Dlouho jsem vám nic nenapsala. A nebylo to kvůli tomu, že bych neměla dostatek času. Spíš jsem měla pocit, že nemám co napsat.
S koncem roku se toho hodně událo. Ne pouze v mém životě, ale i v těch okolních. Snad každý můj blízký prožíval nějakou změnu, zkoušku, ztrátu, nebo vítal na svět nového člena naší krásné Země. A já jsem byla jako houba. Všechno jsem to nasávala. A pak najednou "prsk" a skočil na mě můj pověstný strach a úzkost. Asi jsem byla zbytečně moc plná toho všeho...
Změny, které se dějí, nechci ještě moc ventilovat, ale jedná se o skvělé věci. Dostávám pár věcí na zlatém podnose a já jsem se zkrátka trošku zalekla. Bylo to moc rychlé a nečekané. Najednou se ve mně projevily "račí" pudy a já jsem měla tendence dělat jeden krok vpřed a dva zpátky. Když tu mi došlo - nemůžu se v životě nikam posunout, pokud budu jen couvat. Musím, tedy vlastně chci, tomu strachu nakopat zadek.
Jsem volba. Mám volbu. Jsem svobodný člověk, který nic nemusí. Bohužel na to jen někdy zapomenu.
A teď mi řekněte, mají všichni raci strach ze změn? A je jedno, jestli jsou dobré, nebo špatné - zkrátka jsou. Najednou musíte poodstoupit ze své komfortní zóny a doslova vás zaplaví vlna emocí. A nemůžete nic. Jen je do sebe necháte narážet a čekáte až to skončí...
Ale pokud se nezaleknete, nakonec zjistíte, že to vlastně stojí za to...
S koncem roku se toho hodně událo. Ne pouze v mém životě, ale i v těch okolních. Snad každý můj blízký prožíval nějakou změnu, zkoušku, ztrátu, nebo vítal na svět nového člena naší krásné Země. A já jsem byla jako houba. Všechno jsem to nasávala. A pak najednou "prsk" a skočil na mě můj pověstný strach a úzkost. Asi jsem byla zbytečně moc plná toho všeho...
Změny, které se dějí, nechci ještě moc ventilovat, ale jedná se o skvělé věci. Dostávám pár věcí na zlatém podnose a já jsem se zkrátka trošku zalekla. Bylo to moc rychlé a nečekané. Najednou se ve mně projevily "račí" pudy a já jsem měla tendence dělat jeden krok vpřed a dva zpátky. Když tu mi došlo - nemůžu se v životě nikam posunout, pokud budu jen couvat. Musím, tedy vlastně chci, tomu strachu nakopat zadek.
Jsem volba. Mám volbu. Jsem svobodný člověk, který nic nemusí. Bohužel na to jen někdy zapomenu.
A teď mi řekněte, mají všichni raci strach ze změn? A je jedno, jestli jsou dobré, nebo špatné - zkrátka jsou. Najednou musíte poodstoupit ze své komfortní zóny a doslova vás zaplaví vlna emocí. A nemůžete nic. Jen je do sebe necháte narážet a čekáte až to skončí...
Ale pokud se nezaleknete, nakonec zjistíte, že to vlastně stojí za to...
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.