdy nesere, a že je skoro Bůh (ó Dío). Ale ruku na srdce, občas máte sakra chuť se pořádně ožrat, nebo kopnout do futer či předstírat, že vůbec žádné děti nemáte a být stejně bezprostřední jako kdysi po melounové vodce.
S tím ale už nic neuděláme. Děti máme a milujeme je. Takže nám zbývá jediná možnost - občas je odložit. Nejlépe k babičce, dědečkovi, spolehlivé tetičce či chůvě - babybox bych vynechala. A když najdete - pro vás tu nejlepší alternativu odkladu - musíte si užívat každé minuty. A víte co je v tu chvíli nejlepší? Že nemusíte dělat vůbec nic a nebo cokoliv se vám zlíbí.
Například my jsme s Ondrou vyrazili na víkend do Rokytnice. Místo Alberta a Adama jsme vzali Lukáše a Míšu (ne, nejsou to děti sousedů, ani pár gayů, protože Míša je holka). Ano, jel s námi druhý pár, který taktéž odložil své (zatím jediné) dítě. A víte co? Bylo to sakra boží!
Stýskalo se nám, to je jasné, ale tak nějak hezky. Věděli jsme, že je o naše kluky krásně postaráno a je na čase to pořádně rozbalit. Byl gin s tonicem, byl výšlap na Dvoračky, byl smažák, byl sex (ne ve čtyřech), byl nerušený spánek celou noc, byla sranda, spontánnost a sud s vodou o teplotě 40 stupňů.
Přikládám jedno video, které se mi zdálo nepublikovatelné, ale nakonec bych se s vámi ráda podělila o náladu rozparáděných rodičů - seriózních samozřejmě.
Byla bych ráda, kdybyste tento můj článek nebrali příliš vážně, protože svoje děti samozřejmě zabít nechci (většinou) :D
O své děti se staráme. Je to tak nějak přirozené a stejně nám nic jiného nezbývá. Dokud si neumí to naše rozkošné robě samo odskočit na toaletu a ostříknout řiťku v bidetu, zkrátka musíte jít a čuchat ta hovna všude okolo. Tedy vlastně nejen čuchat, ale i otírat a ještě se tvářit, že je to strašně roztomilý.
Děťátko nejprve kojíte, potom krmíte, šišláte na něj, občas se před ostatníma matkama na pískovišti tváříte, že vás ten váš malej kedloubek fakt nikdy nesere, a že je skoro Bůh (ó Dío). Ale ruku na srdce, občas máte sakra chuť se pořádně ožrat, nebo kopnout do futer či předstírat, že vůbec žádné děti nemáte a být stejně bezprostřední jako kdysi po melounové vodce.
S tím ale už nic neuděláme. Děti máme a milujeme je. Takže nám zbývá jediná možnost - občas je odložit. Nejlépe k babičce, dědečkovi, spolehlivé tetičce či chůvě - babybox bych vynechala. A když najdete - pro vás tu nejlepší alternativu odkladu - musíte si užívat každé minuty. A víte co je v tu chvíli nejlepší? Že nemusíte dělat vůbec nic a nebo cokoliv se vám zlíbí.
Například my jsme s Ondrou vyrazili na víkend do Rokytnice. Místo Alberta a Adama jsme vzali Lukáše a Míšu (ne, nejsou to děti sousedů, ani pár gayů, protože Míša je holka). Ano, jel s námi druhý pár, který taktéž odložil své (zatím jediné) dítě. A víte co? Bylo to sakra boží!
Stýskalo se nám, to je jasné, ale tak nějak hezky. Věděli jsme, že je o naše kluky krásně postaráno a je na čase to pořádně rozbalit. Byl gin s tonicem, byl výšlap na Dvoračky, byl smažák, byl sex (ne ve čtyřech), byl nerušený spánek celou noc, byla sranda, spontánnost a sud s vodou o teplotě 40 stupňů.
Přikládám jedno video, které se mi zdálo nepublikovatelné, ale nakonec bych se s vámi ráda podělila o náladu rozparáděných rodičů - seriózních samozřejmě.
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.