Celý život jsem byla opravdu abnormální přívrženec léta. Možná proto, že jsem byla prázdninové miminko, možná proto, že jsem rak. Ovšem s příchodem spermie do mé dělohy se vše změnilo.
Letošní tepelné klima pro mě bylo utrpení svatého Antoníčka. Jistě k tomu přispěl i onen fakt, že jsem zrovna prožívala zvracející počátky svého těhotenství. Chodit se koupat mě nebavilo. Nikdy jsem nebyla vytříbený plavec. Už na základní škole - prvním stupni - kdy byla plná třída delfínu, jsem byla pulec. Myslím si, že ani na rybu jsem to nedotáhla. To mi zůstalo. Udělám si pár temp, aby se neřeklo a za pomoci panického strachu z podvodních živočichů se odebírám do mělkých vod.
U moře je situace ještě zcela závažnější. Mám nefalšovanou hrůzu ze žraloků. I v Chorvatsku. Možná i na Balatonu :D Na zahraniční dovolené si tak lebedím téměř na břehu, nechám se omývat vlnou a chytám bronz. Tím můj plavecký výkon končí. Jednou jsem omylem usnula na lehátku, doplula až k bojkám a trauma zvané čelisti mě doprovázelo celou cestu zpět na břeh.
Miluju slunce, to mi zůstalo. Ať už to jarní, zimní, podzimní nebo přehnané, letní. Dodá člověku tu nezbytně potřebnou energii, která nám v takových dnech - jako je například dneska - chybí. Ovšem všeho s mírou! Letošní sezóna byla opravdu přemrštěná. 120 stupňů ve stínu nebylo možné akceptovat! Tála jsem za chůze. Dovoluji si polemizovat, že bude Adam celý fotr Ondřej, který je horal každým coulem. Asi mě ty lyže neminou...
Nastal zlom, oblíbenost léta odkládám na neurčito. Zamilovala jsem si podzim, dlouhé svetry, huňaté šály, barvy všude kol dokol :-) Těším se i na zimu, sníh a hlavně Vánoce. Horší to bude s garderóbou. Odmítám si totiž kupovat přemrštěně drahý zimní, těhotenský koverkot. To raději budu chodit pupkem vpřed.
Letošní tepelné klima pro mě bylo utrpení svatého Antoníčka. Jistě k tomu přispěl i onen fakt, že jsem zrovna prožívala zvracející počátky svého těhotenství. Chodit se koupat mě nebavilo. Nikdy jsem nebyla vytříbený plavec. Už na základní škole - prvním stupni - kdy byla plná třída delfínu, jsem byla pulec. Myslím si, že ani na rybu jsem to nedotáhla. To mi zůstalo. Udělám si pár temp, aby se neřeklo a za pomoci panického strachu z podvodních živočichů se odebírám do mělkých vod.
U moře je situace ještě zcela závažnější. Mám nefalšovanou hrůzu ze žraloků. I v Chorvatsku. Možná i na Balatonu :D Na zahraniční dovolené si tak lebedím téměř na břehu, nechám se omývat vlnou a chytám bronz. Tím můj plavecký výkon končí. Jednou jsem omylem usnula na lehátku, doplula až k bojkám a trauma zvané čelisti mě doprovázelo celou cestu zpět na břeh.
Miluju slunce, to mi zůstalo. Ať už to jarní, zimní, podzimní nebo přehnané, letní. Dodá člověku tu nezbytně potřebnou energii, která nám v takových dnech - jako je například dneska - chybí. Ovšem všeho s mírou! Letošní sezóna byla opravdu přemrštěná. 120 stupňů ve stínu nebylo možné akceptovat! Tála jsem za chůze. Dovoluji si polemizovat, že bude Adam celý fotr Ondřej, který je horal každým coulem. Asi mě ty lyže neminou...
Nastal zlom, oblíbenost léta odkládám na neurčito. Zamilovala jsem si podzim, dlouhé svetry, huňaté šály, barvy všude kol dokol :-) Těším se i na zimu, sníh a hlavně Vánoce. Horší to bude s garderóbou. Odmítám si totiž kupovat přemrštěně drahý zimní, těhotenský koverkot. To raději budu chodit pupkem vpřed.
Jaký je závěr? Zimě hurá, létu vale!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.