Myslím si, že každý z nás má rád jídlo. Třeba v rozdílné míře, ale máme to v sobě. Jíme rozdílné věci a odlišná množství, jen to nás odlišuje. Specifická skupina jsou ale těhotné ženy. Ty jí podle mé zkušenosti pořád, stále a bez přestávky...
V dobách dávno minulých - cca před sedmi měsíci - jsem se snažila své jídlo poměrně dost korigovat a opravdu sledovat co jím. Pusu jsem otevírala, jako husa polykajíc šišky, asi 5x denně. Snídaně, sváča, oběd, sváča, večeře. Rozmanité druhy potravin, hodně ovoce, zeleniny, žádné pečivo, nulový příjem masa, omezeně mléčné výrobky.
Říkám, že Adámek je prasák po tatínkovi. Je mu úplně jedno co jí, hlavně když nemá hlad! Lázeňská oplatka, loupák, loupák číslo dvě, sekaná s hořčicí...to by mu šlo. Není možné mít pusu prázdnou více než hodinu. Jediné, co jsem ho naučila, je neládovat se na noc. Trvalo mi to asi 5 měsíců, ale nyní mám vyhráno! Největší záchvat hladu je asi v 5 ráno, kdy musím spořádat opravdu vydatnou snídani.
Pomalu ale jistě pozoruji svůj hrudník dmoucí a říkám si stop, kdežto můj partner říká "do toho, do toho". Pupíček se z miniaturního mění na očividný a z Adámka se stává pořádný habán! Nohy zůstávají štíhlé - díky Bohu za ty dary, stejně tak jakožto ruce. Asi budu zvířátko z kaštanu, což mi přijde velice komická představa!
V dobách dávno minulých - cca před sedmi měsíci - jsem se snažila své jídlo poměrně dost korigovat a opravdu sledovat co jím. Pusu jsem otevírala, jako husa polykajíc šišky, asi 5x denně. Snídaně, sváča, oběd, sváča, večeře. Rozmanité druhy potravin, hodně ovoce, zeleniny, žádné pečivo, nulový příjem masa, omezeně mléčné výrobky.
Říkám, že Adámek je prasák po tatínkovi. Je mu úplně jedno co jí, hlavně když nemá hlad! Lázeňská oplatka, loupák, loupák číslo dvě, sekaná s hořčicí...to by mu šlo. Není možné mít pusu prázdnou více než hodinu. Jediné, co jsem ho naučila, je neládovat se na noc. Trvalo mi to asi 5 měsíců, ale nyní mám vyhráno! Největší záchvat hladu je asi v 5 ráno, kdy musím spořádat opravdu vydatnou snídani.
Pomalu ale jistě pozoruji svůj hrudník dmoucí a říkám si stop, kdežto můj partner říká "do toho, do toho". Pupíček se z miniaturního mění na očividný a z Adámka se stává pořádný habán! Nohy zůstávají štíhlé - díky Bohu za ty dary, stejně tak jakožto ruce. Asi budu zvířátko z kaštanu, což mi přijde velice komická představa!
Jídlu a spermiím zdar!
Komentáře
Okomentovat
Krásný den všem čtenářům mého blogu :-) Budu velmi ráda, za veškeré připomínky, nápady, chválu či kritiku.