Přeskočit na hlavní obsah

Věděli jste?

Rozhodla jsem se, že je na čase na sebe něco prásknout :-) 

Bojím se holubů

A kdyby jen to. Leká mě i drůbež, andulky a kachny. Holuby uvádím jen z toho důvodů, že jsou pro mou osobu z celého ornitologického seznamu největší hrozbou :-) Jakmile spatřím ty jejich červené nožičky třepetající se po dlážděném chodníku, popadá mě panika. Vždy mají přednost v jízdě! To znamená, že pokud se vyskytneme na stejné straně cesty, vždy opouštím terén!



Nesnáším zmrzlinové kornouty

Zvláštní, že? Jsem velký milovník zmrzliny. Dalo by se říci, že nebýt pizzy a smažáku s tatarkou, je to mé nejoblíbenější "jídlo". Pokud ale přijde řeč na přeslazený kornoutek, odhazuji ho v dál a to jest do koše. Nedokážu sama přesně specifikovat mé konkrétní stanovisko, které zapříčinilo onu nechuť k této cukrovince. Zřejmě to není můj šálek kávy.


Miluju knížky

Nic co by mé okolí nevědělo.Není pro mě lepšího dárku než psané slovo ( kromě snubního prstenu, který jsem již obdržela a Volswagena New Beetle  :D ) Dříve jsem měla jeden žánr, který jsem odmítala opustit. Dnes, jakožto zkušený knihomol, miluju rozmanitost a ráda se pouštím do čehokoliv kromě příručky pro zahrádkáře.


Jóga

Smysl, směr mého života. Není to pouze o pohybu, ale o filozofii učení samotného. S tím souvisí i Buddhismus, který ač nevyznávám, je mi velice blízký. Dýchání v pohybu, to je jóga. Stručně, jasně. Bez dechu nezvládneme nic, proto je natolik dobré se s ním ztotožnit a umět ho používat.



Nesnáším neustlanou postel


Jak říká má drahá maminka, to by mě čert vzal! Nejde pouze o to, že to špatně vypadá, ale ustlaná postel pro mě znamená pomyslné ukončení něčeho starého a příprava na nové začátky. Co je krásnějšího, než večer spočinou v útulném, oko vábícím kanafasu? 


Úchyl na pachy

Nejsem žádný fetišista, nelekejte se. Tak daleko má úchylka zatím nesahá. Začněme u klasické aviváže. To je nenahraditelná vůně. Jsem schopná prát prádlo třeba třikrát po sobě, dokud nedosáhne požadovaného stupně aromatu :D To člověk potom ušetří na parfémech, když je celý vyvoněný v Lenoru :-) Další kapitolou by mohly být osvěžovače vzduchu ( v našem bytě o velikosti 72 m je jich celkem 5 kusů), vonné aroma oleje ( 15 druhů v mé sbírce, která stále roste), různé desinfekce, leštiče, pohlcovače pachu ( množství nezveřejním, někdo by mě mohl udat do Bohnic :D ) Výjimku tvoří pouze krásný zástupce mužského pokolení nahoře bez v potním oparu :-))







Komentáře

Okomentovat

Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vše nemusí být tak jak se zdá

 Myslím, že hlavní záměr té srajdy na "C" (záměrně odmítám zveřejnit název, protože se mi celá kauza příčí) bylo rozdělit lidi. Poštvat je proti sobě. To už tady párkrát bylo ne? Tenkrát se nosili žlutý hvězdy, v módě byl oplzlý knírek a modré oči. Začalo tot taky nevině. Někde zas ženám holí hlavy, aby si posléze mohly vzít paruky a ukázat tak svému muži, že je pro ně ten jediný. O kousek dál nosí ženy zahalené tváře a nosí smutné oči. Podobnost čistě náhodná? Svoboda prý není zadarmo. Asi není úplná náhoda, že celý finanční systém ovládá pár, dejme tomu, bohatých loutek, které hýbají nitkami těch menších figurek na jevišti. Ale to vlastně s tím "céčkem" vůbec nesouvisí že.. "To říkáte, protože vám na to nikdo neumřel". Ne neumřel. A neznám nikoho, kdo by umřel POUZE NA "C". Znám spoustu lidí, které rozežírala rakovina, které zabil alkohol, kteří utrpěli infarkt, mrtvici. Znám i lidi, kteří zemřeli kurva mladí jen proto, aby se v nás cosi probud...
Okomentovat
Další informace

Anička.

Dávno tomu co jsem něco opravdového napsala. Když pominu svoji poslední knížku, která je opravdová až až. Možná, že až s odstupem času poznávám, jako moc sebe jsem do ní dala. V pondělí se mi stala taková zvláštní věc. Až tak zvláštní, že jsem ji vstřebávala do dneška. Byla jsem s klukama v parku (myslím tím své děti, ne žádné kumpány:-), sedím si tak na lavičce, čumím do blba, děti poletují všude okolo a najednou jako by se čas zastavil.  Stála naproti mě blonďatá holčička, asi 5 let a dívala se na mě. Ani se nepohnula. V mém vnímání časoprostoru to trvalo hodiny, ale v současné realitě to byla možná minuta. Ta holčička měla Downův syndrom. Měla otevřenou mysl, radostné oči a nic neočekávala. Najednou naše tiché pozorování přerušila její maminka. Přišla v tichosti, pohladila holčičku po ramenou a řekla "pojď". Blonďatá bytost v růžovém tričku nereagovala. Najednou maminku něžně odstrčila, přistoupila blíž a objala mě. Chtělo se mi brečet, ale ona se smála. Maminka zůstala zk...
1 komentář
Další informace

Ze života s dětmi

Po dlouhé době jsem zase dostala chuť sepsat článek. Jak jste si asi všimli, už na blog nepřispívám zdaleka tak intenzivně jako dřív. Není to tím, že bych neměla co sdělit. Je to proto, že jsem ve fázi, kdy raději poslouchám a nasávám informace. Ale protože chci abyste se smáli, povím vám zase pár příhod od našeho rodinného krbu... Jak se rodí děti... Adámek je chlapec velmi zvídavý, to víme. Je to stará duše a na svůj věk je tak nějak jinde. Už nespočet kamarádek mi řeklo, že z něj vyzařuje cosi, co zkrátka není ani náhodou dětské. Je to možná moudrost a nebo zkušenosti z minulých životů. Dokonce i vím, že jsme se v mém životě potkali už podruhé :-) Onehdá přišel za Ondrou a položil klasickou otázku "jak se rodí děti". Popravdě jsem čekala nějakou pohádkovou historku o semínku, opylení, včeličkách a kytičkách. Ondra usrkl kávu a naprosto bez emocí pravil "penis se vsune do vagíny, v děloze spermie oplodní mámy vajíčko a je z toho dítě". Začala jsem se dusit. ...
Okomentovat
Další informace