Přeskočit na hlavní obsah

Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti

Jsem knihomol a ač preferuji literaturu vážnějšího charakteru, tato kniha mě naprosto odbourala! :-)
Autor je humorista přesně podle mého gusta! Nebojí se ironie, nadsázky, kritiky, něžné rýpavosti a vtipu sobě vlastnímu!


Deník vznikl na základě vele úspěšného blogu, který píše pan Dominik Landsman s příchodem prvního potomka Čeňka ( přízvisko, které velmi rád užívá, aby neprozradil opravdové jméno svého syna). Myslím si, že každá žena by měla této knize věnovat čas. Uvidíte celou situaci z ptačí perspektivy. Tedy z té mužské. Co nám přijde jako banalita, je pro muže něco jako výstup na Mount Everest. Taková ta ženská klasika. Umýt nádobí ( to je ještě hračka), uvařit oběd ( to už se celá situace přiostřuje) či vyprat prádlo ( zaděláno na opravdovou katastrofu).

A do toho se ještě starat o dítě? Autor knihy byl ze začátku velký pozitivec. Byl naladěn na "dovolenou", kdy občas pohoupe dítě na kolenou, vrazí mu lahev do ústního otvoru, otevře si lahváče a pustí si partu tajtrlíků běhajících po zeleném hřišti s merunou pod chodidlem. Ale opak se stal pravdou. Sám sobě si přiznává, že mateřská dovolená nešla od té pravé dovolené ani 100 kilometrovou oklikou.

Nejhorší situace nastane, když zjistí, že slovo "sex" , nedej bože samotný akt zná pouze z filmů pro dospělé. Hledá skulinky, cesty, možnosti, jak se dostat ke své ženě, která by jeho pocity opětovala :-)

A víc Vám neřeknu. Přečtěte si to! :-)





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vše nemusí být tak jak se zdá

 Myslím, že hlavní záměr té srajdy na "C" (záměrně odmítám zveřejnit název, protože se mi celá kauza příčí) bylo rozdělit lidi. Poštvat je proti sobě. To už tady párkrát bylo ne? Tenkrát se nosili žlutý hvězdy, v módě byl oplzlý knírek a modré oči. Začalo tot taky nevině. Někde zas ženám holí hlavy, aby si posléze mohly vzít paruky a ukázat tak svému muži, že je pro ně ten jediný. O kousek dál nosí ženy zahalené tváře a nosí smutné oči. Podobnost čistě náhodná? Svoboda prý není zadarmo. Asi není úplná náhoda, že celý finanční systém ovládá pár, dejme tomu, bohatých loutek, které hýbají nitkami těch menších figurek na jevišti. Ale to vlastně s tím "céčkem" vůbec nesouvisí že.. "To říkáte, protože vám na to nikdo neumřel". Ne neumřel. A neznám nikoho, kdo by umřel POUZE NA "C". Znám spoustu lidí, které rozežírala rakovina, které zabil alkohol, kteří utrpěli infarkt, mrtvici. Znám i lidi, kteří zemřeli kurva mladí jen proto, aby se v nás cosi probud...

Anička.

Dávno tomu co jsem něco opravdového napsala. Když pominu svoji poslední knížku, která je opravdová až až. Možná, že až s odstupem času poznávám, jako moc sebe jsem do ní dala. V pondělí se mi stala taková zvláštní věc. Až tak zvláštní, že jsem ji vstřebávala do dneška. Byla jsem s klukama v parku (myslím tím své děti, ne žádné kumpány:-), sedím si tak na lavičce, čumím do blba, děti poletují všude okolo a najednou jako by se čas zastavil.  Stála naproti mě blonďatá holčička, asi 5 let a dívala se na mě. Ani se nepohnula. V mém vnímání časoprostoru to trvalo hodiny, ale v současné realitě to byla možná minuta. Ta holčička měla Downův syndrom. Měla otevřenou mysl, radostné oči a nic neočekávala. Najednou naše tiché pozorování přerušila její maminka. Přišla v tichosti, pohladila holčičku po ramenou a řekla "pojď". Blonďatá bytost v růžovém tričku nereagovala. Najednou maminku něžně odstrčila, přistoupila blíž a objala mě. Chtělo se mi brečet, ale ona se smála. Maminka zůstala zk...

Ze života s dětmi

Po dlouhé době jsem zase dostala chuť sepsat článek. Jak jste si asi všimli, už na blog nepřispívám zdaleka tak intenzivně jako dřív. Není to tím, že bych neměla co sdělit. Je to proto, že jsem ve fázi, kdy raději poslouchám a nasávám informace. Ale protože chci abyste se smáli, povím vám zase pár příhod od našeho rodinného krbu... Jak se rodí děti... Adámek je chlapec velmi zvídavý, to víme. Je to stará duše a na svůj věk je tak nějak jinde. Už nespočet kamarádek mi řeklo, že z něj vyzařuje cosi, co zkrátka není ani náhodou dětské. Je to možná moudrost a nebo zkušenosti z minulých životů. Dokonce i vím, že jsme se v mém životě potkali už podruhé :-) Onehdá přišel za Ondrou a položil klasickou otázku "jak se rodí děti". Popravdě jsem čekala nějakou pohádkovou historku o semínku, opylení, včeličkách a kytičkách. Ondra usrkl kávu a naprosto bez emocí pravil "penis se vsune do vagíny, v děloze spermie oplodní mámy vajíčko a je z toho dítě". Začala jsem se dusit. ...