Mluvit o jiných lidech, hodnotit je, poukazovat na jejich "chyby", škatulkovat, to je zkrátka asi součást lidského pokolení. Ale co když to dělat nechcete?
Třeba já, já to dělat nechci. Ale nejprve bych ráda řekla, že nejsem žádná světice a dříve jsem to dělala taky. A dost. Možná jsem se tím snažila zakrýt své chyby, zmatek sama v sobě nebo to byl nedostatek sebedůvěry. Nic z toho mě neomlouvá, ale jak řekl pan Kafka: "Minulost je mrtvá, život začal právě teď". Nemá cenu se babrat v tom co bylo, jaká jsem byla špatná. Je mnohem lepší si své chyby uvědomit, poučit se a dál jít jinou cestou. Sebetrýzeň ještě nikdy nikomu nepomohla.
A i teď, když jsem to vzala za opačný konec, je několik lidí, se kterými si nerozumím, odlišně rezonujeme a tak nějak nesouzníme. Ale víte co se změnilo? Nekydám na ně hnůj. Věřím, že každý člověk je v jádru dobrý a v tuto chvíli je jen dobrý pro někoho jiného. Ne pro mě a já nejsem pro něj. A není to dobře ani špatně, zkrátka to je.
A co dělám, když začne někdo někoho přede mnou pomlouvat? Mlčím. Poslouchám. Nehodnotím. A když mě vadí něco na někom? Nejdřív si zkusím uvědomit, co mi ten dotyčný asi zrcadlí. Když to objevím, zapracuju na sobě a potom si na onom člověku hledám hezké vlastnosti, věci (někdy to jde ztuha, ale jde to).
A když někomu vadí něco na mně? Zrcadlím jenom něco já jemu. A je mi ctí, že mu mohou posloužit :-)
Pojďme zkusit místo toho špatného, hledat dobré. Neházet si klacky pod nohy, nespekulovat a hlavně nebuďme zlí. Na světě je krásně, tak si to pojďme spíš užít.
Třeba já, já to dělat nechci. Ale nejprve bych ráda řekla, že nejsem žádná světice a dříve jsem to dělala taky. A dost. Možná jsem se tím snažila zakrýt své chyby, zmatek sama v sobě nebo to byl nedostatek sebedůvěry. Nic z toho mě neomlouvá, ale jak řekl pan Kafka: "Minulost je mrtvá, život začal právě teď". Nemá cenu se babrat v tom co bylo, jaká jsem byla špatná. Je mnohem lepší si své chyby uvědomit, poučit se a dál jít jinou cestou. Sebetrýzeň ještě nikdy nikomu nepomohla.
A i teď, když jsem to vzala za opačný konec, je několik lidí, se kterými si nerozumím, odlišně rezonujeme a tak nějak nesouzníme. Ale víte co se změnilo? Nekydám na ně hnůj. Věřím, že každý člověk je v jádru dobrý a v tuto chvíli je jen dobrý pro někoho jiného. Ne pro mě a já nejsem pro něj. A není to dobře ani špatně, zkrátka to je.
A co dělám, když začne někdo někoho přede mnou pomlouvat? Mlčím. Poslouchám. Nehodnotím. A když mě vadí něco na někom? Nejdřív si zkusím uvědomit, co mi ten dotyčný asi zrcadlí. Když to objevím, zapracuju na sobě a potom si na onom člověku hledám hezké vlastnosti, věci (někdy to jde ztuha, ale jde to).
A když někomu vadí něco na mně? Zrcadlím jenom něco já jemu. A je mi ctí, že mu mohou posloužit :-)
Pojďme zkusit místo toho špatného, hledat dobré. Neházet si klacky pod nohy, nespekulovat a hlavně nebuďme zlí. Na světě je krásně, tak si to pojďme spíš užít.
 |
| Nenalíčená, v polovině práce, večerka cca 1:30 hodin. |
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.